Pietní místo pro zemřelé a nenarozené děti má být důstojnou vzpomínkou na zaniklé dětské hroby a zároveň místem, které poslouží rodičům, jimž se dítě nenarodilo či nenarodí. Pro ně by se mělo stát místem rozloučení, vzpomínky a smíření.
Témata, která jsem se rozhodla v práci reflektovat jsou: dětský svět, křehkost života a naděje. Vhodnou metaforu jsem nalezla v mýdlové bublině, která je nositelem četných symbolů.
Mýdlová bublina se uplatňovala také v žánru Vanitas symbolizující křehkost života, a to především v malovaných zátiších šestnáctého až osmnáctého století. Později se její význam spojoval především s dětskou hravostí a lehkostí.
Sklo jsem zvolila jako vhodný materiál pro realizaci naddimenzovaných organických bublin, protože tvorba skleněné bubliny vzniká stejným způsobem jako ta mýdlová – je tvarovaná pomocí lidského dechu.
Bubliny jsou umístěny na kamenných valounech, čímž vzniká kontrast těžkosti a lehkosti materiálu s odkazem na lidský život.
autorka návrhu: Pavlína Šváchová
koordinátor projektu: Vladěna Koudelková
zvláštní poděkování:
Jaroslavu Rejzkovi, Aleši Zouharovi, Jaroslavu Šváchovi a firmě TGK a Filipu Šváchovi
Kontext
Umístění:
Složky dokumentů > Pietní místo pro zemřelé a nenarozené děti