Města a obce online - Bohuslavice nad Vláří

Včelařství je činnost zabývající se chovem včel za účelem získávání včelích produktů, především medu a včelího vosku. Nezastupitelné místo má potom opylování rostlin, ovocných stromů a keřů. Tradovalo se, že se včely chovaly téměř v každém větším hospodářství. Koncem 19. století bylo na brumovském panství evidováno na 300 včelstev.

Organizované včelaření na Slavičínsku začíná rokem 1926. Tehdy včelař Jan Koseček kontaktoval včelaře ze Slavičína, Nevšové, Rudimova, Divnic, Rokytnice a Bohuslavic, a nabádal je k založení včelařského spolku. Spolek byl nakonec založen na valné hromadě 27. prosince 1926, které se zúčastnilo 19 včelařů ze Slavičína a okolí. Prvním předsedou byl zvolen Petr Topič ze Slavičína a do výboru potom zástupci jednotlivých obcí. Za Bohuslavice nad Vláří se zástupcem stal ředitel školy Jan Brzák. Mezi nejstarší organizované včelaře z Bohuslavic patřili Jan Brzák, Alois Janošík, Jan Šuráň, Antonín Bařinka, Josef Smolík, Alois Froleš, Jan Sláčík a Jan Urbaník. Od roku 1933 byli pro jednotlivé obce ustaveni včelařští důvěrníci. Bohuslavické včelaře zastupovali Jan Froleš (od r. 1933), Jan Šuráň (od r. 1935), v roce 1947 byl včelařským důvěrníkem zvolen Josef Šuráň, po něm se v této funkci vystřídali František Urbaník, Alois Janošík a František Kovářík. Dlouhodobým včelařským důvěrníkem byl František Urbaník, který tuto funkci převzal v roce 1960 a později po něm Jaroslav Hrabina. V současné době již téměř 24 let bohuslavické včelaře zastupuje ve včelařském spolku ve Slavičíně František Gášek.

K chovu včel byly nejdříve používány vydlabané kmeny stromů, kterým se říkalo kláty či špalky, postupem času se přešlo k výrobě prkenných úlů, u nás tzv. budečáků a stojanových úlů. V Bohuslavicích měl v padesátých letech umístěn na školní zahradě velmi moderní včelín s 24 včelstvy ředitel školy Jaroslav Haluzík. Velkými včelaři byli i František Urbaník (15 včelstev), Josef Škubník (20 včelstev) či František Gášek (25 včelstev).

Již v období mezi válkami začali včelaři s mohutnou výsadbou medonosných stromů a keřů, především akátů, kaštanů, lísek, lip, vrby jívy a ovocných stromů a keřů (především rybízu). I přes veškerou péči včelařů docházelo v některých letech k obrovskému úhynu včelstev vinou dlouhých krutých zim, později byl úhyn včel zapříčiňován nemocemi včelstev, jako byly akarinóza, způsobená roztočíkem včelím či varroáza, kterou způsobuje parazitický roztoč. Zacementování medu v rámcích vyvolalo úhyn 14 včelstev bohuslavických včelařů v roce 2003. Tehdy stát podporoval včelaře k obnovení včelstev dotacemi v částce 1 300 Kč za každé obnovené včelstvo. V případě objevení nákazy mají včelaři povinnost chránit včelstva proti nemocem a dalšímu šíření těchto nemocí včel pomocí určených přípravků, v případě varroázy se následně třikrát ročně provádí přeléčení všech včelstev.

Včelaření se nyní věnuje v obci 10 včelařů: František Gášek (25 včelstev), Josef Škubník (15 včelstev), Rostislav Bureš (7 včelstev), Jaroslav Hrabina (6 včelstev), Miroslav Bureš (5 včelstev), Josef Pleva (4 včelstva), Libor Zámečník (3 včelstva), Antonín Urbaník (3 včelstva), František Bařinka (2 včelstva) a Stanislav Hošík (2 včelstva). Celkem se tito včelaři starají o 72 včelstev.