Města a obce online - Kaňovice

Dr. P. Bernard Jan Šůstek OSA (kněz řeholního řádu augustiniánů)

     Narozen 4. 3. 1868 v Kaňovicích č. p. 22. Roku 1905 se účastnil „První moravské pouti do Svaté země“. O této pouti pak napsal stejnojmennou publikaci. P. Bernard byl augustiniánem na Starém Brně a zároveň byl ředitelem brněnského kněžského semináře. Zemřel v nemocnici po operaci v prosinci r. 1923.

P. Vincenc Valerián

     Narozen 1. 8. 1877 v Kaňovicích č. p. 6 a na kněze byl vysvěcen r. 1902. Zemřel 3. 5. 1965.

P. František Lambor, CSsR (kněz řeholního řádu redemptoristů)

     Narozen  25. 2. 1893 v Kaňovicích č. p. 14. Studoval na gymnáziu v Uh. Hradišti, pak u redemptoristů. Na kněze byl vysvěcen v červenci 1920. Působil na Sv. Hoře u Příbrami, v Popradu i  jinde v zahraničí. Zemřel 11. 3. 1971 v kněžském charitním domově na Moravci, kde je také pochován.

P. Vladimír Vaněk

     Narozen 21. 2. 1907 v Kaňovicích č. p. 45 a na kněze byl vysvěcen 2. 4. 1933. Celý svůj kněžský život působil v Kroměříži, nejprve jako profesor na arcibiskupském gymnáziu a po jeho zrušení jako kaplan ve farnosti sv. Mořice.

P. Josef Lambor

     Narodil se 26. 11. 1955 ve Zlíně. Rodiče František a Ludmila bydleli v Kaňovicích č. 26. Zde vyrůstal i se svými dvěma sestrami. Základní školu vychodil v Kaňovicích a na Velkém Ořechově. Věřící rodina, příklad rodičů, modlitby mnohých a přátelství výborných kněží – to vše mu pomáhalo v rozhodování se pro kněžství. Velkou zásluhu na tom má i P. Leopold Hampl, který ho v nelehké době svědomitě připravoval na kněžské povolání.

     V roce 1970 začal studovat Gymnázium J. A. Komenského v Uherském Brodě. Po maturitě v roce 1974 podal přihlášku do kněžského semináře v Litoměřicích. Nebyl přijat, ani pozván na přijímací pohovory. Čekala jej dvouletá základní vojenská služba v Plzni na Slovanech. Nová žádost o přijetí do semináře, kterou podal po skončení vojenské služby, byla úspěšná. Tak mohl v letech 1976 – 1981 studovat teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a 27. 6. 1981 v olomoucké katedrále svatého Václava přijal kněžské svěcení z rukou otce biskupa Mons. ThDr. Josefa Vrany.

     Slavnostní primiční mši svatou měl ve farním chrámu svatého Václava na Velkém Ořechově v sobotu dne 4. července 1981 v 10 hodin. Následující den v neděli o slavnosti svatých Cyrila a Metoděje sloužil mši svatou v kapličce v Kaňovicích.

     Jeho první kaplanské místo bylo v Ostravě-Porubě. Po dvou letech v roce 1983 nastoupil jako kaplan do Ostravy 1 – Moravské Ostravy, kde se stal 1. 8. 1985 administrátorem. 1. 11. 1985 byl jmenován administrátorem farnosti Postřelmov. Od roku 1990 jej doprovází jeho sestra Julie, která vytváří důležité zázemí na faře a jako pastorační asistentka pomáhá ve farnosti. V roce 1991 se stal farářem v Přerově a byl jmenován děkanem přerovského děkanátu. Po deseti letech (1. 7. 2001) byl ustanoven farářem a děkanem v Kyjově. Tam působil rovněž 10 let. 1. 7. 2011 byl jmenován farářem ve farnosti sv. Mořice v Kroměříži, zároveň děkanem kroměřížského děkanátu, sídelním kanovníkem a proboštem Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži.

Anna Valeriánová, řeholním jménem sestra Marie UBALDINA

     Narodila se 11. 3. 1883 v Kaňovicích. 15. 8. 1900 vstoupila do kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantě nad Ostravicí, kde  jako čekatelka prožila tři roky a učila se šít a vyšívat a později zde působila jako učitelka ručních prací. Do řeholního roucha byla oblékána 17. 1. 1904, svaté sliby složila 14. 11. 1909.
Po svém doživotním zasvěcení v roce 1909 byla poslána do Išlu v Rakousku, aby vyučovala na tamní škole ručním pracím, krátce byla také v Českých Budějovicích. V roce 1922 se sestra Ubaldina opět vrátila do Frýdlantu, kde prožila celých 44 let. Poslední roky života prožívala v Charitním domově ve Vidnavě, kde 8. 4. 1976 ve svých 93 letech zemřela.

Anežka Štěpánka Kaláčová SCM (Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje)

     Narozena 8. 10. 1928 v Kaňovicích č. p. 35. U zrodu jejího řeholního povolání stojí P. Rudolf Havelka, ořechovský kaplan, který ji vyučoval náboženství a vedl k duchovní činnosti. Život sestřiček poznala na Velehradě při duchovních cvičeních, tehdy také zatoužila po řeholním životě. R. 1950 nastoupila do Brna, ale nebyla tam dlouho, protože toho roku se rozpoutala „Akce VŽK“ (Vyklízení ženských klášterů) a dům sester byl vystěhován. Krátce byla v Krnově, pak na Velehradě, kde se sestřičky starali o mentálně postižené děti a dále byla v Jindřichově, kde měli na starost 170 dětí. Roku 1985 nastoupila do důchodu a zároveň se přestěhovala do Bílé Vody, kde byly sestřičky internovány z celého Československa. Po r. 1989 se mohly sestry opět vrátit na Velehrad do svého vlastního domova – zde žije od roku 2000 dodnes.

Ludmila Evangelista Šůstková SCM (Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje)

     Narodila se 2. 9. 1931 v Kaňovicích č. p. 5 v rodině Anastázie a Bohumila Šůstkových jako čtvrté dítě. Vyrůstala spolu s pěti bratry a třemi sestrami. V roce 1947 ve svých šestnácti letech vstoupila v Brně do Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. Po ukončení noviciátu složila dne 15. srpna 1949 řeholní sliby a pracovala u mentálně postižených dětí na Velehradě. Odtud byla spolu se sestrami a postiženými dětmi v roce 1952 převezena do bývalého minoritského kláštera v Krnově. V roce 1956 byla svými představenými poslána do Skaličky u Hranic, kde u postižených dětí pracovala až do dovršení důchodového věku. Pak vypomáhala při ošetřování nemocného kněze ve Vyškově a 13 let působila jako kuchařka v komunitě sester v Brně. Od roku 2003 žije v nově obnoveném hlavním domě na Velehradě.