Města a obce online - Kaňovice

Honební společenstvo  Hřivínův Újezd- Kaňovice , 

sídlo: Hřivínův Újezd 183, 763 07 Hřivínův Újezd 

IČO 62180436 

Z historie myslivosti v Kaňovicích 

První zmínka o myslivosti související s obcí Kaňovice pochází z roku 1913. Společnost myslivecká se však vytvořila již dříve, zřejmě v roce 1848 po reformě pozemků. Tehdy si majitelé pozemků přivlastnili honitby a vytvořili si spolek s vlastními pravidly. Podle vyprávění pamětníků dochovaných dosud žijícími občany obce se však pravidla nikdy nedodržovala, hlavně ze strany majetných. Nemajetní se věnovali pytláctví, aby přilepšili svým početným rodinám. Lovily se zejména koroptve a zajíci. V tomto roce bylo střeleno 500 koroptví. První oficiální honební společnost z roku 1913 tvořili občané Hřivínova Újezdu.

První zbraně byly primitivní, v dalším období souvisely s finančními možnostmi majitele. Zpočátku se nedodržovala žádná pravidla lovu. Zvěř se lovila i v době hájení a často se stalo, že na společných honech nebylo co střílet. Příčina spočívala v tom, že všichni chodili sami na čekanou a co jim přišlo na mušku, to zastřelili.  Ve válce v letech 1914 až 1918 byli všichni schopní muži v boji, a tak z této doby nejsou žádné zprávy. Honitbu obhospodařovali jen staří myslivci.

Po I. světové válce se vytvořila nová společnost, do které přibyli další myslivci. Honitba sice byla zřízena, ale v evidenci na okresním hejtmanství nebyla zavedena, aby se nemusely platit poplatky. Myslivost tak až do roku 1923 pokračovala živelně.

Po založení Mysliveckého svazu v Českých zemích byly utvořeny honební výbory. Ty pronajímaly honitbu tomu, kdo složil nájemné. Později byla za tyto peníze zakoupena  řezačka s lisem na jablka. Toto zařízení využívali za stanovený poplatek na údržbu i ostatní občané.

Hrabě Serényi z Luhačovic a hrabě z malenovského zámku nasadili do zdejších honiteb bažanty. V roce 1928 se myslivci účastnili čekané na sluky. V roce 1932 bylo střeleno 500 ks koroptví, velké množství zajíců, bažantů a srnčí zvěře.

V dalších letech došlo k velkému rozmachu obuvnické výroby ve Zlíně. Lidé začali docházet, resp. dojíždět na kole za prací. Zájem o myslivost ustupoval, obdobně tak i o pytláctví. Celosvětová hospodářská krize nutila lidi těžce si hledat obživu a tak na zájmy nebyl čas. Nájemci honiteb se stali cizí lidé, kteří nedbali žádných pravidel lovu a zvěř stříleli do posledního kusu. 

 V roce 1937 bylo složení honebního výboru v Kaňovicích stejné jako v roce 1926. Honitbu měli pronajatu MUDr. Eduard Slánský a řídící učitel Rudolf Ambrozek za celkový obnos 1 500 Kčs. V Hřivínově Újezdě byl vysazen bažant královský, téhož roku byl ale na honech vystřílen.

Koncem roku 1938 si honitbu v Hřivínově Újezdě pronajal opět místní myslivec, a tak se znovu utvořila místní honební společnost. Ta však působila jen krátce – do okupace v roce 1939. V následujícím roce si honitbu pronajal německý advokát. V době války se hony nepořádaly a většinou se jen pytlačilo do ok, protože to bylo bezhlučné. Poklesly stavy koroptví a zvýšily se počty srnčí zvěře. V okolí Hřivínova Újezdu se vyskytli jeřábek lesní a křepelka polní. Na panských na potoce byla střelena vydra. Více se v naší oblasti neobjevila.

Po II. světové válce se stal znovu nájemcem honitby Fr. Štěpaník z Hřivínova Újezdu. Zásluhou pana Válka, myslivce ze Zlína, začala dobrá organizovanost myslivosti v oblasti ochrany zvěře, lovení, ochrany přírody, apod. V roce 1945 měl honitbu v Kaňovicích pronajatu fotografista Alois Sauerstein z Luhačovic za roční nájemné 1 400 Kč a dobrovolný příspěvek do 3000 Kč na úpravu cest. O rok později byli střeleni srnci, srny, srnčata, zajíci, bažanti a 100 koroptví. V následujícím roce 1947 se konala v Uherském Brodě první zkouška z myslivosti, které se zúčastnili z Kaňovic Vojtěch Šůstek čp. 63 a Josef Valerián čp. 48.

V roce 1949 byly obce Hřivínův Újezd a Kaňovice přiřazeny ke Zlínu. Byla utvořena nová lidová společnost. Do společnosti přibyli další adepti, kteří prošli mysliveckým kurzem. Byly vydány lovecké lístky, pořizovaly se nové zbraně, pod Válkovým vedením vyrůstaly nové krmelce, zásypy a slaniska.

V padesátých letech začala vznikat jednotná zemědělská družstva, což se nelíbilo bývalému nájemci honitby a ten v roce 1953 svou činnost v myslivosti ukončil. V této době se střílely sluky, zajíci a bažanti. Snížil se počet kun a zvýšily se stavy veverek.

V roce 1954 při přípravě výzdoby na myslivecký ples se těžce zranil pan Válek a při převozu do nemocnice zemřel. Pro místní spolek to byla velká ztráta, poněvadž ztratil vynikajícího odborníka a organizátora, který myslivostí žil tělem i duší. V tomto roce se kvůli sníženému stavu nestřílely koroptve. Naopak byli střeleni 2 kusy holuba hřivnáče. V následujícím roce pak 3 králíci divocí, 1 jestřáb, 23 vran a 38 strak.

Postupně se členy mysliveckého sdružení stávali místní občané. Spolek se aktivně podílel na pomoci při akcích v obcích a při pomoci v JZD. Začal regulovaný odstřel zvěře na honech, byly vyhlašovány soutěže na ulovení co největšího počtu škodné, prováděly se odchyty a výměny bažantů a zajíců na oživení chovu. V roce 1956 byli viděni jeřábci lesní. Hojně se vyskytovaly křepelky. Stav koroptví se snížil až o 30%. Byl střelen 1 krahujec a 60 sojek.

V roce 1962 byl projednáván nový zákon o myslivosti, který rušil honitby menší než 500 ha. Kaňovice tuto výměru neměly, a tak byly roku 1963 sloučeny s Hřivínovým Újezdem. Postupně docházelo ke zlepšení úrovně práce myslivců, jejichž zásluhou se vytváří podmínky k zachování zvěře v našem miniregionu. V roce 1965 bylo povoleno trávení vran. V 1967 byl za Kaňovicemi autem sražen jelen o váze 150 kg. V dalším roce se jelen vyskytl opět, nebyl povolen jeho odstřel. Více se jeleni neobjevili. 1969 bylo dostřeleno 41 koroptví a v 1976 pak 60 zajíců, 1 liška a zvěř srnčí. 

Současnost mysliveckého spolku 

Místní myslivecké sdružení pracuje s malými přestávkami již 90 let. Finanční nároky na tento koníček jsou velké a člověk to musí mít opravdu v srdci, aby dokázal obětovat tolik peněz a času své zálibě. Nejde o zábavu, jde o spoustu dobrovolné práce pro zachování rovnováhy v přírodě.

Na valné hromadě dne 22. 9. 2002 se sdružení dohodlo s vlastníky pozemků na pronájmu honitby na dalších 10 let. Rozloha honitby je 1064 ha, převládá srnčí zvěř, v menším množství zvěř černá. Po celé honitbě jsou vybudovány zásypy, krmeliště a krmelce, slaniska, posedy a kazatelny pro pozorování a lov zvěře, které mají na starosti jednotliví myslivci. Ke společným posezením po honech, schůzím a společným setkáním s rodinnými příslušníky slouží myslivecká chata v katastru obce Kaňovice, kterou členové sdružení v posledních letech úspěšně opravují.

Myslivost se dnes řídí přísnými předpisy a pravidly a žádný skutečný myslivec je už z otázky cti neporuší. Lidé jim často vyčítají, že zvěř loví, ale to je otázka velmi složitá. Regulace je nutná, aby nevznikaly škody na porostech a často i lidem na dvorech. Hladová kuna či liška si dokáže totiž odnést svou kořist i v pravé poledne a při přemnožení by situace mohla být neúnosná. A tak jeden či dva hony za rok jsou jen malou odměnou za jejich celoroční práci v lese, většinou na úkor vlastní rodiny. A hlavně za to, že v létě, v zimě, v mrazu, dešti, v haldách sněhu, tahají pytle sena a krmiva, někdy i několik kilometrů proto, aby nakrmili bezbrannou lesní zvěř. Členové MS zdokonalují svou odbornost prostřednictvím časopisu Myslivost.

V posledních letech se nekonají hony na drobnou zvěř. Poslední se uskutečnily v roce 2003. Na prvním 22 střelců a 6 honců střelilo 11 bažantů, 1 kunu a na Hraničkách byla postřelena 1 liška, kterou se nepodařilo dohledat. Na druhém 20 střelců shodilo 3 bažantí kohouty, 2 kachny a 1 kunu. Na třetím v kaňovickém úseku ulovili pouze 2 bažantí kohouty. Takové slabé hony nikdo z účastníků nepamatoval. Loví se pouze zvěř černá při naháňkách a na obnově při sněhové pokrývce. Dále se loví srnčí zvěř a to individuálně.

K činnosti MS patří: výsadba stromků v okolí obce, v Zádveřicích a na Provodově, ořez stromů v Hřivínove Újezdě. Besedy na téma myslivost pro veřejnost a školy, nákup objemového a jadrného krmiva včetně ozdravných granulí proti střečkovitosti pro srnčí zvěř.

V rámci spolupráce s obecním úřadem pořádá MS brigády na výsadbu a údržbu remízků po likvidaci černé skládky v části Lhoty, pomoc při opravách kulturního domu, výstavbě obce. V roce 2003 získalo od obce částku 5 000,-- Kč na nákup 100 ks jednoletých bažantích slepic. Obec finančně přispívala na činnost MS i v následujících letech.

Od roku 2008 pořádají v sále KD v Kaňovicích velmi úspěšnou akci, a to „Zvěřinové hody“.

Podmínky pro život zvěře se v naší honitbě rok od roku zhoršují, i když MS tomuto problému věnuje hodně času a finančních prostředků. Trápí je velký pohyb lidí se psy v honitbě, jízdy na motocyklech, čtyřkolkách a koních, i když toto zákon nedovoluje. Problémem byla i nezvykle tuhá, tzv. ladovská zima na přelomu let 2005 – 2006, kdy došlo ke snížení počtu srnčí, černé i drobné zvěře. Jedním z problémů je i tradiční kosení pícnin v době kladení a líhnutí mláďat.

Cílem činnosti MS v dalších letech je získat nové mladé členy a účastnit se brigád pro zajištění finančních prostředků nutných k chodu sdružení a zvyšování stavů zvěře v honitbě.

Zapsal Ivan Vaškůj – předseda MS