V dobách, kdy lidé ještě nedovedli založit
oheň třením dřeva o dřevo nebo křesáním kamenů, vznikal oheň sopečnou
činností nebo býval způsoben bleskem při bouřkách. Ve starověku
pokládali lidé oheň za dar bohů, proto jej uctívali při náboženských
obřadech. Přesto už ve starém Řecku byla zkonstruována první stříkačka
věhlasným matematikem Ktesibosem. První protipožární opatření v
otrokářském Římě pocházelo z roku 21. před naším letopočtem. 600
vycvičených otroků pro boj s ohněm tehdy nestačilo. Císař Augustus
zřídil proto bezpečnostní oddíl v počtu 7 000 mužů. Výzbroj byla
jednoduchá - uniforma , přilba, žebříky, bourací náčiní, vědra na vodu,
metle, stříkačky (šlo pravděpodobně o jednoválcové pumpy).