Města a obce online - Hradec Králové

Když švýcarský architekt Le Corbusier se svými souputníky formuloval ve formě Athénské charty v roce 1933 principy stavby měst druhé poloviny 20. století, věnoval se i dopravě. Není divu, neboť dobrá dopravní dostupnost určovala úspěch jednotlivých měst v běhu dějin. Ta, která ležela na důležitých dopravní trasách nebo byla schopna zachytit nové způsoby přepravy mohla výrazně zvýšit svou důležitost a prestiž (např. Pardubice na úkor Chrudimi). Vedle tranzitní dopravy se však s růstem měst stávala důležitější i doprava v rámci města samotného. Zde po počátečním nadšení z možností automobilové dopravy, která přinášela do začátku 20. století nevídané možnosti přepravy, došlo již v 50. letech, kdy Jane Jacobs shrnula tyto myšlenky do knihy Smrt a život amerických velkoměst. V ní mimo jiné formulovala problém vytěsňování běžného života z ulic města individuální automobilovou dopravou. Její myšlenky postupně našly, a dále nacházejí, ohlas ve městech bez ohledu na jejich geografickou lokalizaci. Každodenní praxe ukázala, že směřování podpory do rozvoje pouze jednoho druhu dopravy vedla k velkým problémům ve vlastním fungování města.

Základním rozdělením dopravy, která se dotýká obyvatel měst (nejen) v České republice je vymezení dopravy tranzitní, vnější a vnitřní. Zatímco tranzitní a vnější dopravu města ze své pozice příliš ovlivnit nemohou, v případě dopravy vnitřní je situace jiná. Vhodnými rozmístěním jednotlivých městských funkcí lze omezit každodenní přepravu obyvatel po městě a snížit tím nároky na dopravní infrastrukturu. Města tak vhodným rozmístěním bytové výstavby, výstavby kancelářských a výrobních lokalit, jakož i nákupních center, výrazně ovlivňují dopravu na svém území.

Management dopravy ve městech České republiky do jisté míry následuje s jistým zpožděním vývoj ve městech na západ od našich hranic. Přestože velmi silnou stránkou našich měst je hustá, velmi dobře funkční a obyvateli hojně využívaná městská hromadná doprava, podíl individuální automobilové dopravy neustále stoupá. Chceme-li využít zkušenosti měst, která si tímto vývojem prošla již před 20-40 lety, musíme přestat chápat dopravu jako směs jednotlivých jejích druhů, které mezi sebou soutěží o přízeň naši i našich politických představitelů, ale měli bychom ji vnímat jako živoucím systém, kde všechny jeho části jsou podporovány vyváženě a především se navzájem doplňují. Měli bychom o ní přemýšlet jako o mobilitě obyvatel, zboží a informací v rámci města.

V pojmu městská mobilita se skrývá mix individuální automobilové, cyklistické, pěší a městské hromadné dopravy, přičemž primárním cílem není omezování automobilové dopravy. Cílem je nabídnout i lidem, pro něž auto není při přepravě první volnou, dostatečně kvalitní a bezpečnou infrastrukturu pro jejich pohyb po městě. Lidé, kteří využijí možnosti těchto druhů přepravy pak sníží nároky na dopravní infrastrukturu, která se dostatečně uvolní pro ty, kteří, ať už z jakýchkoliv důvodů, automobil ke každodennímu pohybu po městě využívat chtějí nebo musí.

Na těchto stránkách budou prezentovány právě projekty a kroky Města Hradce Králové naplňující moderní přístupy k udržitelné městské mobilitě.