Renesanční radnice
Budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15.století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 vestavěny věžní hodiny. Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita.
Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách. Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R.Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1:25000.
Morový sloup
Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Nechala jej postavit manželka majitele panství Sibylla Lamboyová jako ochranu města před morovou nákazou. Morový sloup je v základě šestiboký a v nárožích je ozdoben sochami světců: Sv. Antonína, Sv.Jana Nepomuckého Sv.Rocha, Sv.Františka, Sv. Sebastiána a Sv. Ignáce. Ve výklenku v dolní části je umístěna socha spící Sv.Rozálie - patronky nemocných morem. Na patě sloupu jsou znázorněny znaky rodu Lamboyů a postava Panny Marie chránící svým pláštěm děti. V nejvyšší části sloupu je opět umístěna socha Panny Marie. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce této památky včetně instalace slavnostního osvětlení a osazení ochranného plůtku.
Pomník císaře Josefa II.
Dne 24.června 1906 byl na veřejném prostranství před gymnáziem odhalen pomník císaři Josefu II. jako pocta za jeho významné reformy v období osvícenského absolutismu a připomínka jeho tří návštěv v našem městě. Pomník byl zhotoven akademickým sochařem Jiřím Leiskem z Vídně. Jako materiálu bylo pro sochu použito kararského mramoru, podstavec a schody byly zhotoveny z granitu z Bavena v Itálii. Pomník stál na svém místě až do roku 1921, kdy byl nejprve zakryt dřevěným bedněním a později odstraněn jako symbol již zaniklé habsburské monarchie. Pomník však nebyl zničen, ale pouze převezen do sousedního Fořtu. Tam v klidu přežil celá desetiletí a v roce 1999 byl zrestaurován a umístěn na své původní místo. Pomník je jednou z mála památek na období secese ve městě.
Františkánský klášter
Již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou. Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684. Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření.V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá obdoby ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházející z roku 1912.
Děkanský kostel
Děkanský kostel Nejsvětější trojice je nejstarší kamennou stavbou ve městě. První zmínka o kostele pochází z roku 1270 v souvislosti s jeho vysvěcením. Další zmínka pochází z roku 1345. Hlavní části chrámu pocházejí z přestaveb v období renesance. Presbytář je z roku 1552 a chrámová loď z roku 1573. Některé části stavby jsou zdobeny gotickou kružbou. Strop je klenutý a ozdobený znaky majitelů města a příznivců kostela. Hlavní oltář je pseudogotický z roku 1878. Postranní oltáře pocházejí z období baroka a připomínají pobyt Jezuitů ve městě. Renesanční kazatelna pochází z roku 1612 a je nesena postavami Mojžíše a Arona. Varhany byly zhotoveny roku 1785 v Kutné Hoře. V postranní kapli Sv.Jáchyma jsou ve zdi umístěny vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů, kteří byli od roku 1521 majiteli města. Ke kostelu přiléhá 53 m vysoká kostelní věž se dvěma zvony z let 1599 a 1612.
Renesanční fara
Budova fary v Hostinném byla postavena v roce 1525. Její severní stěna byla vestavěna přímo do městských hradeb a západní stěna navazovala na horní městskou bránu. V roce 1555 vyhořela a v roce 1578 byla znovu přestavena v renesančním stylu. Z doby této přestavby pochází letopočet na portálu hlavního vchodu. Po dalším požáru v roce 1610 byla provedena další přestavba, kterou provedl stavitel italského původu Carlo Valmadi. Fasádu fary ozdobil psaníčkovým sgrafitem. Areál fary je obklopen barokní zdí s branou z roku 1750.
Text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu
Zobrazit vyhledávací formulář »
Protože váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS2, vidíte tuto stránku bez formátování. Veškerý její obsah je však plně přístupný i pro vás.