Města a obce online - Drahelčice

V tomto článku bychom rádi připomněli jméno rodáka z Drahelčic Františka Max Knížete, po kterém je pojmenovaná jedna z ulic naší obce.

František Max Kníže byl český hudební skladatel. Narodil se 7.září 1784 v č.p.5 v Drahelčicích a zemřel 23.července 1840 na selhání srdce v Praze. Jeho otec byl šafářem na Tachlovickém panství, kam patřily i Drahelčice. Některé prameny uvádějí, že byl ovčákem.

Hudební vzdělání získal František v Praze u Václava Jana Tomáška, významného propagátora české písně, skladatele a pedagoga. Ve vlastní tvorbě byl František Max Kníže ovlivněn příkladem Carl Maria von Webera, který v letech 1813-16 vedl operu Stavovského divadla. Tam si také Kníže vydělával nejdříve jako vokalista a později dlouhá léta jako fagotista a violista. Našel zde i svou životní partnerku, přední herečku Stavovského divadla Theresu Brunetti, rozenou Frey.

V roce 1833 se stal ředitelem kůru u sv. Ignáce v Praze a pak byl od 1834 až do své smrti ředitelem kůru u sv. Havla v Praze.

Kníže zpíval a hrál dobře na několik hudebních nástrojů. K již zmíněnému fagotu, viole patřila i kytara. Hře na kytaru se věnoval teoreticky i prakticky. V roce 1820 napsal první českou školu hry na kytaru. Pro tento nástroj složil řadu skladeb, cvičení a úpravy operní hudby Stal se tak průkopníkem české kytarové hry a jeho dílo znají i dnešní kytaristé s klasickým vzděláním.

Jako hudební skladatel potřeboval pro své české písně dobré texty. Svůj ideální protějšek našel ve významném českém obrozenci Václavu Hankovi. Zhudebnil celou řadu jeho textů. Své první české písně “Patero písní pro jeden hlas při kytaře neb fortepianu v hudbu uvedených a obětovaných svému Příteli a Vlastenci Václavovi Růžkovi“ (Op. 18) vydal v roce 1819. Jeho druhý sešit českých písní obsahuje baladu Břetislav, která zněla na obrozeneckých shromážděních, vyšla v mnoha desítkách vydání a nakonec zlidověla.

Podle jedné písně z třetího a zároveň posledního sešitu českých písní nazval v roce 1981 Spirituál kvintet svou gramofonovou desku Saužení lásky. Deska s dvanácti obrozeneckými písněmi uvádí čtyři skladby F.M. Knížete. Představení, ve kterém je Spirituál kvintet hrál, režíroval Vladimír Merta.

František Max Kníže se věnoval i chrámové hudbě. Napsal tři pastorální mše in D, in F a in G, dále dvě velké mše in F a in G a malou mši in B. Složil také několik menších chrámových skladeb, offertorií a graduále. Napsal i řadu didaktických děl a skládal hudbu k divadelním hrám. Jako muzikant se osobně podílel na řadě skvělých premiér, např. Weberova Čarostřelce. Jeho písně si podle svědectví K. Sabiny často zpíval i avantgardní básník K.H. Mácha.