Činnost TJ Sokol Dolní Kalná od svého založení v roce 1892

Ustavující schůze Sokola v Dolní Kalné se konala 25. 3. 1892. Zúčastnilo se jí 14 mužů. Starostou byl zvolen Karel Hampl, náměstkem Václav Pour, náčelníkem Karel Svoboda, pokladníkem Josef Tauchman, jednatelem Josef Drahoňovský a hospodářem Václav Hruška. Koupili si hrazdu a sokolské kroje. Začalo se cvičit v pivovarském hostinci č. 20 (u Špetlů). Předcvičoval náčelník novopacké jednoty bratr Fejfar. V dalším roce zakoupili další tělocvičné nářadí - tyče, činky, 3 hrazdy, bradla a koně. Zúčastňovali se veřejných cvičení.

V roce 1895 se 13 mužů zúčastnilo všesokolského sletu v Praze, v roce 1901 IV. sletu, 1907 V. sletu a 1912 VI. sletu. Po vypuknutí I. světové války někteří muži narukovali do rakouské armády. V těchto letech docházelo k pronásledování sokolstva. Po válce se obnovila tělocvičná činnost. Rozjely se i divadelní a zábavní aktivity. 10. 8. 1919 se konalo v Kalné první veřejné cvičení doros­tu a žactva na Noskově louce. Zúčastnily se jednoty z celého okolí, cvičilo celkem 670 žáků a dorostu.

V roce 1923 se začalo s přípravou stavby sokolovny. Stavba se stala akcí celé obce. Každý kdo mohl věnoval finanční obnos, či pomohl materiálem nebo prací. Povinnosti člena bylo odpracovat 50 hodin zdarma. Se stavbou se začalo na jaře a otevření sokolovny se konalo 28. září 1924. V 10 hodin dopoledne se konala slavnostní schůze, odpoledne byl lampiónový průvod od Zaplatílkových (od Kovářů). Před sokolovnou byly projevy řečníků a hrála hudba. Večer se konala zába­va při benzonovém osvětlení. Vydání na stavbu sokolovny >včetně zařízení činilo 227 344 Kčs. Vyúčtování stavby měl na starost bratr Václav Šrajer, pokladník jednoty. V sokolské kronice je uvedeno, kolik kdo hodin odpracoval a jakou finanční částku, případně materiál, daroval.

Cvičení se nyní přeneslo do sokolovny. Konaly se zde i kulturní a společen­ské akce pro celé okolí. Hrálo se divadlo na rozkládacím jevišti. V roce 1927 byl v sokolovně zřízen sokolský biograf. Nejdříve byl němý a při představení hráli 2 hudebníci, později byl ozvučen. V sokolovně se pilně cvičilo ve všech složkách a cvičící se zúčastňovali veřejných cvičení, okrskových i župních cvičení. Zúčastňovali se všech sletů v Praze.

Ve II. světové válce byl vydán Němci zákaz činnosti Sokola. Hrálo jen kino. Po osvobození v roce 1945 začala zase zvýšená aktivita. Nejdříve musely být v tělocvičně přeloženy parkety, protože byly vybouleny po hospodaření "národních hostů", kteří zde nejen spali, ale i vařili, prali prádlo i sušili ho. První okrskové cvičení se v roce 1946 ko­nalo na fotbalovém hřišti. Cvičící se zúčastnili také veřejných cvi­čení v Zálesní Lhotě, v Plavech, ve Vrchlabí a ve Studenci.

V roce 1948, po sjednocení tělesné výchovy, byl do jednoty zařazen Sportovní klub - fotbalisté a Klub českých turistů. Jednota pou­žívala název DSO Sokol. Konal se zájezd na Slovensko do Martina a Vysokých Tater. Začaly se plnit disciplíny Tyršova odznaku zdatnosti.

V roce 1955 se 14 cvičenců dorostu a 16 člen­stva zúčastnilo vystoupení na I. celostátní spartakiádu v Praze. Konaly se spartakiády místní, okresní v Nové Pace a krajská v Hradci Králové. Zde vystoupilo naše společné družstvo mužů a žen v předvečer na tělocvičné akademii v Domě odborů. Členstvo cvičila Zdena Šrajerová.

V 50 letech minulého století měla TJ velmi dobré volejbalové družstvo, které se stalo i okresním přeborníkem okresu Nová Paka. (na fotografii z roku 1951 zleva Oldřich Jelínek, Josef Hruška, Václav Šrajer, Vojta Dresler, Jarka Malínský, Mirek Šrajer)

V 60 letech byl velmi aktivní divadelní kroužek. V roce 1960 s Drdo­vou hrou "Hrátky s čertem" za režie Miroslava Drahoňovského vyhrál okresní přehlídku a byl druhý v krajské přehlídce. V dalším roce soubor nastudoval hru Petra Karvaše "Půlnoční mše" za režie Vlastimila Šubrta. S ní vyhrál krajskou přehlídku a zúčastnil se celostátní přehlídky amatérských vesnických souborů v Jindřichově Hradci (na fotografii z této 

přehlídky zleva Devátý Milan, Kalenský Jan, Jiřička Pravouš, Hamplová Helena, Nedvídek Jiří, Koštejn Standa, Koštejnová Anna, Šmíd Josef, Stránský Josef, Korda Vlastimil, Kovář Bedřich, Bajer Josef, Dreslerová Naďa, Hampl Karel, Dresler Vojta, Šubrt Vlastimil, Bajer Jaroslav, Šmídová Anna, Kalenský Jiří). Dále sou­bor sehrál řadu dalších her: Velbloud uchem jehly, Poslední muž, Charleyova teta, Divotvorný klobouk, Kdybych byl mladý - za účasti autora hry Miloše Gerstnera, Zvíkovský rarášek atd. Populární také byly zábavné Silvestry, složené z kupletů, scének, silvestrovských novin. Kuplety na to, co se během roku stalo, skládal Miroslav Drahoňovský. Byly zvány folklorní soubory Hořeňák a Český ráj z Jičína, přijely i soubory z NDR, Dánska, Španělska a Jugoslávie.

V 70 letech byl činný oddíl stolního tenisu, který pořádal v sokolovně turnaje a zúčastnil se okresní soutěže družstev.

V roce 1960 byla obnovena činnost oddílu kopané (na fotografii z roku 1965 zleva Klenc Mirek, Imlauf Václav, Stránský Jiří, Vaněk Jan, Nosek Josef, Najman Jaroslav, Šimek Josef, Klimenta Josef, Šír Miroslav, Korda Pavel, Dejl Josef). Na fotbalovém hřišti přestavěli kabinu a přihlásili se do okresní soutěže okresu Trutnov. Družstvo dospělých hrálo nejprve IV. třídu, pak postoupilo do III. třídy a nakonec „vykopalo“ Okresní přebor, který hrají dosud. Soutěž začali hrát také žáci, kteří pak pokračovali jako dorostenci. Když bylo dost hráčů, začalo ve IV. třídě hrát i družstvo B. Ti nejmenší hráči nyní začínají v přípravce. V současnosti má oddíl kopané v soutěži 4 družstva. Starší hráči, kteří už závodně nehrají (stará garda), se scházejí k přátelským utkáním. V roce 1976 si hráči a fandové svépomoci přestavěli kabiny a sociální zařízení. V 70 a 80 letech pořádal oddíl turnaj žá­kovských mužstev "Memoriál Pavla Charouze" za účasti žákovských družstev z okolních oddílů. Celkem proběhlo 22 ročníků. V roce 1992, u příležitosti oslav 100. výročí založení TJ, sehrálo družstvo A utkání se starou gardou Sparty Praha. S jejími hráči byla i beseda v sokolovně. V letech 1993 a 1997 pořádal oddíl kopané a okresní výbor kopané Trutnov Mezinárodní turnaj žákovských družstev, za účasti družstev z Francie, Polska, Německa, Slovenska, Spartaku Hradec Králové, Dukly Praha, OV Trutnov a dalších.

V 50 letech zahájil činnost lyžařský oddíl. Na podzim roku 1952 pře­stavěli členové oddílu lyžařský můstek podle plánu arch. Jarolímka ze Dvora Králové nad Labem (byl to účastník závodu v Krkonoších, ve kterém zahynuli Hanč a Vrbata - film Synové hor). V lednu 1953 pořádal oddíl okresní přebory ve skoku, běhu, závodě sdruženém 

a slalomu. V oddíle bylo devítičlenné družstvo skokanů (na fotografii z roku 1953 zleva Rudolf Erlebach, Vojtěch Dresler, Bohuslav Mašek, Jaroslav Bajer, Milan Devátý, Oldřich Jelínek). Bylo to nejlepší období kalenského lyžařského sportu. Členové oddílu se zúčastňovali závodů v okolí. V 80 letech pomáhali s organizací lyžařského závodu "Krkonošská 70" a zúčastňovali se lyžařského pochodu "Po stopách první středoevropské padesátky" ve Vy­sokém nad Jizerou. V roce 1979 byl dán do provozu lyžařský vlek s navijákem, který byl postaven v maringotce na kraji Rovní a lanem byli lyžaři vytahováni po Cermanově louce. Později postavil MNV nový vlek, který je dosud v provozu. Pokud byly příznivé sněhové podmínky, pořádala TJ místní lyžařské závody mládeže.

Od roku 1977 pořádala TJ turistický "Noční výstup na Sněžku za výcho­dem slunce" - dálkový pochod o délce 50 km. Pochod je pořádán v termínu pouti v Dolní Kalné začátkem července. Zúčastňuje se 250 až 300 turistů celé repub­liky a někdy i ze zahraničí. Hlavní organizátor je Jiří Drahoňovský, Dolní Kalná č. 143.

Činnost Základní a rekreační tělesné výchovy (ZRTV) se soustřeďovala na cvičení v tělocvičně s dětmi, dorostem i dospělými. Hlavní organi­zátorka těchto cvičení byla náčelní a cvičitelka Zdena Šrajerová, která cvi­čila žákyně a ženy a bylo-li zapotřebí i žáky. V roce 1960 se ko­nala II. celostátní spartakiáda, které se v Praze zúčastnilo družstvo žen. Také v roce 1965 na III. celostátní spartakiádu jelo do Prahy družstvo žen, které opět nacvičila Zdena Šrajerová.

V roce 1975 se konala na fotbalovém hřišti v Dolní Kalné dne 11.5. místní spartakiáda. Cvičící se tento rok zúčastnili i okrskové spartakiády v Mladých Bukách, družební v Přerově, okresní v Trutnově a IV. celo­státní v Praze (na fotografii zleva Milan Devátý, Zdeněk Stránský, Vojtěch Dresler, Jaromír Dědek, Jaroslav Kalenský, Oldřich Horák, Vladislav Nosek, Bohuslav Mašek, Josef Klimenta).

V roce 1980 se konala v Dolní Kalné na fotbalovém hřišti dne 25. 5. okrsková spartakiáda. Přípravu a organizaci zajišťoval místní spartakiádní štáb, jeho předsedu dělal Milan Devátý. V Kalné tento rok nacvičovalo 162 cvičenců v devíti skladbách, pod vedením 13 cvičitelů a cvičitelek. Sokolovna byla po celý týden plná. Cvičící se zúčastnili cvičení v Přerově, v Trutnově i v Praze. Okrskové spartakiády se celkem zúčastnilo 2400 cvičících v 9 skladbách. Vystou­pení sledovalo 2300 spokojených diváků za pěkného slunečného počasí. Bylo v provozu 15 stánků s občerstvením. O cvičitelce Zdeně Šrajerové a nácviku žen v soko­lovně natočil Zpravodajský film Praha žurnál, který byl promítán po celé republice. Také Hradecký rozhlas natočil reportáž o nácviku a přípravě okrskové spartakiády. Byla to dosud největší akce, která kdy byla v Kalné pořádána. Celá vesnice i okolní byla zapojena do přípravy cvičiště a zázemí. Bylo odpracováno zdarma 2800 hodin. Bylo vy­budováno 5 chatek, trubkové hrazení kolem hřiště, asfaltové hřiště na odbíjenou a na tenis, umyvárny u koupaliště, parkoviště před chatka­mi. Tato zařízení zůstalo v majetku TJ Sokol a bylo užíváno v rámci autocampingu.

V tomto roce 1980 přebral funkci pokladníka od Josefa Šimka Vlastimil Korda, který ji zastával do roku 2001. 30. 6. 1981 končil funkci po 30 letech předseda TJ Jaromír Dědek. Za jeho předsednictví se členstvo zaktivi­zovalo jak v tělocvičné činnosti, tak i brigádnické. Provedla se ge­nerální oprava sokolovny, přestavěl se vchod, vyměnila okna, postavilo jeviště se sociálním zařízením, nářaďovnou a jídelnou s kuchyní, zavedlo se ústřední topení. Do funkce předsedy po něm nastoupil Vladislav Nosek (pracoval ve funkci do roku 2003 - 22 roků).

Dále se v sokolovně cvičilo, pořádaly se tělocvičné akademie, konaly se diskotéky, které zajišťovaly sluš­ný příjem na provoz a údržbu tělocvičných zařízení.

VI. celostátní spartakiády v roce 1985 se v Praze zúčastnilo 16 žen, 6 mužů a 2 starší žákyně. Ženy nacvičila Zdena Devátá, muže Milan Devátý a žákyně Zdena Tauchmanová.

6. 10. 1988 jsme se za velké účasti členů a obyvatel v obřadní síni rozloučili s Miroslavem Drahoňov­ským (nar. 1913), vzdělavatelem a kronikářem. Muži drželi čestnou stráž. V den pohřbu zemřela Zdena Šra­jerová (nar. 1901), která byla aktivní členkou od roku 1921. Po dobu 60 let dělala cvičitelku i náčelní a jednu dobu i sokolnici. Pohřeb se na její přáni konal ze sokolovny, kde ji muži i ženy drželi čestnou stráž ve cvičebních ústrojích.

V roce 1990 se v Dolní Kalné konala další okrsková spartakiáda. Předsedu spartakiádního štábu dělal Vladislav Nosek. V přípravě na tuto velkou tě­lovýchovnou slavnost byla vybudována asfaltová cesta od vrátnice k fotbalovým kabinám a natažen kolem hřiště i koupaliště plot z obalovaného ple­tiva. 

Na hřišti se vystřídalo 2000 cvičících a jejich cvičení shlédlo za pěkného počasí 2200 diváků. Z naší jednoty cvičilo 82 cvičenců. Byla to zase záležitost celé obce. V Praze, na Rošického stadionu, tento rok cvičilo z naší jednoty 12 žen a 4 muži (na fotografii zleva Kalenská Mirka, Kalenská, Nosková Věra, Čeňková Jitka, Kordová Pavla, Dědková Líba, Tauchmanová Zdena, Lorancová Jarmila, Devátá Zdena, Kordová Eliška, Zaplatílková Marie, Ryšálková Dana).

4. 7. 1992 se konala oslava 100. výročí založení TJ Sokol Dolní Kalná. Fotbalisté sehráli utkání s mužstvem staré gardy Sparta Praha. V sokolovně byla slavnostní schůze. Zahájily ji vystoupením cvičení rodičů a děti a starších žákyň. O 100-leté historii promluvil předseda TJ Vladislav Nosek. Zúčastnilo se hodně hostů. Za ÚV ČSTV předseda Ing. Srb. Bylo předáno 33 tělovýchovných vyznamenání. Na večer nacvičil divadelní soubor estrádu, byla uspořádána v klubovně výstava fotografií, odzna­ků, krojů a plakátů.

V roce 1991 došel dopis od ČOS, která uplatňovala nárok na sokolovnu podle nového zákona. Výbor s tím nesouhlasil. V roce 1992 předal OV ČSTV vlastnictví sokolovny a pozemků do vlast­nictví TJ Sokol, což bylo zapsáno do evidence nemovitostí. V dalších letech se konalo několik stání u Okresního soudu v Trutnově, ČOS vymáhala vrácení sokolovny. Dne 31. 10. 1997 nakonec soud rozhodl o vydání sokolovny ČOS. Na 103. valné hromadě TJ dne 28. 12. 1997 bylo rozhodnuto o vydání sokolovny ČOS do župy Krkonošské-Pecháčkovy a souhlas se stanovy ČOS. 6. 1. 1998 byla provedena volba nového 11 členného výboru. Starostem byl zvolen dosavadní předseda Vladislav Nosek. Vypracoval výkaz ma­jetku pro ČOS. Jednota jako Tělocvičná jednota SOKOL Dolní Kalná byla zaregistrovaná na Ministerstvu vnitra. Byl proveden odhad majetku, v pořizovací ceně 6 mil. Kč a v zůstatkové ceně 3 mil. Kč. Jednatel Milan Devátý provedl výměnu členských průkazů pro 96 mužů, 60 žen, 8 dorostenců, 4 dorostenky, 27 žáků a 7 žákyň.

Na výborové schůzi 4. 2. 1999 odstoupil z funkce jednatele pro nemoc po 45 letech Milan Devátý. Od roku 1980 dělal též cvičitele mužů. Jednatelkou byla zvolena Helena Šulcová. Nyní tuto funkci dělají Lenka Zapadlová a Jiřina Mašková. Na výborové schůzi 1. 3. 2001 odstoupil po 21 letech Vlastimil Korda z funkce pokladníka, kterou převzala Jitka Kolorenčová, po ní Jaroslava Šrajerová nyní dělá pokladní Zdenka Marková. V současné době cvičí v sokolovně mladší ženy Miluška Klůzová, starší ženy Zdeňka Tauchmanová a muže Vladislav Nosek, který se 4 muži nacvičil sletová prostná a cvičil s nimi na sletech v Lomnici, Jičíně a v Liberci. V roce 2003 Vladislav Nosek skončil s funkcí starosty, kterou zastával od roku 1980 - 23 roků. Starostem se stal Miroslav Fejt, po něm Jiří Drahoňovský. Byla tak dokončena výměna hlavních funkcí a byly předány novým mladším členům.

Z historie budování sokolovny

Po dostavbě sokolovny roku 1924 byly v dalších letech provedeny ještě další stavební úpravy. V roce 1929 byla přistavěna levá část balkonu. S výkopem základů se začalo 10.7.1929 a celá stavba byla dokončena začátkem září téhož roku. V roce 1962 se začalo s přestavbou přední části sokolovny. Byl vybudován nový vchod do budovy, zvětšena síň, zřízeno sociální zařízení, šatna pro diváky a přestavěn byt pro sokolníka v prvním poschodí. V roce 1966 byla na postranním balkoně postavena kuchyň. V roce 1969 bylo dobudováno hřiště pod sokolovnou, postavena zeď a oplocení kolem hřiště za pomoci rodičovského sdružení školy. 8. 5. bylo na novém hřišti uspořádáno dětské tělocvičné odpoledne. V roce 1972 byla dokončena koupelna pro sokolníka a postaveno lešení a na jaře vyměněna okna aomítnuta sokolovna.

V roce 1973 bylo započato se stavbou jeviště, nářaďovny, dvou šaten pro herce nad jevištěm, sociálního zařízení se sprchami. Vše bylo dokon­čeno v roce 1974. 31.12. toho roku se konal na novém jevišti zábavný Silvestr. Náklady na jeviště činily 157 000 Kč, hodnota hotové stavby byla 600 000 Kčs. Plány na přestavbu vypracoval Jaromír Dědek, který i stavbu řídil.

V roce 1976 bylo vybudováno ústřední topení - kotel byl insta­lován starší, který vyřadil MNV ze školy. Sál byl rozkopán, vedly tudy kanály pro trubky. Přestalo promítat kino a po dáni sálu do pro­vozu se už v kině pro nezájem veřejnosti nepromítalo. V týdnu před koncem prosince vymaloval komunál sál a chodby a ženy ještě prostory uklidily, takže se mohl konat Silvestr s bohatým programem a velkou účastí veřejnosti. Jídelna a sociální zařízení pod jevištěm byly vybudovány další rok. 25. 6. dopoledne a odpoledne se konala v sokolovně oslava 100. výročí založení místního požárního sboru.

Na podzim roku 1996 praskl kotel ústředního topení, který vytopil celou sokolovnu. Bylo rozhodnuto zavést plynové topení. V té době byl propan-butan cenově výhodný. Instalaci kotle provedla firma Instherm Nová Paka. V prosinci a lednu byly vel­ké mrazy až přes -20 °C. Aby voda v trubkách nezamrzla, musel sokol­ník Štefan Ryšálek topit často celou noc vypůjčeným naftovým agregátem. Naplno se začalo topit až 4. 1. 1997 na myslivecký ples. Tím byla plesová sezóna v tomto roce zachráněna. S finančním zajištěním stavby pomohl okresní výbor ČSTV a hasičský sbor půjčil 50 000 Kč, které byly vráceny.

Podrobná historie sokolovny

Zpracoval: Milan Devátý v roce 2004