Města a obce online - Ústí

" Dědina Ústí u Vsetína má jméno od své polohy, poněvadž se rozkládá podél nejdolejšího toku říčky Senice a nedaleko vtoku jejím do řeky Horní Bečvy. Neširoké údolí říčky Senice jest zde ohraničeno na západě strmým vrchem Strání porostlým smíšeným lesem, na východě sklání se sem obloukovitě vrch Hrb, pokrytý tratěmi rolí... "  - tak začíná první zápis v obecní kronice z roku 1918. 

Obec Ústí se rozkládá 3 km jihovýchodně od Vsetína při ústí říčky Senice do Vsetínské Bečvy.  Sousedí s obcemi Vsetín, Janová, Hovězí, Leskovec.   Katastr obce má výměru 564 hektarů, osu katastru obce tvoří Senice.  Terén lze charakterizovat jako značně zvlněný.  Nejníže položené místo je ústí Senice – 358 m n.m. Východní část katastru náleží Ráztocké vrchovině patřící do celku Javorníků s nejvyšší bodem Babínek (563 m n.m), západní část patří k   Vizovické vrchovině. Na hranici katastru je zde nejvyšší kótou Svatý (550 m n.m). 

"...S vrchů těchto jest pěkný pohled k východu do údolí řeky Bečvy přes Hovězí, Darebňu, Bařiny, na horu Kyčeru Čerňanskou, Hrachovec, Makytu na mohutný pás Javorníků až po Bezkyd, k severovýchodu na Vsacké hory s Cábem a Lušovkou. Hora Křížový nad Ratiboří brání dalšímu rozhledu k severozápadu. Na Svatém jest před našimi zraky k západu rozloženo údolí říčky Rokytenky až po vrch Syrákov…  "

"... místní části tvoří: Dlouhé, Rublov, Srní, Vlčinec, Vrch. Další polní a lesní trati nesou tyto názvy: Jachovský, Paseka, Kút, Války, Díl, Vršek, Dolina, Nad hrbem, Humenec, Machulky, Mlýniska, Za hrbem, Hradíštěk, Kotel, Babínek, Záružný, Stráň, Na Lázkách, Na drahách, Šerka."

Jednu pětinu katastru obce pokrývají lesy. Lesní porosty tvoří zejména v souvislejších celcích smrk ztepilý, méně jsou zastoupeny další dřeviny, jako javor klen, javor mléč, lípa, dub letní, hloh, vrba, habr obecný a buk lesní.

Klima

Území obce Ústí je z hlediska klimatu považováno za mírně teplé a svou polohou je charakterizováno jako inverzní. Počet letních dnů činí v průměru 20 - 30, počet ledových dnů v zimě 40 - 50, průměrná teplota v lednu se pohybuje v průměru mezi - 3°-4°C.

Vodstvo

Okraje katastru obce se dotýká Horní (Vsetínská) Bečva, která kdysi ohrožovala část obce povodněmi. V roce 1892 začalo první zpevňování břehů řeky, definitivní úprava řečiště započala roku 1910 a proběhla v následujících letech. V roce 1892 byly provedeny první práce na regulaci Senice. Od středověku byla její voda používána k pohonu kol vodního mlýna čp. 14 a vodní pily čp. 63. Mlýnský náhon (tzv.Příkopa) byl zrušen v polovině šedesátých let. Z náhonu, který probíhal středem obce, brala vodu většina obyvatel. V roce 1901 byly zřízeny 3 obecní studny s pumpami. V současnosti jsou téměř všechny domy napojeny na vodovodní síť, která odebírá vodu ze skupinového vodovodu Karolinka - Vsetín - Vlára.

Do řeky Bečvy a Senice stéká několik potůčků. Do Bečvy ze Stráně potůček Dolinovský. Úžlabinou Kotel protéká bezejmenný potůček, který ústí do Senice Pod Zárubkem. Údolím Rublov protéká potok Rublovský, který odděluje katastr Ústí od Leskovce. Do Senice ústí také potok Dlúhovský protékající údolím Dlouhé ("Dlúhé") a rovněž potok Vrškovský stékající z lokality Vršek. Z údolíčka nazývaného Dol vytéká bezejmenný potůček, který v létě vysychá a od hřiště je sveden do potrubí. Z Hradíštka stéká bezejmenný potůček, který ústí do Bečvy, do potoka Rokytenka se vlévá potok Srněnský, který stéká z paseky Srní. 

Osídlení             

Osídlení je soustředěno kolem hlavní komunikace, jen nepatrná část zástavby se nachází na odlehlých samotách Na Vrše (domy č. 53, 54, 56, 59, 112), Rublov (č. 40), Dlouhé (č. 42, 43) a Vlčinec (č. 32).  Většinu zástavby tvoří rodinné domky a bývalé zemědělské usedlosti, n a jižním okraji obce jsou dva bytové domy, řadová zástavba tvořená osmi rodinnými domky. V bývalém areálu zemědělské výroby nyní sídlí menší firmy.

Architektura jednotlivých objektů je velmi různorodá. Ve středu obce je několik zachovalých roubených stavení.  Ze starobylé zvoničky se dochoval pouze zvon, který je nyní umístěn ve zvonici na hřbitově. Obec plánuje zvoničku obnovit.

Z celkového počtu 542 obyvatel k 3. 3. 1991 se jich 340 hlásilo k národnosti české, šest k národnosti slovenské a 196 k národnosti moravské.

Vývoj počtu obyvatel od roku 2004

Ekonomicky činní obyvatelé většinou dojíždějí do zaměstnání mimo obec.

Technická a občanská vybavenost

Pitnou vodou je obec zásobována ze skupinového vodovodu. V roce 2000 byla obec plynofikována. V letech 2014 až 2016 v rámci akce Čistá Bečva vybudována kanalizační síť a poté místní silnice nově vyasfaltovány. V obci je mateřská škola, do základních škol dojíždějí žáci většinou do Vsetína. V objektu mateřské školy je umístěn obecní úřad, obecní knihovna, klubovna. V centru obce je požární zbrojnice.   

V obci je prodejna Jednoty, Večerka, Lino podlahoviny, prodejna zeleniny a kavárna Sokol klubu.

Firmy v obci

Na jižním okraji obce je soustředěna podnikatelská zóna:

- Svarko - výroba kovových konstrukcí

- Tesařství Juráň

- CZ TOP TRADE - kovovýroba

- Zámečnictví

- Správa silnic

Doprava

Obcí probíhá silnice 1. třídy I/57 vedoucí z Opavy přes Valašské Meziříčí a Vsetín k hraničnímu přechodu Brumov-Bylnice. V Ústí z této komunikace odbočuje na východ okresní silnice vedoucí do Janové a ke hraničnímu přechodu ve Velkých Karlovicích. 

Linky autobusové dopravy od Velkých Karlovic zastavují na křižovatce u mostu přes Bečvu, v centru obce je zastávka ze směru od Valašské Polanky. 

Ústí je svým způsobem železniční křižovatkou. Prochází jím dvoukolejná trať Vsetín - Horní Lideč, v Ústí z odbočuje jednokolejka do Velkých Karlovic. Na karlovické trati je v obci železniční zastávka Ústí u Vsetína, na hornolidečské elektrifikované trati je zastávka až v Leskovci.

Spolky 

V roce 1921 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů, který je dnes spolu s kulturní komisí OÚ a sportovci hlavním aktérem společenského a kulturního dění v obci. TJ Sokol má oddíly kopané, volejbalu, nohejbalu a šachu. Na tradici ochotníků z meziválečného období navázali členové divadelního spolku, pracuje zde včelařský spolek a myslivecké sdružení. Dříve narození se scházejí v Klubu věčně mladých žen a Klubu dobrého vína.

Historie

První zmínky o obci se datují do roku 1505. Naši předkové založili ves podél již existující cesty - obchodní spojnici mezi Polskem a Uhrami. V jejím okolí tedy zbudovali svá stavení a za nimi, daleko do strání okolních kopců vyklučili les a založili pole a pastviny a zemědělství bylo hlavním zdrojem jejich obživy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo zaznamenáno několik vln vystěhovalectví, kdy se odstěhovala asi polovina obyvatel za moře. V roce 1975 se obec stala součástí města Vsetína, aby se pak po 17 letech opět osamostatnila. Od 1. 1. 1992 se začíná psát nejnovější historie obce Ústí.

Památky

Jako památka je chráněna barokní kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1775  nedaleko mostu přes Bečvu. Sochu nechal pořídit majitel vsetínského panství hrabě Jan Křtitel Illésházy z Illésházy, údajně z vděčnosti, že si zachránil život při přechodu přes rozvodněnou řeku Bečvu.Ve středu obce se nachází několik zachovalých roubených stavení a pomník obětem světových válek.

Pečeť

Nejstarší obecní pečetidlo, jehož otisk je znám z roku 1748, nese v kruhovém pečetním poli vyobrazení rostliny se třemi liliovitými květy. V kruhovém opisu je text  * PECZET POCZT : DIED : VSTI  (pečeť poctivé dědiny Ústí). Kvetoucí rostlina podle místního výkladu představuje lilii zlatohlávek.

Další informace