Města a obce online - Horní Poříčí

Kněží Hora:

Tyčí se při soutoku Otavy a Březového potoka. Na jejím vrcholu bylo kdysi keltské hradiště, později v 8. až 9. století n.l. hradiště slovanské. Stále jsou zde patrné několikanásobné valy původního hradiště, které mělo ve své době rozlohu až 8 ha. Na strmém jihozápadním svahu hory jsou zbytky štol grafitových dolů z let 1912-22, ruda se odtud dopravovala lanovkou přes řeku do takzvané „grafítky“. Vstupy do štol jsou nyní opatřeny bezpečnostní mříží.

Žižkův most:

Stojí na úpatí Kněží hory a kdysi pod ním tekl Březový potok. V pověstech je spojen s Žižkovým tažením na hrad Rabí, ale ve skutečnosti byl postaven někdy v 17. století na historické solné stezce z Písku na Prácheň. Význam ztratil, když byla postavena nová „císařská“ silnice. V době, kdy se začalo na Kněží hoře s dolováním, byl Březový potok regulován, sveden do nového koryta a most zůstal pouze jako památka. 

Kubešův mlýn:

Již před rokem 1700 je zde doložen první mlynář Tomáš Šebesta. Mlýn, dříve nazývaný Šebestovský, měl tři kola na spodní vodu a jeho provoz byl ukončen v roce 1952. Dříve v něm často pobýval malíř Alois Moravec, který velice rád v Pootaví maloval. Dnes je možné se zde v krásném prostředí ubytovat, neboť mlýn je využíván jako penzion.

Vrchnostenský mlýn v Dolním Poříčí:

Zmínka o něm pochází již z roku 1676, kdy jej vlastnil mlynář Matěj Kutil. Díky pokrokovosti mlynáře Františka Bílého, který patřil mezi poslední vlastníky, byla do mlýna nainstalována Francisova turbína, která zásobovala obě Poříčí elektřinou již od roku 1919. Mlýn skončil svou činnost v r. 1954 a provoz elektrárny byl ukončen v roce 1960. Nyní je díky současnému majiteli elektrárna opět v provozu. 

V Dolním Poříčí pochází už z první čtvrtiny 18. století, je víceboká se štítem v průčelí, zaklenutá. V nedávné době byly obě opraveny.

Oblíbená místa pro koupání.

Při výjezdu z Horního Poříčí směrem ke Střelským Hošticím. Pochází z roku 1859. Postavili jej občané po nálezu několika lebek, snad vojáků z napoleonských válek.

Malebný přírodní kout s dominantou skály nad řekou na hranici poříčského a střelskohoštického katastru.

Hostinec u Roubalů:
Jako hostinec sloužil již v roce 1873. Od roku 1908 je hostinec uváděn jako „radikovaný“ v souvislosti s udělením živnosti paní Marii Roubalové. Toto označení zjednodušeně znamená, že živnost je vázána k příslušnému objektu. Po roce 1989 byl nově zprovozněn a je vyhledávanou zastávkou cyklistů a vodáků.

Za řekou bývala trampská osada založená v r. 1929, známá po celých jižních Čechách. Údolí, ve kterém se nacházela, bylo nazváno Údolím větrů, a proto začali osadníci říkat osadě Táhne to tady.