V našem státě je jen málo organizací, které si udržely tak vysoký standard jako Český svaz včelařů. Podíváme se do historie tohoto krásného koníčka.
Je nesporné, že zájem o včelaření provází lidstvo již desítky tisíc let. Zájem o včely začal daleko dříve než lidé začali pěstovat obílí a chovat dobytek. Člověk záhy poznal, že svoji obživu si může zpestřit sběrem medu a posléze začal využívat i ostatní včelí produkty. Již v prvních historických zprávách se nám dochovaly zmínky o obecném rozšíření chovu včel v našich zemích. První památku na včelařství z období před rozšířením zemědělství můžeme zaznamenat v Pavouči jeskyni Bicorp u Valencie ve Španělsku, datované kolem roku 12 000 př. n. 1. Nástěnná malba ukazuje osobu, jak stojí na žebříku, vybírá med a okolo létají včely. Více se dozvídáme o včelařství již od čtvrtého tisíciletí př. n. 1. Z včelích produktů to byl hlavně vosk, v Egyptě se využíval ke psaní na hliněných tabulkách, když se potáhly voskem a na ně se psalo rydlem. V naších zemích je první zmínka v pátém století n. 1. V poselství Attilovi se zmínili o medovině, kterou přinášeli místní obyvatelé. O chovu včel také píše v 9. až 10. století Ibn Rušt, arabský obchodník, popisuje první úly, pravděpodobně klády s vyvrtanými otvory.
Včelaři se v 10. století nazývali brtníci. Ti měli své stromy, kde přebývaly včely, označeny vlastnickými značkami. Z dutin stromů pak odebírali včelám plásty s medem. Později tyto stromy rozřezávali a přemísťovali ke svým příbytkům. Byly to vlastně první včelnice. Již začátkem 16. století najdeme na různých vyobrazeních ležany sbité z desek. Z této doby nám dodnes zůstala rodová jména, jako Brtník, Brtníček, Medák, Včelák, Včelička a místopisné názvy Medový Újezd, Včelákov, Včelní Hrádek, Včelnička apod. V novějším věku si ještě připomeňme tereziánský patent z roku 1776, kdy císařovna Marie Terezie poskytla českému včelařství zákonnou ochranu. Přicházíme do druhé poloviny 18. století, kdy se to již vynálezy ve včelařství jen hemží.
| První dělitelné úly z Francie | - Palteau (1756); |
| dělící mřížka (mateřská) | - P. I. Prokopovič (1813-1814); |
| pohyblivá loučka (rámky) | - L Langstroth (USA) a J. Dzierzon (Polsko). |
Převratný vynález nám zanechal náš rodák František Hruška, který roku 1865 demonstroval na brněnském sjezdu včelařů vynález medometu. Roku 1851 vynalezl J. Wunder lis na mezistěny. Vynálezy medometu a lisu na mezistěny urychlily šíření úlů s pohyblivým dílem a byly to natolik převratné vynálezy, že posunuly včelařství na vyšší úroveň.
Nacházíme se v prostoru, kde byly vynikající podmínky pro pastvu včelstev. Již roku 1901 byla založena v Rosicích včelařská organizace. V roce 1926 najal spolek pozemek pod Trojicí. Založené plemenné stanice pro chov matek se ujal František Posádka. Byl neúnavným propagátorem chovu matek a dá se říct, že díky jeho snaze se staly Rosice centrem chovu matek v celém kraji. František Posádka byl spřátelen s místním včelařem Aloisem Slovákem, který se jako důvěrník snažil v naši obci povznést úroveň včelařství. Velmi dbal na dodržování hygieny chovu. Jeho a prací ostatních včelařů se podařilo zvýšit produkci medu v Omicích o 100 %.
Alois Slovák byl i mým učitelem a dokázal mě nadchnout pro včelaření. Když se již sám nemohl této činnosti dál věnovat, předal funkci důvěrníka svému synovi Aloisi Slovákovi ml. Ten jde ve šlépějích svého otce a dá se říct, že jablko nepadlo daleko od stromu. Díky jeho práci a nekompromisní léčbě včel se jejich choroby podstatně snížily.
|
Rok |
Počet |
Počet |
Rok |
Počet |
Počet |
Rok |
Počet |
Počet |
|
1941 |
20 |
127 |
1962 |
12 |
62 |
1983 |
17 |
105 |
|
1942 |
20 |
123 |
1963 |
15 |
81 |
1984 |
15 |
120 |
|
1943 |
21 |
156 |
1964 |
15 |
76 |
1985 |
14 |
112 |
|
1944 |
22 |
222 |
1965 |
14 |
78 |
1986 |
15 |
137 |
|
1945 |
22 |
193 |
1966 |
13 |
82 |
1987 |
15 |
136 |
|
1946 |
20 |
173 |
1967 |
14 |
67 |
1988 |
21 |
170 |
|
1947 |
20 |
157 |
1968 |
14 |
82 |
1989 |
20 |
157 |
|
1948 |
17 |
132 |
1969 |
14 |
91 |
1990 |
20 |
162 |
|
1949 |
16 |
123 |
1970 |
13 |
89 |
1991 |
19 |
145 |
|
1950 |
16 |
122 |
1971 |
13 |
87 |
1992 |
18 |
139 |
|
1951 |
16 |
114 |
1972 |
11 |
72 |
1993 |
17 |
118 |
|
1952 |
18 |
122 |
1973 |
11 |
69 |
1994 |
15 |
91 |
|
1953 |
18 |
131 |
1974 |
13 |
79 |
1995 |
16 |
118 |
|
1954 |
19 |
123 |
1975 |
13 |
89 |
1996 |
15 |
109 |
|
1955 |
16 |
100 |
1976 |
13 |
82 |
1997 |
15 |
94 |
|
1956 |
15 |
106 |
1977 |
14 |
89 |
1998 |
13 |
109 |
|
1957 |
13 |
93 |
1978 |
16 |
107 |
1999 |
14 |
111 |
|
1958 |
14 |
98 |
1979 |
17 |
118 |
2000 |
14 |
115 |
|
1959 |
16 |
93 |
1980 |
17 |
103 |
2001 |
14 |
132 |
|
1960 |
18 |
94 |
1981 |
16 |
118 |
|
|
|
|
1961 |
17 |
81 |
1982 |
16 |
116 |
Zpracoval Alois Slovák ml. |
||
V roce 1972 bylo rozhodnuto vybudovat z původní stanice stánek hodný své slavné minulosti. Výstavby střediska (pobočka Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Prahy) začala 12. května 1973 a byla stavěna v rámci Akce Z. Omičtí včelaři odpracovali stovky hodin pod vedením pana A. Slováka. Kromě konferenční místnosti se zde nachází ústřední knihovna ŠSV a včelařské muzeum. Toto zařízení navštěvují včelaři z celé Evropy. Dlouholetým vedoucím střediska byl pan ing. Josef Janoušek. Byl nejen neúnavný propragátor včelařství, ale především kamarád. I on se významně zasadil o významné zlepšení chovu našich včelstev. V blízkosti naší obce se ještě nachází včelíny dr. Ptáčka (u Střelického zámečku). Patří mezi světové odborníky v chovu včel.
Tito včelaři se velkou měrou zasloužili o rozvoj moderního včelaření v Omicích. To co Omické včelaře trápí v poslední době nejvíce, je malý zájem mladé generace. Ve válečných letech 1945, kdy lidé měli podstatně jiné starosti bylo v roce 1945 v Omicích 22 včelařů a 197 včelstev, v roce 1993 už jen 13 včelařů a 129 včelstev.
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu
Zobrazit vyhledávací formulář »
Protože váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS2, vidíte tuto stránku bez formátování. Veškerý její obsah je však plně přístupný i pro vás.