Města a obce online - Nučice

Během třicetileté války byly Nučice poškozeny vypalováním, ale ne v takové míře, jako sousední vesnice. Po třicetileté válce ale následoval mor, který se už Nučicím nevyhnul. Mrtví z celého okolí byli pohřbíváni na starém hřbitově v Tachlovicích.

Vláda Marie Terezie 13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň

Sotva nastoupila vládu Marie Terezie, povstala proti ní polovina Evropy, která se chtěla o Rakousko rozdělit. Úhlavními nepřáteli Marie Terezie byli bavorský kurfiřt Karel Albert, pruský král Bedřich II. a jejich spojenci Sasové a Francouzi. Jejich vojska vnikla do Čech, kde se v létech 1741 až 1796 odehrála další válka, tzv. válka o dědictví rakouské.

Nepřátelská vojska vtrhla do Čech počátkem listopadu 1741 ze tří stran. Dne 17. listopadu 1741 přitáhla do Hořelic celá francouzská a bavorská armáda, která v okolí zle hospodařila. Přes Nučice byly přepadeny Tachlovice, kde jenom faráři byla způsobena škoda ve špýcharu za 400 zlatých. Do tachlovické fary se však vojáci nedostali, protože farář zatarasil vchod dvěma poraženými urostlými lipami.

Ve dnech 13. až 19. srpna 1744 ležela v našem okolí rakouská armáda, která měla zabránit pruskému králi Bedřichu II. v jeho útoku na Prahu. Konečně dne 26. listopadu 1744 byli Prusové přinuceni Prahu opustit. Pruský král však ani po tomto výpadu neustal ve svém snažení o získání podílu z dědictví rakouského a tak roku 1756 byla zahájena válka sedmiletá. Pruští husaři zle rabovali ve dnech 4. až 6. května 1757 zejména na faře tachlovické, v Dobříči, Jinočanech apod. Dne 7. května 1757 okolo 3. hod. odpolední přitáhly k Tachlovicům tři proudy pruského vojska od Ořecha a zle drancovali znovu tachlovickou faru. Hledaly mešní roucha a nádoby i jiné cennosti, které však tehdejší farář Karel Čížek s nasazením svého života včas uschoval v Mezouni. Přitom se mu ještě podařilo získat od Prušáků cenný ochranný list "salva quardia", který mu měl do budoucna zajistit ochranu.

S vojsky pruského krále Bedřicha II. se v naší krajině setkáváme opět v roce 1762, kdy táhlo přes Buštěhrad, Unhošť a Háje, a v roce 1778 v souvislosti s řešením sporu o dědictví tentokrát bavorské.

Za válek napoleonských byli obyvatelé naší krajiny rovněž postihováni pochody různých armád. Tak roku 1799 táhlo zdejší krajinou ruské vojsko v síle 35 tis. mužů. V březnu 1814 sídlila v Unhošti celá ruská divize a na staré dušnické poště přenocoval 19. října 1799 sám slavný ruský vojevůdce Suvorov.

Prudkého rozvoje se dočkaly Nučice po roce 1845, kdy se ve zdejších dolech začala průmyslově těžit železná ruda (více o historii těžby najdete zde – https://www.zdarbuh.cz/dejiny-hornictvi/minulost/historie-tezby-zeleznych-rud-na-nucicku/. Obec pozvolna ztrácela svůj původní vyhraněně zemědělský charakter. V létech 1843-1910 stoupl počet obyvatel v Nučicích více jak čtyřnásobně.

Po skončení 1. světové války i v Nučicích začali počítat váleční ztráty. Na nučickém památníku padlých z 1. světové války je jich v abecedním pořadí celkem 25. Z války se naopak vrátili ruští legionáři Antonín Veverka, Josef Vlasák, Antonín Vejvoda, Václav Veselý – hrdina od Zborova i z jiných bojů, Jaroslav Malý a jako italští legionáři Alois Svačina, Josef Kincl, Josef Kafka a Josef Kozák. Z bydlících spoluobčanů pak italský legionář Václav Šiška a ruský legionář generál František Kolařík, technický inženýr, zajatý v Krakově.

V letech 1843 – 1910 vzrostl počet obyvatel více než čtyřnásobně. V té době se do Nučic začali stěhovat horníci z Hořovicka a Příbramska. Díky výdělkům horníků se v této době stávají Nučice poměrně bohatou obcí. V letech 1892 – 1893 byla v Nučicích vystavěna kaple sv. Prokopa, patrona horníků.