Města a obce online - Načeradec

12.století

• nejstarší zmíňky – 1126 a 1184
• načerac = čerpati (ve staré češtině)
• 1126 – vladyka Načerat – posel Soběslava k císaři Lotharovi –příznivec Vladislava II., později účastník povstání Moravanů proti králi - + Vysoká hora (u Kutné Hory)

-       spojitost však není zcela doložena

• do konce 1.pol.12.stol. – vznik kostela sv.Petra
• 19.2.1184 – želivský opat Gotšalk – smrt v Louňovicích, převážen do Želiva – tělo přes noc v načeradském kostele

13.století

• rod Vítkovců drží část Načeradce – ve znaku růže
• Vítek z Načeradce – strýc Záviše z Falkenštejna (v čele Vítkovců proti Přemyslu Otakaru II., částečně zavinili jeho porážku na Moravském poli 1278)
• další část osady – páni ze Šelmberka – Přibyslav, Přibík a paní Vratka – erb sviní hlava
• třetí část – páni z Vlašimi – erb orlice

14.století

• město stále rozděleno na tři části podle vlastníků

15.století

• údaje před husitskou revolucí ani během ní nejsou příliš známy
• 1413 – Jan z Vlašimi prodává celé vlašimské i načeradské panství rytíři Janu z Chotěmic (erb-tři červené pruhy v bílém poli) – příznivce Zikmunda
• v oblasti mezi Vlašimí, Vožicí a Sedlčany propuká tzv. šibeniční válka – husité X Zikmund – město silně poškozeno výpady husitů z Mladé Vožice a lapky
• na stranu husitů se přidává jeho synovec Tomáš – Načeradec i Vlašim zůstávají v jeho držení
• v Načeradci poté obyvatelé začínají přijímat pod obojí, farnosti se ujímá utrakvistický kněz
• 1437 – doloženo pečetidlo a městský znak
• 1442 – Mikuláš Trčka z Lípy – část Načeradce (1466 – získává celé město)
• Trčkové z Lípy – podpora Jiřímu z Poděbrad a Vladislavovi Jagellonskému
• po smrti Mikuláše – dlouholeté spory o trčkovské državy -> rozpad
• před r.1470 – vznik špitálu

16.století

• poslední vrchnost v Načeradci – Dvořečtí z Olbramovic
• 1517,1536,1583 – obrovské požáry města – mnohé z ulic zničeny a opuštěny
• měla zde již existovat elementární škola, není však doložena

17.století

• 1620 –město vyloupeno uherským vojskem
• 1622-1623 – obsazení plukem hraběte z Dampiérru, následný požár
• 1628 – Magdaléna Dvořecká – odpouští službu vrchnosti měšťanským dětem –             pokání za nespravedlivé obvinění služebné, její mučení, popravu
• 1639 – císařská vojska
• 1645 po bitvě u Jankova vyplení město švédští žoldnéři, ukradnou to, co ještě zbylo po předchozím loupení
• 1677 – páni z Gerardu – časté spory s poddanými ohledně nevolnictví a daní
• 1677-1713 – doložena elementární škola

18.století

• 1715 – tzv. soud pod drnem        
• 1726 – Deymové ze Stříteže – další poddanské nepokoje
• 1734 – František Josef Starhemberk nechává vystavět barokní jednopatrový zámek
• v čele města rada + primátor
• fungoval zde formálně i hrdelní soud, město ale nemělo vlastního kata, muselo si ho půjčovat

19.století

• na načeradském statku se postupně střídají další majitelé – většinou cizinci
• ve 40.letech – nová budova školy
• 1850 – Načeradec pod okresem Vlašim, 1868 – pod okresem Benešov
• 1866 – ubytován oddíl pruské pěchoty v rámci prusko rakouské války – do města zavlečena cholera – zemř. 47 lidí
• 1884 – statek získává Dr. Josef Lerch – datace vzniku zámeckého parku
• v čele obce již obecní zastupitelstvo a starosta
• hospodářství – především zemědělství a obchod, průmysl zcela zanedbatelný

20.století

• 1903 – zásluhou Dr.Lercha – telefonní spojení
• 1907 – první všeobecné volby
• spolková činnost – ochotnický spolek a dobrovolné hasičské sbory
• první světová válka             – narukovalo 150 mužů, zemřelo 43
• silné hospodářské obtíže – ztráta pracovní síl atd.
• zrekvírovány zvony – zůstává jen zvon z r.1512, ostatní použity pro válečné účely
• po r. 1919 – zůstává Načeradsko jako chudý zemědělský region, funguje zde však četnická stanice, pošta, obvodní lékař, obecní knihovna atd., dále mlýn, cihelna, pivovar, lihovar, výroba obuvi, hotel u Lva, zřízena měšťanská škola  
• v roce 1930 – zde 1191 obyvatel na 214 domů
• 1931 – elektrifikace
• fungují fotbalové kluby, Sokol, hasičský sbor, pěvecký sbor
• druhá světová válka – 1942 – zrekvírování nových zvonů, zůstává opět pouze zvon z roku 1512, lidé na nucené práce do Německa, židovská komunita do koncentračních táborů, 9. květen 1945 – odzbrojení Němců, příjezd sovětské armády
• 1949 – založeno první JZD na Vlašimsku
• 1951 – zbourán dům Berlovka na náměstí, jeho sklepy zazděny, společně se sochou legionáře z pomníku padlým z roku 1928
• změna podoby krajiny, změny v dopravě, školství
• v 50.letech vznik státního výchovného zařízení
• spolky – myslivecké sdružení, hudební soubor, TJ, oddíl jezdectví, …
• 1991 – 586 obyvatel na 206 domů
• současnost – 90.léta 20.století – rekonstrukce kapliček křížové cesty
• 1998 – otevřena budova nové školy
• 2003 – vybudován nový rybník při silnici do Vlašimi – Obecník
• 2005- rozsáhlá rekonstrukce hřiště
• 2006 – vydání knihy o Načeradci
• 2009 – vybudována ČOV
• 2014 – vybudována tribuna (+ubytovna na hřišti)

OSOBNOSTI

• Václav Václavíček – místní děkan, kanovník chrámu sv.Víta
• Rod Frýdů – předci Jaroslava Vrchlického
• Ferdinand Čenský – (1829) – spisovatel, novinář, profesor češtiny ve Vídni, vychovatel korunního prince     Rudolfa
• František Jaromír Rubeš – (1847-1850)  novinář, spisovatel, humorista, básník, vlastenec – pamětní deska na stěně budovy radnice
• František Matějovský – (1874 -1950) člen činohry ND
• Hana Klenková – česká spisovatelka, působila  v načeradském zámku od roku 1932 když byla vlastníkem Družina válečných poškozenců
• Jan Heřmánek – (1907 -1978) – český boxer, držitel stříbrné olympijské medaile z roku 1928 v Amsterdamu
• Zdeněk Hodr – (1908 -1984) – filmový a divadelní herec
• Antonín Adamovský – poslanec a senátor – 1925-29; obecní zastupitel, předseda Občanské záložny
• Pavel Pěnkava – (1967—1977) bronzová medaile na mistrovství světa v Götteborgu na 3000 m
• Jaroslav Polívka – městský tajemník v Načeradci během II. světové války, zatčen, vězněn v terezínské Malé pevnosti, v dubnu 1945 umírá na následky věznění Na Kostelíku u Vlašimi
• děkan Antonín Konopišťský – (1910-1989) – pořídil fotodokumentaci zvonů a nahrál jejich hlas na gramofonovou desku, než byly sňaty pro účely druhé světové války; ve válce zakázány půlnoční mše, osvětlení by usnadňovalo orientaci letců – děkan zatemnil okna,aby se mše mohla o Vánocích konat; pořídil i nové zvony na děkanský kostel; zavražděn v prosinci 1989

NAČERADSKÝ MISÁL

• z konce 13.století
• kodex o rozměrech 270 x 380 mm
• desky ze dřeva potaženého kůží, na okrajích zbytky mosazných spon, na zažloutlém středoevropském pergamenu
• 74 listů, 2 rukopisy
• první část – starší – osahuje 6 iniciál – modrá,červená barva, rostlinný ornament
• původní kniha poškozena nedlouho po svém vzniku – z původního kodexu – pouze dva listy kalendária a text Misálu – na rubu obrázek Ukřižování
• 1997 – restaurován ak.malířem Jaromírem Laudou – vytvořena kopie dvoustrany s Ukřižováním Krista a úvodní iniciálou; vložena do makety vazby

ŽIDOVSKÁ KOMUNITA

• osídlení doloženo již v 1.polovině 16.stol.
• židovská obec oficiálně utvořena roku 1850 – 124 obyvatel
• před válkou zbývalo jen několik desítek příslušníků – navštěvovali dokonce křesťanské bohoslužby
• mezi válkami obec zaniká – přidružena k vlašimské
• domy sdruženy, tvořily ulici od náměstí k jihu
• synagoga vyhořela roku 1850, 1880 na jejím místě postavena nová klasicistní s obytnou částí – po válce využívána jako sklad – nyní pouze pozůstatky
• židovský hřbitov v těsné blízkosti obce – pohřbíváni i Židé z okolních vesnic – založen po pol.17.století
• náhrobky z 18. a 19.století, některé i ze 17.století

• MĚSTSKÝ ZNAK
• modrý štít, zelený trávník
• stříbrná kvádrová věž s cimbuřím nad branou,s vytaženou mříží a otevřenou branou – symbol pevné obrany
• vrchní část s jedním oknem zaklenutým poloobloukem
• červená střecha
• vpravo i vlevo – dva svisle umístěné gotické zlaté klíče – zuby směřují nahoru, jsou vytočeny ven – symbol moci, neomezené důvěry

SV. JAN NEPOMUCKÝ

• na seznamu kulturních památek ČR
• z roku 1735
• na podstavci erb Deymů ze Stříteže – stříbrná husa na červeném poli na zeleném pahorku
• socha obvykle stávala u vody – asi 2m pod ní se nacházela kašna až do poč.20.století
• původně třístupňový podstavec – nyní pod vrstvou navážky

KŘÍŽOVÁ CESTA

• 1738 – postavena nákladem hraběte ze Starhemberka
• 90.léta 20.století – nově zrekonstruována
• 13 kapliček

SELSKÉ BAROKO

• domy č.5 a 6 – z 1.pol.19.století

RADNICE

• 1534
• přistavěna ke tvrzi (zvonici)
• v 1.polovině 18.století  byla zbarokizována
• na průčelí na mansardové střeše – hodiny

ZÁMEK

• 1734 – hrabě Josef Starhemberk – stavba
• jednopatrový,barokní s mansardovou střechou
• průčelí děleno hlavní římsou, v ose zámku portál s postranními pilastry
• nad okny v přízemí – prohnuté římsy, v patře okna v rámcích s nadokenními římsami
• 1925 – Družina válečných poškozenců, sirotčinec
• v 50.letech 20.století –státní výchovné zařízení
• od roku 2018 – vlastník Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

ZVONICE

• věžovitá pozdně gotická stavba
• přiléhá k původně renesanční radnici
• považována za zbytek tvrze nebo součást opevnění kostela na místě bývalé tvrze
• poprvé doložena roku 1250
• opevnění kolem kostela mělo sloužit jako obrana proti Braniborům – vybudováno za pánů ze Šelmberka
• půdorys cca 9,3 x 6 m
• spodní část věže z kamenného lomového zdiva – pozdně gotická
• střední část po odskoku rovněž z lomového zdiva – kolem roku 1545
• vršek – cihelná nástavba se stanovou střechou – z roku 1818
• v 15.století – čilý obchod se solí – přízemí bašty sloužilo jako skladiště soli
• na severní straně – obdélníkový otvor – mohl sloužit jako vstup na hradbu
• otvory se zbytky velkých uříznutých trámů – možná nesly pavlač nebo ochoz
• vchod do přízemí – z budovy radnice – křížová klenba  X vchod do horní části – z východní strany
• na severní a západní straně – akustické otvory ve dvou úrovních
• na západě obdélníkové okénko s pozdně gotickým dekorem
• 1544/45 – masivní dubová stolice uvnitř věže nesoucí zvon z roku 1512
• na rozích věže se nacházela renesanční sgrafita - tzv. bosáž

ZVONY

• původně 5 – 4 z nich zrekvírovány za I. světové války
• 1921,1924 – 4 nové zvony
• 16.3.1942 – sňaty nové zvony pro účely II. světové války

n  Zvon sv.Petra a Pavla

n  Zvon Sv.Josefa

n  Zvon Sv.Václava

n  Zvonek Panny Marie

• obě války přečkal pouze zvon Karel – 1512, váží 15 metrických centů, dole měří 126 centimetrů, nese dva reliéfy – P.Marie a Sv.Petr, darovaný Zdeňkem Trčkou z Lípy – potvrzuje to i latinský nápis na něm

            Léta Páně tisícího pěti stého dvanáctého na přání Pana Zdenka z Lípy Trčkovského

urozeného a toho času pána vlašimského

tento zvon byl ulit k poctě Boží a svatého Petra v Načeradci

od mistra Bartoloměje na Novém městě pražském.

Z toho buď chvála Bohu Otci všemohoucímu a Panně Marii.

PAMÁTNÍK PADLÝM

• odhalen v roce 1928
• původně i socha francouzského legionáře – kolem roku 1951 sňat z pomníku a zazděn do sklepů pod domem Berlovka – socha označena za nevkusnou

KOSTEL SV.PETRA A PAVLA

• nejpozději do konce 1.pol.12.století – kostel zasvěcený svatému Petru
• první písemná zmíňka – 1184 – opat Gotšalk
• v této době – pouze loď uzavřená apsidou (později odstraněna) s tribunou přístupnou z tvrze; a věž, existence tribuny >šlo o vlastnický kostel, hlavní vchod – ze západu gotickým lomeným obloukem, úzká okna později zazděna – patrná ve zdivu, věž – čtyřhraná z tesaných kamenů; v 1. a 2.patře sdružená románská okna, v prvním patře tribuna – odkrytí věže obloukem – dochováno pouze zdivo a západní vě, nejpozději ve 14.století - zavěšeny zvony
• po roce 1278 nebo 1287 – požár – místo apsidy – presbyterium s gotickou žebrovou klenbou a gotickými lomenými okny
• z této doby gotický sanktuář a sedile – pro ukládání nádob s eucharistií, výklenek pro duchovenstvo určený k sezení, z vnější strany opěrné pilíře
• poč.14.století – rozšíření lodi – získává čtvercový tvar k opravě kostela a opatření bohoslužebných předmětů dává podnět pražský biskup Tobiáš z Benešova
• v této době kostel opevněn
• 1359 – na severní straně vystavěna kaple Panny Marie – nyní valená klenba, západní část - křížová
• 1365 –nedochovala se, až na dvě konzoly v rozích sakristie,původní svorníky zazděny do severní zdi kostela – erb se sviní hlavou (stavba iniciována pány ze Šelmberka) a Pelikán krmící mláďata
• během husitské revoluce – odchod kněží a farářů kostela – správy se ujímá utrakvistický kněz
• po urovnání poměrů zřízeno děkanství
• 1478 – věnován kostelu větší a menší zvon s gotickými nápisy
• 1512 – věnován zvon Karel
• z pol.16.století pochází krypta rodiny Dvořeckých v „malém kostele“
• 1585 – mnoho o vybavení kostela není známo, dochovává se pouze renesanční cínová zdobená křtitelnice
• 1620 – vyloupen uherským vojskem – ukradena roucha a stříbrný pozlacený pohár
• až do roku 1624 spravován kostel kališnickým knězem
• 1639 – císařský pluk vykrádá kostel – druhý kalich, stříbrná monstrance ukryta – zazděna do zdi kolem       kostela
• 1654 – získání velkých varhan – měšťan Nového města Pražského Pavel Rosol
• 1734 – úpravy – sakristie připojena ke kapli Panny Marie, nad ní – oratoř
• oltáře –barokní; 2.pol. 17.století – obraz svaté Kateřiny, 1.pol.18.století – Sv. Petr a Pavel, Nanebevstoupení Páně
• 1890-1898 – další oprava kostela
• 1891 – rekonstrukce velkých varhan
• 1894 –oprava věže – zvýšena o jedno patro, vyměněna všechna okna, kromě východního, vytrhána dlažba – objevena krypta Dvořeckých – náhrobní kameny vsazeny do zdi kostela
• koncem 19.století zbořena hřbitovní zeď kolem kostela – hřbitov přeložen za město
• 1917 – sňaty 4 zvony pro válečné účely
• ve 30.letech – zavedena elektřina, restaurovány obrazy
• 1922/23 – za pomoci senátora Adamovského a Občanské záložny pořízeny nové zvony – zavěšeny o Velikonocích 1924
• 1937 – jmenován farářem Antonín Konopišťský
• 6.března 1942 – sňaty nové 4 zvony pro vojenské účely
• po smrti A.Konopišťského 1989 – František Říha – pokračování v rekonstrukci kostela
• dříve – zvony ve věži – pověšeny obráceně – srdcem vzhůru
• obraz svaté Kateřiny malovaný na prkně – datovaný do roku 1365
• svorníky -1. – rok 1184, 2. –erb se sviní hlavou
• 1867 musela být klenba sepnuta železnými kleštěmi, protože se v ní objevily trhliny
• hlavní oltář – obraz na plátně – sv. Pavel a Petr, dole anděl s papežskými odznaky, po stranách sochy sv.Šebastiána a Floriána, nahoře Nanebevstoupení Páně – oválný obraz, nejvýše – reliéf Boha Otce, nad brankami za oltář – anděl zvěstující a Panna Marie poselství přijímající
• Kazatelna – 4 barokní reliéfy čtyř svatých učitelů církevních
• Naproti – oltářík s barokní sochou sv.Jana Nepomuckého
• Boční oltáře – barokní z 18.století, obraz narození Panny Marie, sv.Antonín Paduánský v obláčkovém rámci, Socha Panny Marie Lurdské, obraz sv. Notburgy podávající žebrákovy chléb, socha sv.Barbory a Kateřiny
• Kaple Panny Marie – oltář – z roku 1734 – řezané rozviliny s mušlí uprostřed, po stranách sochy andělů, nad středem andílci drží korunu, ve středu – socha Panny Marie Bolestné, náhrobní kameny – nápisy české - 3 připomínají členy rodu Dvořeckých z Olbramovic 1546-1643, 1 připomíná Annu Terezii Kirtovou – správcová Načeradce- 1759, obraz sv. Václava
• Morový sloup – podpírá románskou kruchtu