Města a obce online - Boskovice

Strážník

Strážník je veřejnou osobou, který vykonává své povolání jako zaměstnanec obce. Strážník nevykonává svoji činnost ve služebním poměru, jako např. příslušníci Policie České republiky nebo příslušníci Hasičského záchranného sboru apod. Na druhé straně je ovšem třeba uvést, že strážník je oprávněn zasahovat do práv a svobod třetích osob. S ohledem na jeho postavení a náplň činnosti práce musí tato osoba, na rozdíl od ostatních zaměstnanců orgánů veřejné moci, splňovat určitá nadstandardní kritéria.

Strážníkem může být bezúhonný a spolehlivý občan České republiky starší 18let, který je zdravotně způsobilý, dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou (k tomu srovnej přechodná ustanovení v zákoně o obecní policii) a má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů, které jej opravňuje vykonávat povinnosti a oprávnění podle zákona o obecní policii a dalších zákonů (dále jen „osvědčení“).

Osvědčení získá čekatel nebo strážník na základě úspěšného absolvování zkoušky před komisí Ministerstva vnitra. Za školení a výcvik čekatele i strážníka před zkouškou odpovídá obec. Obec je povinna zabezpečit školení čekatele před první zkouškou do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru, strážníka před každou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. Přičemž toto školení musí proběhnout ve specializovaném školicím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo v obdobném zařízení obecní policie. Výcvik k používání donucovacích prostředků a realizaci dalších oprávnění podle zákona není, na rozdíl od školení, nutno vykonávat před každou zkouškou.

Výše uvedená zkouška se skládá z písemného testu a ústního přezkoušení. Čekatel musí tuto zkoušku složit na počátku svého působení v obecní policii a dále jako strážník opakovat každé 3 roky, pokud jej ze zákonných důvodů Ministerstvo vnitra České republiky nevyzve k přezkoumání jeho odborné způsobilosti dříve.

Osvědčení se vydává strážníkovi na dobu pěti let. Orgánem, který je oprávněn toto osvědčení vydat a odejmout je Ministerstvo vnitra České republiky. Podrobnosti o vydávání a odnímání osvědčení jsou uvedeny přímo v zákoně o obecní policii, případně v prováděcí vyhlášce.

Povinnosti a oprávnění strážníka

Tím, že strážníci tráví většinu pracovní doby pochůzkovou činností, zejména na místech veřejnosti přístupných, podílejí se též významnou měrou na ochraně veřejného pořádku. Přítomností a schopností adekvátní reakce preventivně působí i proti potencionálním pachatelům protiprávních jednání s vyšší společenskou nebezpečností.

Za tímto účelem strážníci disponují podobnými povinnostmi a oprávněními jako příslušníci Policie České republiky (např. povinnost provést zákrok, úkon nebo jiné opatření, je-li páchán trestný čin, přestupek nebo správní delikt, a to i v mimopracovní době, oprávnění požadovat vysvětlení, požadovat prokázání totožnosti, předvést osobu, odebrat zbraň, zakázat vstup na určená místa, otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, odejmout věc, použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, rozhodnout o odstranění vozidla, které tvoří překážku silničního provozu nebo neoprávněně parkuje na vyhrazeném parkovišti, zastavovat vozidla, usměrňovat provoz na pozemních komunikacích, měřit rychlost vozidel, zjišťovat, zda není osoba pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, použít donucovací prostředky včetně služební zbraně).

Ministerstvo vnitra České republiky a obecní policie

Jak již bylo uvedeno výše, obecní policie jsou zřizovány obcemi v rámci jejich samostatné působnosti. Do této oblasti, s výjimkou zákonem stanovených případů, není ústřední orgán státní správy oprávněn jakýmkoliv způsobem zasahovat.

Proto Ministerstvo vnitra České republiky podle zákona o obecní policii pouze:

• ověřuje odborné předpoklady strážníka,
• vydává a odnímá osvědčení,
• vede informační systémy potřebné k plnění zákonem stanovených úkolů a dále
• vykonává dozor nad:
  • odbornou způsobilostí strážníka k výkonu povinností a oprávnění podle tohoto nebo jiného zákona,
  • dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje strážníka nebo označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie;
    přitom je oprávněno vyžadovat od obce poskytnutí údajů potřebných pro výkon dozoru, v rozsahu stanoveném prováděcí vyhláškou.

Z obecného hlediska pak je Ministerstvo vnitra České republiky dále pověřeno:

• přípravou návrhů obecně závazných právních předpisů v oblastní místních záležitostí veřejného pořádku zabezpečovaných obecní policií, právních předpisů stanovících odborné předpoklady strážníků včetně jejich ověřování, a právních norem v oblasti jednotných prvků stejnokrojů a označení motorových vozidel obecní policie,
• zpracováváním odborných stanovisek a právních názorů k věcným otázkám souvisejícím s činností obecních policií i v součinnosti s odvětvovými odbory Ministerstva vnitra České republiky, jinými ústředními orgány státní správy a dalšími subjekty,
• stanovením náplně odborných předpokladů strážníků, organizací a ověřováním odborné způsobilosti čekatelů a strážníků,
• prováděním správního řízení v oblasti obecní policie.
  
  

Stížnosti v oblasti obecní policie

V praxi existuje několik možností, jak nechat prošetřit jednání strážníků obecní policie, případně obecní policie jako celku. Tyto způsoby se budou odvíjet od charakteru jednání.

Může se jednat o páchání trestné činnosti; v tomto případě je možné podat na Policii České republiky nebo na státním zastupitelství trestní oznámení. Jednání osob může mít znaky přestupku, potom je možné podat podnět k příslušnému správnímu orgánu.

Protože obecní policie je orgánem obce, lze na vyřizování stížností na obecní policii obecně použít pravidla pro vyřizování petic a stížností stanovená podle § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích stanovená v každé obci radou obce, případně starostou, pokud se v obci rada obce nevolí. Bude-li tedy stížnost občana směřovat proti nevhodnému chování strážníka při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku nesouvisející se správním řízením (např. v rámci konání společenské, kulturní, sportovní nebo jiné akce, zjišťování splnění povinnosti stanovené zákonem nebo jiným právním předpisem fyzické nebo právnické osobě atd.), bude stížnost zpravidla adresována osobě, která řídí obecní policii (starosta, jiný pověřený člen zastupitelstva obce). Případné stížnosti na osobu, která řídí obecní policii by měly směřovat k zastupitelstvu obce, jehož jsou osoby zmíněné v předchozí větě členy.

Pokud se jedná o stížnost na postup obecní policie jako správního orgánu při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, je nutno postupovat podle § 175 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“).

Zde je ale třeba vždy nejdříve důkladně posoudit, zda se v konkrétním případě nemůže jednat spíše o podnět k přezkumnému řízení nebo o jiný úkon dotčené osoby upravený zejména správním řádem, než o stížnost.

Pokud se jedná o stížnost, podle § 175 odst. 4 cit. zákona, tato se pak podává u správního orgánu, proti jehož postupu směřuje a tento správní orgán je povinen se stížností zabývat. Případné přešetření způsobu vyřízení stížnosti pak provádí nadřízený správní orgán (krajský úřad). Ministerstvo vnitra České republiky by bylo nadřízeným správním orgánem pouze v případě, pokud by stížnost směřovala proti věcem, nad kterými v oblasti obecní policie vykonává dozor (viz předchozí kapitola).