Města a obce online - Opočno

Z historie

Opočenští včelaři se nejprve stali členy včelařských spolků v Dobrušce a Přepychách, které vznikly v roce 1905. V Opočně byl včelařský spolek založen v roce 1923. Sdružoval 27 včelařů, jimž předsedal přítel Alois Šupík a jednatelem byl přítel Jaroslav Bohata. V Opočně se narodil lékař, včelař a včelařský badatel Dr. Filip Stanislav Kodym (1811–1884), který v roce 1863 přeložil a vydal Knihu včelařskou a Luběneckého včelaření v úlech Dzierzonských. Obě tyto knihy se staly učebnicí pro tisíce českých včelařů.

Současnost

V roce 2018 tvoří členskou základnu základní organizace Opočno Českého svazu včelařů 28 členů, kteří chovají 274 včelstev. Jelikož má na území opočenské organizace umístěna svá včelstva dalších šest včelařů, celkem se na našem území nachází 353 včelstev. Základní organizace Opočno sdružuje včelaře z Opočna, Čánky a Semechnic. Základna opočenských včelařů je dlouhodobě stabilizovaná, včelaření se v posledních desetiletích věnuje každoročně 25–30 včelařů. Z opočenských včelařů chovají včely: Burýšek Dalibor, Burýšek Karel, Fabiánová Božena, Moravec Josef, Nárovcová Jarmila, Stodůlka František, Vašíček Vladimír, Vosáhlo Miroslav a Záhořík Jiří, v Dobříkovci Mikule Tomáš a Škoda Josef. V Čánce včelaří Falta Jiří, Hložek Zdeněk, Holancová Eva, Holanec Jan, Krunčík Václav, Prokeš Josef, Tomeňuk Jan a Vošlajerová Kateřina. Obec Semechnice je zastoupena těmito včelaři: Červený Martin, Dvořák Jiří, Koblížek Pavel, Lauda Vladimír, Seidl Miroslav, Šauerová Emilie a Verner Josef.

Přírodní podmínky v Opočně a jeho okolí jsou pro včelařství příznivé. Zemědělské pozemky jsou intenzivně obhospodařovány a jsou na nich pěstovány rostliny vhodné pro včely (řepka olejka, jetel červený, hořčice bílá, svazenka vratičolistá). Lesní pozemky tvoří opočenská obora se zastoupením významných pylodárných a nektarodárných dřevin (jírovec maďal, lípa srdčitá, javor mléč) a také pozdní medovicovou snůškou z listnatých i jehličnatých dřevin. Celé zájmové území opočenských včelařů protíná údolí Zlatého potoka, jehož břehové porosty přispívají významnou měrou k rozmanitosti včelí pastvy (různé druhy vrb, luční porosty). Bohatou pastvu včely nacházejí také v opočenském parku, jakož i v květinových předzahrádkách, zeleninových záhonech, ovocných sadech a loukách obhospodařovaných místními občany. Přitom je nutno vyzdvihnout jejich snahu vysazovat květiny, keře či dřeviny vhodné pro včely. Velmi záslužným a cenným nektarodárným i pylodárným zdrojem jsou v posledních letech vysazovaná ovocná alejová stromořadí.

Včelaření je pro opočenské včelaře zájmovou činností. Někteří včelaři se chovu včel věnují od mládí, takže jsou pro ostatní zdrojem inspirace a cenných rad. Jiní se včelařením teprve začínají a objevují krásu včelího společenství a zásady jeho chovu, může je však zarazit množství práce i finanční náročnost této volnočasové aktivity. Ve včelaření platí, že každý včelař by měl vychovat svého nástupce, aby bylo zaručeno, že včelaření nevymizí.

Je velice potěšitelné, že med se stává trvalou součástí jídelníčku opočenských občanů, vždyť léčivá síla medu provází lidstvo od nepaměti.