Města a obce online - Kaňovice

HISTORIE „ZD MÍR BŘEZŮVKY“

Konec 2. světové války přinesl politické změny, které v 2. polovině 20. století výrazně ovlivnily i zemědělství naší obce. Významnou událostí v historii obce bylo založení jednotného zemědělského družstva.

Kolektivizace zemědělství formou združstevnění byla jedním ze základních stavebních kamenů výstavby socialismu. Předcházela tomu masívní kampaň vedená s cílem přesvědčit soukromé zemědělce o přednostech kolektivního hospodaření. Problémem uskutečnění této změny bylo myšlení  hospodářů. Jejich vztah k soukromému vlastnictví půdy a majetku vůbec se utvářel v průběhu celého historického vývoje a zapustil hluboké kořeny v jejich myšlení. Přes masivní kampaň neodpovídaly výsledky vynakládanému úsilí. U značné části zemědělců převažovala nechuť ke vstupu do družstva. To vedlo v některých případech i k nátlakovým akcím, které vrhaly špatné světlo na celou přesvědč ovací  kampaň. Docházelo i k pohrůžkám: Když nepodepíšeš přihlášku  do družstva, tak zařídíme, že budeš propuštěn z práce nebo: Nedoporučíme, aby tvoje děti byly přijaty na střední nebo vysokou školu.

K dalšímu ustavení družstva dochází na schůzi  30.8.1952. Dne 3.11.1952 bylo zapsáno do podnikového rejstříku u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Výměra  vložené zemědělské  půdy  k hospodaření  družstva  činila  19,5 hektaru. Členský  vklad  činil 200 Kčs. Do družstva vstoupila většina zemědělců. Mimo družstvo hospodařili soukromě jednotlivci, především pasekáři. Proces zakládání družstva byl provázen nemalými problémy. Nebude na škodu, když některé připomeneme:

• Vedoucí pracovníci družstva neměli téměř žádné zkušenosti z řízení zemědělské výroby v tak velkém rozsahu.
• Družstvu se nedostávalo odborně připravených kádrů, a to pro obě základní oblasti výroby - rostlinnou i živočišnou.
• Družstvo nemělo téměř žádnou mechanizaci.
• Družstvo mělo chronický nedostatek finančních prostředků na mzdy, na nákup osiva, hnojiv, chemických ochranných prostředků a mechanizaci.
• Převážně svépomocí bylo nutno vybudovat nejnutnější provozní objekty, především pro ustájení dobytka.
• Družstvo bylo nuceno zabezpečovat výrobu některých plodin, které se dosud na Březůvkách nepěstovaly, jako například kukuřice a řepka olejná. Vyšší orgány direktivně jejich pěstování nařizovaly, s konkrétním stanovením osevních ploch (hektarů) i plánovaných výnosů.

Závažné problémy, které JZD od počátku vzniku provázely a nepřesvědčivé výsledky hospodaření vedly k tlaku státních orgánů na jeho aktivizaci. Na třetí ustavující schůzi dne 31. 8. 1957 se sešlo 42 občanů a 14 hostů Družstvo sestaveno s původním názvem.

Obnovené družstvo se začalo rozvíjet s obdobnými potížemi jako dřív. Roztroušené ustájení dobytka, nedostatek zemědělské mechanizace, špatná pracovní morálka, krádeže, to všechno byly problémy, které nešly vyřešit ze dne na den. To byly hlavní příčiny, které vedly k střídání funkcionář§ ve vedení družstva. Jako první odstoupil Alois Mokrýšek, po dvou letech jej vystřídal Alois Čižmář. Po něm nastoupil do funkce předseda družstva Ludvík Bednařík ze Slušovic. V letech 1962 až 1964 vedl družstvo Augustin Zábojník.

Družstvo postupně "nabíralo dech" doslova na potu a mozolech lidí. Odměna za práci činila 1,20 Kčs za pracovní jednotku pro pracovníky v rostlinné výrobě. Měsíční plat činil v průměru 120,00 Kčs. Traktorista si vydělal 300 Kčs. Ročně k tomu družstevník dostával naturálie v rozsahu 4 až 6 metrických centů pšenice, v závislosti na počtu pracovních jednotek a celkovém výnosu ze sklizně. Při vší skromnosti a nenáročnosti se rodinám družstevníků žilo těžce. Tyto tíživé poměry přetrvávaly…téměř 10 let. Poněkud lépe na tom byly rodiny, z kterých někdo byl zaměstnán v průmyslu, v úřadech či službách s pevnou pravidelnou mzdou. Životní potřeby rodin družstevníků byly částečně vykrývány výtěžkem ze záhumenků.

V období let 1961 - 1962 byl za podpory okresu zbudován první kravín pro 96 dojnic. následně pak byla za pomoci brigádníků z obce postavena ocelokůlna a vepřín. Společné ustájení dobytka na farmě omezilo zcizování krmiva a zlepšilo docházku do práce. Platové poměry se v šedesátých letech, ve srovnání s počátečním obdobím, poněkud zlepšily, avšak  stále byly bídné. Hodnota pracovní jednotky se pohybovala od 5 do 12 Kčs. Ukázalo se, že má-li se družstvo rozvíjet, musí přijít prostředky k jeho dynamickému rozvoji z jiných zdrojů, nežli pouze ze zemědělské výroby. Tento poznatek, který měl obecnou platnost pro družstva hospodařící v obdobných podmínkách, vedl k zavedení přidružené výroby. Začalo se s pletením košů pro kanceláře a domácnosti. Přidružená výroba se v průběhu dalších let Úspěšně rozvíjela, především v oboru obrábění kovů a kooperací s národním podnikem Zetor. Její efektivnost podstatnou měrou přispěla k ekonomické stabilizaci družstva a k jeho celkovému rozvoji.

V postupně se zlepšující ekonomické situaci družstva dochází ke změně v jeho vedení. Bohumil Zavadil z Břestu na Hané vystřídal ve funkci Augustina Zábojníka. V důsledku změn v politickém klimatu státu dostává se v roce 1967 do vedení družstva Stanislav Řezníček.

Osobní známosti a politické kontakty Stanislava Řezníčka pootevřely cestu k investičním prostředkům. Začala se stavět administrativní budova s šatnami a kuchyní. V tomto období nastoupil do družstva, po absolvování vysoké školy, Ing. František Čuba z Březové, pozdější všeobecně známý předseda JZD Slušovice. V tomto období hospodaří JZD na 345 hektarech zemědělské pl1dy (z toho bylo 237 ha půdy orné). Hodnota pracovní jednotky činila 12 Kčs, prémie na jednotku 4,55 Kčs. Na 1 ha půdy připadá 101 pracovních jednotek. V družstvu pracuje 76 pracovníků.

V roce 1969 se Stanislav Řezníček vrátil do politického života. Předsedou družstva se stal Vojtěch Gahura. Ekonomická situace družstva se díky prosperitě přidružené výroby dále zlepšuje. V této situaci vrcholí tlak státních a politických orgánů okresu na sloučení družstva s JZD Provodov. Slučovací schůze se uskutečnila 4.11.1974. Do čela družstva byl zvolen František Jančík z Lípy, bývalý předseda JZD Provodov. Sloučené družstvo dostalo název JZD Mír Březůvky. Sloučené družstvo obhospodařovalo již 807 ha zemědělské půdy (z toho 490 ha orné) a zaměstnávalo 160 pracovníků.

Nedlouho po tomto sloučení byla k JZD Mír přičleněna farma Doubravy. Nový celek obhospodařuje 932 ha zemědělské půdy (z toho 536 ha orné) a má 179 pracovníků.

Sedmdesátá léta byla charakterizována upevňováním ekonomické stability družstva. To umožnilo změnit systém odměňování. Z odměňování podle pracovních jednotek se přešlo na hodinovou mzdu.

V zemědělské politice státu se prosazuje tendence k přechodu zemědělských družstev na hospodaření ve velkých celcích. Kompetentní orgány navrhují sloučení JZD Mír s JZD Svornost Kaňovice. Slučovací schůzí obou družstev vznik 11. prosince 1979 nový celek. Družstvu zůstal název JZD Mír Březůvky. Novým předsedou se stal Ing. Jaroslav Šesták ze Sazovic. Hospodařilo na katastrech osmi obcí: Březůvky, Provodov, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice, Dobrkovice, Velký Ořechov a Kelníky. Rozloha obhospodařované zemědělské půdy vzrostla na 3 094 ha (z toho orná půda činila 1 634 ha).

V letech 1980-90 dosahuje družstvo průměrného výnosu z jednoho hektaru:

• u pšenice 45 - 50 metrických centů
• u řepky olejné 20 - 25 metrických centů

Průměrná dojivost na jednu dojnici a rok dosahovala okolo 4 000 litrů mléka. Nelze zamlčet, že těchto výsledků bylo dosahováno za cenu masivního používání chemických hnojiva prostředků na ochranu rostlin.

Družstvo v průběhu desetileté existence(1980-90) dosáhlo maximálního počtu 1 153 pracovníků. Mnoho z nich mělo středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Objem výroby činil  1,1 miliardy Kčs. Do Březůvek  jezdilo za prací více lidí z okolí, včetně Zlína, než občanů Březůvek do města. Zájem o práci v ZD byl motivován dobrými platovými podmínkami, které byly srovnatelné s průmyslem, někdy i vyšší. Rozvoj družstva změnil vzhled Březůvek. Vyrostly budovy pro dispečery, sklady, nová administrativní budova, stravovací středisko. inženýrské sítě, čistírna vody i bytová výstavba pro nové zaměstnance.

Dále kotelna, trafostanice, patrové garáže a opravny pro zemědělské stroje. Téměř všechny akce se realizovaly vlastním stavebním střediskem. Mělo 100 pracovníků, vlastní stolárnu, zámečnickou dílnu, klempířskou dílnu a betonárku. Pracovníci družstva a jejich rodinní příslušníci se jezdili rekreovat na Slovensko do Sence, na termální vodu do Čalova a do Maďarska. Výměnná rekreace dětí v letních táborech byla bezplatná. Družstevníci jezdili za poznáním a zkušenostmi po celé Evropě i zámoří.

Dobrá ekonomická situace družstva umožňovala realizovat směle investiční programy. Svědčí o tom stav techniky, kterým družstvo disponovalo. V roce 1992 družstvo vlastnilo 66 traktorů, 25 závěsných nářadí, 27 samojízdných strojů, 91 nákladních automobilů, 8 strojů těžké mechanizace a 35 ostatních mechanizačních prostředků. Dále vlastnilo 42 osobních automobilů.

Dobrých výsledků družstva bylo dosaženo za přispění vysokých nevratných dotací do zemědělství, které činilo 90 milionů korun. V roce 1990 dochází k Útlumu zemědělské výroby, příliv dotací končí a přidružené výroby ukončují činnost pro nedostatek odbytu. Tyto skutečnosti přináší družstvu značné ekonomické problémy.

Některé investiční akce, jako např. plynofikace farem nebo výstavba mlékárny s výrobou mléčných specialit v Kaňovicích, zůstaly pouze na papíře. Zapříčinily to politické a ekonomické změny, po tak zvané "sametové revoluci" v listopadu 1989. "Revoluční" euforie některých jednotlivců, vyvěrající z pochybného pojetí bezbřehé svobody, našla politickou základnu v OP, které bylo v JZD ustaveno. V důsledku touhy některých pracovníků po změně ve vedení družstva je odvolán Ing. Jaroslav Šesták, který stál deset let v jeho čele. Na jeho místo byl 1. dubna 1990 zvolen místní občan MVDr. Josef Slovák. Hlavním úkolem bylo uskutečnění restrukturalizace a transformace družstva.

V roce 1992 schvaluje parlament tzv. transformační zákon. Bylo rozhodnuto o rozdělení majetku družstva na majetkové podíly oprávněných osob. Majetek družstva činil 116 637 000 Kčs. Podílník obdržel za 1 ha půdy 17 444 Kčs, za odpracovaný rok 1 363,93 Kčs a na 1 Kčs vloženého inventáře 0,39 Kčs. Rozdělení majetku bylo startem k rozdělení družstva podle výše majetkových podílů. Vyčleňují se přidružené výroby.

Činnost družstva po rozdělení transformačních podílů je boje o záchranu. Dluh 35 milionů vznikl převážně neseriózností odběratelů.  K největším neplatičům patřily Lacrum Zlín a mlékárna Kysejovice. V zájmu zajištění zemědělské výroby bylo 1. listopadu 1997 založeno nové družstvo, které nese název Zemědělské družstvo vlastníků Strážná se sídlem v Březůvkách. Hospodaří na katastrech obcí Provodov - Březůvky - Doubravy. Výměra obhospodařované půdy činí 1,1ha, ale orná půda je zredukována na 280 ha ve prospěch pastvin. Předmět podnikání je rostlinná a živočišná výroba se zaměřením na pastevní chov dobytka.

V roce 1975 výměru 1 140 ha obhospodařovalo 176 pracovník. Dnes je tato výměra 960 ha a obhospodařování zabezpečuje 17 pracovníků. Z prosperujícího zemědělského velkopodniku, který v letech největší slávy skýtal obživu 1150 občanům z Březůvek a okolí a který disponoval mohutnou materiálně technickou základnou, je za necelých deset let drobeček.

I přes tuto skutečnost má družstvo všechny předpoklady udržet majetek podílníků a zajistit obhospodařování pozemků v dalších letech Většina soukromých zemědělců totiž práci na poli opustila a pozemky a dala zpět do pronájmu ZDV Strážná.

ZDROJ :  http://jzdmir.wgz.cz