Města a obce online - Lysice

Seznam sil a prostředků jednotek požární ochrany podle požárního poplachového plánu Jihomoravského kra­je

(1) Seznam sil a prostředků jednotek požární ochrany pro první stupeň poplachu obdrží ohlašovny požáru obce. (2) V případě vzniku požáru nebo jiné mimořádné události jsou pro poskytnutí pomoci v katastru obce určeny podle stupně požárního poplachu následující jednotky požární ochrany

stupeň poplachu
název

1. stupeň SDH Lysice

SDH Lysice

PS Kunštát

SDH Černá Hora 2. stupeň PS Boskovice

SDH Kunštát

SDH Bořitov

SDH Svitávka

SDH Letovice

SDH Boskovice 3. stupeň SDH Olešnice

SDH Voděrady

Příloha č. 2 k vyhlášce 3/2003 Podmínky požární bezpečnosti při pálení zbytků po lesní těžbě

Pro pálení zbytků po lesní těžbě (ruční i strojní pálení klestu) se stanovují následující podmínky požární bezpečnosti:

1. místo pálení zbytků určuje příslušný lesní zaměstnanec,
2. místo pálení zbytků musí být zabezpečeno tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru vlivem sálavého tepla, úletem žhavých částic apod.
3. ohniště nesmí mít větší průměr než 6 metrů a kolem vnějšího okraje ohniště musí být vytvořen pás o šířce min. 1,5 metru, který je zbaven veškerého hořlavého materiálu a je okopán na minerální zeminu. Tento pás musí být udržován čistý po celou dobu pálení a dále po jeho skončení. Výška pálení zbytků nesmí přesáhnout 2 metry,
4. v prostoru pálení zbytků mohou být max. 4 ohniště, jeden zaměstnanec může mít dohled nad max. 2 ohništi, v prostoru pálení musí být min. 2 zaměstnanci a po dobu pálení se nesmí z místa vzdalovat, jednotlivá ohniště musí být od lesa vzdálena min. 20 metrů a od sebe 6,5 metru. Pokud vzniklá situace neumožňuje dodržet min. vzdálenost 20 metrů od lesa, je třeba takovou situaci řešit zpřísněnými bezpečnostními opatřeními,
5. silnější zbytky musí být rozřezáním upraveny tak, aby nepřesahovaly průměr ohniště, tj. max. na délku 6 metrů,
6. pálení zbytků provádí pouze osoby starší 18 let, tělesně a duševně způsobilé tuto činnost vykonávat a musí být prokazatelně seznámeny s technicko-organizačními opatřeními pro pálení zbytků,
7. při pálení zbytků musí být k dispozici prostředky pro přivolání pomoci (např. mobilní telefon apod.),
8. na místě pálení musí být k dispozici „požární voda“ (sudy naplněné vodou, vědra na vodu apod.), přenosné hasící přístroje a další prostředky určené k lokalizaci a likvidaci požáru (lopaty, tlumice, hrábě apod.),
9. právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny pálení klestu, včetně navrhovaných opatření, předem oznámit Hasičskému záchrannému sboru Jihomoravského kraje – územní odbor Blansko tel. 516 417201

Hlášení o pálení musí obsahovat:

1. datum a čas pálení,
2. druh spalované látky,
3. přesná lokalita místa pálení (les, pole, katastrální území, místní název),
4. zajištění asistence při pálení (požární hlídka, popřípadě požární jednotka s technikou),
5. jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou zajištěny hasební prostředky a hasební látka,
6. jakým způsobem je zajištěno přivolání požárních jednotek,
7. uvedení nejkratších a nejvhodnějších příjezdových cest, orientační body při cestě, nejbližší vodní zdroj,
8. jméno a číslo telefonu osoby odpovědné za pálení,
9. případné další doplňující údaje v souvislosti s místními podmínkami.

Příloha č. 3 k vyhlášce 3/2003 Podmínky požární bezpečnosti v období nadměrného sucha.

V období nadměrného sucha není dovoleno rozdělávání a udržování otevřeného ohně v přírodním prostředí,

nařizuje veliteli JSDH :

1. prověřit dosažitelnost vodních zdrojů k hašení požárů, dopravit jednoduché hasební prostředky a nářadí na předem určená místa k hašení lesních požárů,
2. zajistit průjezdnost příjezdových cest do lesních porostů.

Obec zajistí následující podmínky požární bezpečnosti:

1.) zajistí trvalou akceschopnost a připravenost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která zabezpečuje podle požárního poplachového plánu hašení požárů a záchranné práce,

2.) zajistí provádění kontrol dodržování stanovených opatření na katastrálním území obce po celou dobu trvání zvýšeného nebezpečí vzniku požárů,

3.) způsobem v místě obvyklým provede oznámení o počátku a ukončení období mimořádných klimatických podmínek.

Příloha č. 4 k vyhlášce 3/2003 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provádějících sklizeň a skladování pícnin, obilovin a slámy pro zabezpečení stanovených podmínek požární bezpečnosti

I. V období přípravy sklizně

Pro splnění podmínek požární bezpečnosti v období přípravy sklizně jsou tyto osoby povinny:

1. provést školení zaměstnanců podílejících se na sklizňových pracích a zaměstnanců provádějících zabezpečení požární ochrany v mimopracovní době, pokud nebylo provedeno v rámci periodického školení podle platných právních předpisů na úseku požární ochrany,
2. provést požární preventivní prohlídky ve všech provozních a skladových objektech se záznamem do požární knihy, v případě zjištěných závad provést jejich neprodlené odstranění, nejpozději však do sklizňových prací,
3. zajistit vybavení provozů, skladů a strojů potřebnými hasebními prostředky a prostředky pro měření teplot skladované píce a obilovin,
4. prověřit vybavenost a akceschopnost vlastní jednotky požární ochrany (pokud je zřízena), stav vodních zdrojů k hašení, příjezdových komunikací k těmto zdrojům a funkčnost vlastní ohlašovny požáru,
5. zabezpečit označení objektů pro skladování a úpravu zemědělských plodin výstražnými tabulkami (zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm, zákaz vstupu nepovolaných osob),
6. zajistit provoz posklizňových linek, sušiček obilí a píce, řezaček, vzduchových dopravníků, čističek a zařízení používaných při sklizni v souladu s požárně bezpečnostními předpisy pro jejich obsluhu, provoz a údržbu,
7. zajistit, aby s těmito předpisy byli prokazatelně seznámeni zaměstnanci, kteří jsou pověřeni obsluhou těchto zařízení.

II. V období sklizně, při posklizňové úpravě a následném skladování

Pro splnění podmínek požární bezpečnosti v období sklizně, při posklizňové úpravě a následném skladování jsou tyto osoby povinny:

1. zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých pícnin a obilovin na místech podél železničních tratí a veřejných komunikací,
2. zajistit dodržování bezpečnostních vzdáleností volných skladů (stohů) sena a slámy od vybraných druhů objektů účelové a bytové zástavby, lesů a komunikací, podle platných právních předpisů na úseku požární ochrany,
3. zajistit důkladné uzavírání naskladněných stodol a skladů, v nichž se nepracuje, a učinit příslušná opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob, zejména dětí,
4. zabezpečit technická a organizační opatření k zamezení styku hořlavých materiálů (seno, sláma, prach) s horkými částmi spalovacích motorů, především u strojů pracujících trvale v provozu se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru,
5. využívat pro uskladňování sena, slámy a obilovin pouze objekty, které byly k tomuto určeny zvláštními předpisy [zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů],
6. zabezpečit lapače jisker výfuků spalovacích motorů (pokud není vestavěn nebo se jedná o přeplňovaný motor) a jejich používání při určených pracích,
7. zabezpečit dodržování technologie dosoušení a skladování píce a slámy, včetně předepsaného měření teplot, a to nejméně v rozsahu těchto podmínek:

1. při naskladňování píce vzduchovými dopravníky do skladů nesmí píce procházet přes oběžné kolo dopravníku, vlhkost píce nesmí přesáhnout 25 %,
2. teplota v dosoušené píci se měří tepelnými čidly nebo hloubkovými teploměry nejméně v polovině výšky naskladněné píce,
3. teplota v dosoušené píci se měří nejméně jednou denně v prvém měsíci po ukončeném naskladnění, další dva měsíce se měří jednou týdně při vypnutých ventilátorech, měřicí body je třeba průběžně měnit,
4. teplota se měří nejméně na šesti místech jedné dosoušecí sekce seníku (za sekci se považuje část seníku o objemu píce do 2 000 m3,
5. do skladů bez dosoušecího zařízení se může naskladňovat píce s vlhkostí do 16 %, v tom případě se měří teplota jednou týdně po dobu dvou měsíců po ukončeném naskladnění, v případech, kdy není prokázána vlhkost skladovaného sena(slámy) do 16 %, měří se teplota nejméně jednou denně v prvém měsíci po ukončeném naskladnění, další dva měsíce se měří jednou týdně,
6. jestliže se při kontrolním měření teplot zjistí ložisko zvýšené teploty přes 65 st.C, musí se vypnout ventilátory a vyskladnit přehřátá píce, ochlazená a překontrolovaná píce se může vrátit zpět do skladu,
7. jestliže se zjistí zvýšení teploty nad 90 st.C, provede se vyskladnění píce za asistence jednotky požární ochrany a případ se neprodleně oznámí na místně příslušné operační středisko Hasičského záchranného sboru kraje,
8. o výsledku měření teplot se vede prokazatelný záznam v knize měření, který obsahuje název skladovacího objektu, datum a čas měření teplot všech měřených míst a podpis osob provádějících měření (záznamy o měření musí být uschovány nejméně jeden rok nebo do úplného vyskladnění píce, za prokazatelný záznam se považuje i záznam z elektronického měřícího zařízení za předpokladu, že bylo řádně zrevidováno a seřízeno odborně způsobilou osobou, zaznamená se první a poslední naskladnění),

ch) jednopodlažní sklady sena a sklady v půdních prostorách, které nejsou vybaveny dosoušecím zařízením, mohou využívány pro skladování píce s vlhkostí do 16 %,

9. uskladněná píce musí být chráněna proti vlhkosti,
10. seníku lze využívat pro skladování a dosoušení slámy při dodržení podmínek pro skladování a měření teplot píce,
11. prostředky určené pro naskladňování a vyskladňování píce ve skladech, při pojíždění na poli a při sklizni píce a obilovin musí být opatřeny účinným lapačem jisker, pokud výrobce těchto prostředků nestanoví jinak,
12. ve všech skladech sena a slámy a do vzdálenosti 12 m od nich je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm, kouřit a vykonávat jiné požárně nebezpečné činnosti, tento zákaz musí být vyznačen příslušnými tabulkami,
13. pro umístění stohu se volí suché a vyvýšené místo,
14. objem stohu nesmí přesáhnout 4 000 m3,
15. jako jeden volný sklad (stoh) se považuje skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4 000 m3, přičemž vzájemná vzdálenost těchto stohů ve skupině nesmí být menší než 6 m,
16. za stoh se považuje volná skládka o objemu 50 m3 a více,
17. požární bezpečnost u stohu po dobu naskladňování musí být zajištěna voznicí s vodou (sudy, fekální vůz) nebo dostatečným počtem hasicích přístrojů, džberů na vodu, jakož i dalším potřebným nářadím (lopaty, krumpáče, rýče apod.),
18. k dopravě sena a slámy na stoh a do objektů se smí používat jen takových vzduchových dopravníků, které mají oběžné kolo staticky a dynamicky vyvážené a všechny pohyblivé části opatřeny ochrannými kryty,
19. dopravníky je nutné za provozu neustále sledovat, aby bylo zabráněno možnosti vniknutí cizího tělesa do stroje, které by mohlo způsobit požár jiskřením,
20. naskladňování stohu vzduchovými dopravníky nesmí být prováděno za silného větru z důvodu nežádoucího úletu naskladňované hmo­ty,
21. při přerušení a ukončení prací při naskladňování musí být okolí stohu a objektu zbaveno úletu,
22. v případě založení stohu na strništi musí být po dokončení naskladňování provedeno jeho oborání ochranným pruhem o šíři nejméně10 metrů z důvodu přenosu požáru, ochranný pruh musí být zbaven snadno zápalných látek;

8. zabezpečit, aby stroje a zařízení při sklizni, úpravě a skladování zemědělských plodin byly provozovány a ošetřovány v souladu s návodem výrobce a těmito následujícími opatřeními k zajištění požárně bezpečného provozu:

sklízecí mlátičky – kombajny

• obsluha musí pravidelně sledovat dodržování všech protipožárních opatření jak při pracovním nasazení, tak i při každém zastavení,
• stroj musí být vybaven minimálně dvěma kusy hasicích přístrojů, s celkovou náplní minimálně 12 kg hasiva a lopatou,
• pohonné hmoty smějí být doplňovány jen na určeném místě, a to při zastaveném chodu motoru a vypnutém zapalování,
• motor stroje je nutno pravidelně čistit od prachu, plev a dalších nečistot,
• při každé pracovní přestávce je nutné překontrolovat teplotu ložisek, hřídele (namotání slámy), napnutí klínových řemenů a těsnost palivového potrubí,
• jakékoliv opravy na stroji se musí provádět ve vzdálenosti alespoň 30 metrů od obilných porostů a jiných hořlavých látek, a to za pohotovosti hasicích přístrojů,
• osádce stroje je zakázáno kouřit,
• při skupinovém nasazení sklízecích strojů (více než pět) musí být zajištěna zásoba vody k hašení (požární nádrž, cisterna) a zabezpečen pluh s tažným strojem k případnému vyorání ochranného pruhu na poli;

řezačky

• pravidelně provádět čištění, zbavovat jejich pohyblivé části od slámy, provázků, nečistot a kontrolovat napnutí klínových řemenů,
• řezačky-metače, senomety musí být umístěny podle návodů výrobců, nejméně však 4 metry od stohů nebo skladovacích objektů, nesmí dojít k zasypání těchto strojů naskladňovanou hmotou,
• v blízkosti stroje musí být nejméně dvě vědra naplněná vodou určená pro likvidaci požáru vzniklého ve stroji,
• po skončení pracovní směny a v pracovních přestávkách je třeba řezačky-metače a senomety odpojit od elektrické sítě;

čističky a sušičky obilí

• ve vzdálenosti nejméně 10 metrů od zařízení musí být dodržována čistota, pořádek a odstraňován prach,
• zařízení musí být vybavena vhodným typem a dostatečným počtem hasicích přístrojů,
• v prostoru zařízení je zakázáno kouřit a používat otevřený oheň,
• k provozu se smí používat jen technicky nezávadných zařízení, je zakázáno zasahovat různými úpravami do konstrukce zařízení,
• zařízení musí být užíváno podle návodu výrobce,
• zařízení nesmí být za provozu zanecháno bez dozoru,
• v případě, že jsou k provozu zařízení používány hořlavé kapaliny, musí jejich uložení odpovídat ustanovením platné ČSN;

sklady obilí

• ke skladování obilí smějí být používány pouze objekty, které jsou pro tento účel schváleny podle zvláštních předpisů (stavební zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
• při skladování většího množství obilí v pytlích musí být pytle kladeny do hranic a jednotlivé hromady podloženy trámky nebo paletami, aby bylo zajištěno proudění vzduchu,
• okolí skladu je nutno zbavovat prachu, plev a jiného hořlavého materiálu,
• ve skladu je zakázáno kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm,
• prostor skladu obilí nesmí být současně využíván k jiným účelům (odstavování motorových vozidel, skladování jiných hořlavých látek apod.);

elektrická instalace

• ve všech objektech určených pro zemědělskou výrobu a skladování je nutné provádět pravidelné revize elektroinstalací a hromosvodů ve smyslu platné ČSN,
• rozvodné skříně, krabice, zásuvky apod. je nutné pravidelně čistit od organického prachu, pavučin a jiných nečistot,
• žárovky osvětlovacích těles v prostorách s hořlavými látkami, např. sklady sena, slámy, obilí apod., musí být opatřeny ochrannými skleněnými kryty,
• v případě nebezpečí zarovnání nebo zafoukání osvětlovacího tělesa senem nebo slámou je nutné toto těleso odstranit (zrušit),
• je zakázáno používat opravované pojistky,
• pohyblivé přívody se musí před vlastním kladením zkontrolovat, jestli nejsou poškozeny,
• vedení pohyblivých přívodů se musí klást tak, aby nebyly vystaveny mechanickému poškození a nepřekážely při použití v prostoru, v nichž jsou použity,
• pohyblivé přívody nesmějí ležet na zemi tam, kde je možné jejich mechanické poškození při obvyklém používání prostoru, ani na podkladu, který by mohl porušovat pláště pohyblivých přívodů (ostré předměty, ostrohranný štěrk aj.),
• při zavěšování pohyblivých přívodů musí být tyto uloženy v takové výši a s takovým průhybem, aby nepřekážely při běžném provozu, při rozpětí přes 5 metrů mezi podpěrami musí být vedení zajištěno proti posunutí a při rozpětí větším jak 15 metrů je nutno vedení zavěsit na nosné lano, není-li použito zvláštní samonosné šňůry.

Příloha č. 5 k vyhlášce 3/2003 Opatření k zabezpečení požární bezpečnosti při akcích, který se zúčastňuje větší počet osob

1. K pořádání akce lze využívat pouze prostor (stavbu, místo), který byl k tomu účelu určen přičemž nesmí být překročen maximální počet osob prokazatelně stanovený.
2. Organizátor akce prokazatelně stanoví rozsah a způsob zabezpečení požární ochrany, včetně povinností a způsobu plnění úkolů všech osob podílejících se na organizačním a technickém zajištění akce a osob účastnících se akce.
3. Organizátor akce je povinen zřídit preventivní požární hlídku (dále jen „požární hlídka“). Požární hlídka je zpravidla složena z velitele a dvou členů. Je-li organizátorem akce fyzická osoba, pak povinnosti k zajištění požární bezpečnosti akce, stanovené tímto nařízením požární hlídce, zabezpečí tato fyzická osoba prostřednictvím potřebného počtu způsobilých pořadatelů.
4. Organizátor akce zajišťuje odpovídající podmínky pro činnost požárních hlídek, zejména je povinen zajistit, aby:

1. činnost v požární hlídce vykonávaly pouze osoby, které absolvovaly odbornou přípravu,
2. úkoly požární hlídky, včetně určení stanoviště hlídek, byly vymezeny tak, aby je bylo možné velitelem a členy požární hlídky realizovat a byly vždy stanoveny konkrétní fyzické osobě.
3. byl stanoven a zabezpečen mezi velitelem a členy požární hlídky funkční způsob komunikace pro průběh akce k zajištění neodkladného předávání informací.

5. Organizátor akce seznámí odpovídajícím způsobem a v potřebném rozsahu se stanovenými opatřeními k zabezpečení požární ochrany:

1. účastníky akce (např. rozmístěním informačních a bezpečnostních tabulek a značení, upozorněním na omezení, které může být součástí pozvánky či prezentace akce),
2. osoby podílející se na zabezpečení akce (např. požární hlídky, pořadatelská služba),
3. účinkující (např. osoby zajišťující program a vystoupení, prodejci včetně všech osob zajišťujících pro ně technické zázemí; dále jen „účinkující“).

6. Organizátor akce zajistí kontrolu plnění stanovených podmínek požární bezpečnosti pro akci:

1. před jejím zahájením (včetně přípravných činností),
2. v jejím průběhu,
3. při ukončení akce.

V případě, že

1. byly při kontrole před zahájením akce zjištěny závažné nedostatky a tyto nebyly odstraněny – organizátor akci nesmí zahájit,
2. v průběhu akce nastane situace, která vyvolává bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření – organizátor je povinen akci přerušit, popřípadě ukončit. Přerušení nebo ukončení akce organizátor akce zabezpečí i tehdy, jestliže by v případě vzniku požáru byly ohroženy nebo znemožněny – únik, záchrana osob nebo majetku.
3. V případě, že účastník akce (fyzická osoba) nedodržuje podmínky tohoto nařízení, nerespektuje pokyny organizátora, požární hlídky nebo členů pořadatelské služby týkající se požární bezpečnosti při akci, organizátor akce zabezpečí postup pro vyloučení takové fyzické osoby z účasti na akci.

   7. Při akcích ve vnitřním shromažďovacím prostoru, jejichž součástí (tj. součástí programu, produkce, představení) jsou efekty s otevřeným ohněm nebo obdobným možným zdrojem zapálení (žhavé částice, žhavé předměty apod.), musí být zajištěna protipožární opatření přičemž musí být brán zřetel i na úpravu hořlavých látek (např. scénických staveb, dekorací a textilií) ke snížení jejich hořlavosti.

4. Účinkující a účastníci akce musí dodržovat povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně a dalších pokynů organizátora akce vztahujících se k zabezpečení požární ochrany, požární hlídky nebo členů pořadatelské služby týkající se požární bezpečnosti při akci.
5. Účastníkům akce je zakázáno přinášet nebo použít při akci jakékoliv látky nebo předměty, které by mohly být použity jako zápalný prostředek (např. zápalná láhev).
6. Při akci nesmí její účastníci manipulovat s prostředky, které mohou způsobit hoření a v jeho důsledku ohrožení života, zdraví a majetku. V případě běžných předmětů (např. zapalovač) si musí fyzická osoba počínat tak, aby nedošlo k požáru.