Města a obce online - Boskovice

Ves leží v úžlabí mezi kopci Rovnou a Vinohrádkami a na rovině levého břehu řeky Svitavy, proto často trpí záplavami a povodněmi. Je důležitou křižovatkou silnic Boskovice-Skalice n. Svit., Boskovice-Kunštát, Boskovice-Letovice. Je prakticky v bezprostřední blízkosti od železničního uzlu Brno – Česká Třebová.  Obec dostala asi jméno podle blíže neznámého Mladka (toto jméno se vyskytuje častěji ve středověkých dokumentech), i když lidová etymologie odvozuje název od „mlátit“vzhledem ke staršímu názvu obce „Mlatkov“. (Na jižní Moravě je Mladcova ves, známá i ve znění Mlatcova či dokonce Mlacova ves.)

Poprvé se jmenuje Mladkov roku 1418, kdy ves se dvorem koupil Staněk z Nesměře od Heralta a Jiříka z Kunštátu. Kolem roku 1466 zemřela Dorota z Mladkova, teta vladyk ze Lhoty Rapotiny.   Roku 1512 se Salomena ze Lhoty spolu s manželem Janem ze Zdětína stala majitelkou Habrovan, Chrudichrom a Mladkova. Roku 1528 koupil Jakub z Mladkova od vladyky Jana ze Zdětína pozemky chrudichromského dvora a louku zvanou Břízka. Týž Jan udělil obci roku 1525 odúmrt (dědické právo obyvatel ). Roku 1530 Salomena ze Lhoty prodala Mladkov i Chrudichromy Janu Hartmanovi z Mladkova. V roce 1536 se připomíná Jan Hejtmánek z Mladkova a jeho žena Markéta z Želetavy. Roku 1539 koupil Mladkov od Jana Hartmana Kryštof z Boskovic a Mladkov byl trvale přivtělen panství boskovickému. Roku 1569 daroval Jaroslav ze Zástřizl, tehdejší nový majitel panství, Mladkovu za dobré služby les. Mladkovští tehdy robotovali tři dny v týdnu pro svého feudálního pána..

Odedávna má obec části „dědina“, která je seskupena kolem kruhovité návsi, a k ní přiléhající „Dolní konec“ a „Chaloupky“. Kdysi býval v obci dvůr, dodnes stojí  na severozápadě osamocený mlýn (Jarošův) z roku 1881, od roku 1932 byl změněn na družstevní s pekárnou, kterou provozuje od 90. let nový majitel. Původně zde bylo 8 gruntů po 90 – 120 mírách, dva podsedky po 30 – 40 mírách a 12 chalup. Celkem tedy bývalo v Mladkově 22 domovních čísel. Roku 1793 je doloženo 25 domů a 172 obyvatel. Roku 1846 počet domů vzrostl na 28, obyvatel bylo 199. Roku 1900 měl Mladkov 37 čísel a 263 obyvatel. Byli vesměs české národnosti, převážně katolického vyznání (19 evangelíků). Za padesát let (roku 1950) čítal Mladkov  66 domů a 273 obyvatel.  K 1. 9. 2009 žilo v Mladkově 288 obyvatel ve 116 popisných číslech.

Obec je zemědělského charakteru, zaujímá plochu 248 ha, z toho hospodářská půda měla v roce 1900 238 ha (pole 132 ha, lesy 80 ha, louky 13 ha, pastviny 9 ha, zahrady 4 ha).  Hlavním zdrojem obživy obyvatel je však práce v okolních průmyslových podnicích (Boskovice, Svitávka, Blansko). V roce 1948 zde vznikla pekárna, která je v činnosti dodnes. Už roku 1939 zřídili němečtí okupantii okupanti nad vesnicí na úbočí Vinohrádek (kopec Skalka) pracovní tábor pro 300 dělníků na stavbě dálnice. Pro kanceláře byl postaven rozsáhlý barák ve vsi  na místě dnešní prodejny potravin. Pracovalo zde 14 úředníků tábora. Po uzavření prací na nedokončené dálnici byl tábor změněn  na koncentrační, proto byl obehnán vysokým deskovým plotem a dvěma strážními věžemi. Do tohoto tábora byli zavíráni mladiství dělníci ve stáří 14 až 20 let, kteří uprchli z práce v říši. Pod dozorem četníků byli voděni na práce v okolních továrnách a na stavbu vodovodu v Boskovicích. Velitelem tábora byl příslušník gestapa. V tomto „Pracovním výchovném táboře“ (jak zněl oficiální název) byl vězněn i František Hebelka z Mladkova, který uprchl z říše (bylo mu už přes 30 let). Odhaduje se, že počet vězněných utečenců v Mladkově činil 500 až 600 lidí. Barák ve vsi byl zlikvidován asi roku 1943, po 9. květnu byli do dřevěných baráků v „lágru“ nastěhováni zajatí Němci, Maďaři a Češi, kteří se provinili kolaborantstvím s Němci. Těchto uvězněných zde bylo asi 750. Tábor se vyprázdnil odsunem Němců do říše v květnu roku 1946. Po válce byl tábor přebudován na pionýrský tábor a sloužil dětem odborářům různých podniků, naposledy pod názvem „Skřivánek“. V březnu 1950 zde bylo ubytováno několik stovek řeckých emigrantů. Po roce 1990 nový majitel ing. Buršík tábor neudržoval, takže během desíti let bylo zařízení zničeno nebo rozkradeno a nejeden barák nebo buňka lehly popelem. V letech 2001-2002 koupil areál tábora  František Pačinek, který všechny nepoužitelné ubikace z roku 1939 včetně základů odstranil.

Mladkov odedávna náleží farou do Boskovic, až do roku 1863 patřil do diecéze olomoucké, pak  do brněnské. Obec postavilav době působení starosty Tomeše z vlastních prostředků a sbírek roku 1860 na návsi kapličku. Dominantou stavby je církevní místnost s malým oltářem a zvonicí.Zvon ve věžičce byl vyrobený v r.1851 a váží 19 kg. Jeho hlas svolával věřící k májovým modlitbám. V dřívějších dobách sloužil k vyzvánění poplachu při živelných pohromách a tzv. umíráček ohlašoval úmrtí spoluobčanů v obci. Ke stavbě věžovitého typu byla koncem 19.století přistavěna 2 křídla – v levé části technické zázemí pro uschování požární stříkačky, pravá část sloužila jako obytná místnost, tzv.obecní pastouška, přestavěná roku 1957 na vodárenskou místnost pro místní vodovod. Nepodařilo se zjistit, zda kaplička byla  někomu zasvěcena. Její smysl byl ja občanský, tak církevní.

Poštou spadá Mladkov do Skalice nad Svitavou. Škola tu byla zřízena po roce 1800 v obecní pastoušce, po jejím zboření se vyučovalo v gruntě č. 10. Podle školní kroniky však byla první škola v domě č. 21 (od roku 1806) a chodili do ní žáci. z Mladkova, Skalice n. Sv. a Chrudichrom. Nejstarší údaj uvádí celkem 56 dětí z těchto tří obcí. Budova jednotřídky byla vystavěna roku 1850 nákladem 2803 zlatých a sloužila do roku 1914.. Nová budova jednotřídní školy byla postavena roku 1900, kdy sem chodily i děti ze Skalice n. Svit., takže se v Mladkově učilo přes 90 dětí. (Děti z Chrudichrom chodily od roku 1868 do Svitávky.) Když roku 1908 byla zřízena škola ve Skalici n. Svit., žáků v Mladkově postupně ubývalo, takže škola zde byla zrušena k 1. září 1974 a průměrně čtyřicet dětí chodí do Boskovic.  Z učitelů v Mladkově se uvádějí : jako první učitel Malostovský (v  č. 21), po něm Jan Floch z Vísek (v číslech 8 a 10), Jan Dobrovolný (do roku 1877), od 1883 do 1920 Václav Hladík. Za jeho působení byla roku 1914 postavena nová budova školy (č. 46) za 22 000 korun. V polovině 20. století zde vyučoval Richard Kouřil. Posledním učitelem byl Vojtěch Henek.

V budově zrušené školy je místní knihovna, hostinec a sál pro kulturně společenské vyžití.

V Mladkově vznikl spolek dobrovolných hasičů (od 1903), spolek Národní jednota (od 1914) s divadelním odborem a Sokol (od 1924). Oblíbeným místem tělovýchovných a kulturních akcí po mnoho let je výletiště „Na ovčáku“ za vsí u silnice směrem ke Skalici.

Mladkov se stal roku  1968 místní částí města Boskovice.

Zpracoval PhDr. Jaroslav Bránský a doplnili kronikáři František Pačinek a František Musil.

 

PRŮŘEZ HISTORIÍ MLADKOVA

František Pačinek

Mladkov

až od r. 1925 - „dle občana Mládka v obci v době založení žijícího."

Původně zde bylo 8 gruntů o výměře po 90-120 měrách, 2 podsedky po 30-40 měrách a 22 chaloupek - úhrnem 22 čísel. V r. 1793 bylo v obci 25 čísel a 172 obyvatel, v r. 1880 - 35 čísel a 279 obyvatel - vesměs Čechové.

První zmínka o Mládkově je z r. 1418, kdy ves se dvorem koupil Staněk z Něsměře od Herálta a Jiříka z Kunštátu.

Od dávných dob byla obec přifařena k Boskovicím a až do r. 1863 náležela k diecézi olomoucké, od tohoto roku k brněnské. Kaplička na návsi postavena v r. 1860, později z jedné strany přistavěna hasičská zbrojnice, z druhé strany obecní pastouška a ta v r. 1957 přestavěna na vodárenskou místnost pro obecní vodovod. Kaple postavena z obecních prostředků a sbírek.

Škola

v obci byla dle obecní kroniky původně v obecní pastoušce a zřízena byla po roce 1800 a   když se pastouška zbořila, vyučovalo se na gruntě č.d.10. Dle školní kroniky však byla první škola v domě č. 21 od r. 1806 a to pro obce Mladkov, Skalice a Chrudichromy a bylo v ní vyučováno 56 dětí z těchto tří obcí a v místnosti byla s p. řídícím i jeho paní a za plotnou jejich tři děti. Nová školní budova, postavena r. 1850 za obnos 2.803 zlatých, sloužila až do r. 1914 a od té doby v ní bydlel v č. 17 Ant. Svoboda. Prvním kantorem školy v č.21 byl pan učitel Malostovský, po něm vyučoval učitel Floch z Vísek v domech č.8 a 10. Chrudichromy k nám byly přiškoleny do r. 1868 (pak do Svitávky), Skalice až do r.1909, kdy tam byla postavena škola vlastní. Školu v Mladkově navštěvovalo ve školním roce 1880-81 92 žáků. Učitelem a správcem školy byl vletech  1883  až  1919-20  Václav Hladík.  Za něj byla postavena nová škola - č.46 - v r. 1914 za 22 000 korun. Vyučování v obci ukončil v r. 1974 učitel Vojt. Henek, od té doby dojíždějí naše děti do Boskovic.

Hasičský sbor

funguje v Mladkově od r. 1903. V tomto roce byla zakoupena i stříkačka od fy Smékal z Čech u Prostějova - po velkém požáru stodol od č. 11 a 12. Prvním starostou sboru byl mlynář Otto Jaroš, velitelem Fr. Pačinek, členů bylo 21. Od r. 1914 byl při hasičském sboru ustaven i odbor divadelní - místní odbor Nár. Jednoty s 28 členy.

Mobilizace v červenci 1914 za příčinou vypovězení války Rakousko-Uherska Srbsku, z čehož vznikla válka světová. Do války bylo odvedeno 39 z celkového počtu 279 obyvatel obce.

Padli: Emanuel  Buchvaldek, Fr. Hulc, Jos.  Nečesánek, Jan  Vonička, Jos. Pačinek, Ant. Stejskal a Jos. Veselý.

7. 9. 1920 - v noci velký požár v Chaloupkách u Juřeků, při kterém vyhořelo 5 chaloupek: u Juřeků, Veselých, Vranů a dvě u Rozhonů.

Od r. 1926 u Ant. Svobody v č. 17 přestavěna bývalá škola na obchod, kde se prodávalo (v Jednotě) až do konce května 1972. V r. 1926 také prodal Alois Ševeček hostinec č.14 Fr. Slavíčkovi, zde u Slavíčků byla jedna ze dvou prodejen potravin až do r. 1945 vedená Jaroslavem Krytinářem.

V r. 1927 od základů přestavěna bývalá pastouška (č.48) na obecní kancelář (vzadu s bytem).

Vilku si postavil i Karel Čejka (nyní Hejlovo)

Tuhá zima r. 1929 - kolem -250C. 22. 9. dokončena elektrizace v obci - obec osvětlena 9 lampami.