Města a obce online - Boskovice

ZNAK MĚSTA - ke stažení, pravidla použití a formulář k povolení užití znaku

Ve znacích a symbolech vyjadřujeme své myšlenky. Znak Boskovic může být  podle pověsti o boskovickém erbu symbolem pohostinství.
Boskovice užívají starobylého a vzácného znaku své původní vrchnosti, jednoho z nejvýznamnějších moravských rodů, pánů z Boskovic. Znak se vyvinul z pečetního znamení s erbem vrchnosti, který měl v erbu sedmizubý bílý nebo stříbrný heroltský sedmizubý hřeben v červeném poli. V těchto barvách je znak doložen již roku 1548. Dokladem je výzdoba gruntovních knih z tohoto roku.
"Později se vyskytly i doklady se znakem v jiných barvách - hřebenem žlutým nebo zlatým v poli modrém nebo červeném, šlo však asi jen o malířovu libovůli. Kdy obdržely Boskovice právo užívat svůj vlastní znak, není známo a není o tom listinné známky. Avšak z toho, že poprvé používali Boskovičtí znaku pánů z Boskovic jako znaku města (s iniciálkami M.B.) k výzdobě svých gruntovních knih v roku 1548, tedy rok po tom, co páni z Boskovic prodali panství boskovické i s městečkem Boskovicemi, soudíme právem, že Boskovice počaly užívati tohoto znaku bez vydání erbovního listu, bez vědomí nebo s tichým souhlasem nové vrchnosti a na znamení úcty a vděčnosti ke svým zakladatelům.„
(B. Šponer)

Boskovický erb se vyskytuje v olomouckých knihách na kvaternech. Drobnomalby olomouckých a brněnských zemských desek jsou uměleckým dílem, ježto pocházejí z údobí delšího než půl třetího století. Boskovický erb se objevuje například v kvaternech:
12., prvním to českém, založeném roku 1480 – na zeleně zbarvené straně je boskovický erb (bílý hřeben o sedmi špicích na červeném štítě);
28., z roku 1567 je nejnádhernější a má podobiznu Albrechta z Boskovic ve vejčitém rámci. V brněnských deskách je boskovický erb již v knize 9., z roku 1464..
    Prof. Schmidt byl názoru, že znak pánů z Boskovic vznikl z náčiní ptáčnických: rohatiny, vějičky a větviček. (Ptáčník na rohatiny dával větvičky lepem natřené a jako lákadel používal vějičky se semenem.)
Díváme-li se na nejstarší pečeť, vynořuje se otázka: zda to nebyly  původně dva pěticípé dančí parohy? Proč byli daňci u boskovických pánů v oblibě? Pěstovali je v „knížecí oboře“ (dnes les „Obora“ zvaný).

O znaku města Boskovic není známa žádná pověst. O původu erbu pánů z Boskovic zaznamenal Bartoloměj Paprodský z  Hlahol ve svém „Zrcadle markrabství moravského“ v roce 1593 pověst o Velenovi, která se mezi lidem udržela a kterou univerzitní profesor dr. František Svěrák (narozen roku 1906 ve Lhotě Rapotině) podle vypravování otce zapsal v nářečí boskovickém.

Dne 21. června 2003 získaly Boskovice svůj vlastní prapor, který při slavnostní příležitosti převzal starosta města ing. František Sivera. 
Autorem návrhu praporu města Boskovice je heraldik Zdeněk Velebný z Ústí nad Orlicí.