|
Dálnice D3 na jih Čech naráží na
problém hned za Prahou. U obce Libeř dosud není rozhodnuto o trase k
Jílovému u Prahy.
Vláda schválila trasu dálnice D3 z
Prahy na Tábor. Zdálo by se, že všechno už je jasné, ale není. Hned
kousek za hlavním městem je u obce Libeř problematické místo. Nikdo si
zatím netroufá říci, kudy tam komunikace povede. V úvahu připadají dvě
možnosti. Obě znamenají nešťastné občany, most, kácení lesa a tunel, ale
každá jinde a v jiném rozsahu.
Libeř si před několika lety
schválila v referendu, že dálnici nechce. Proti výstavbě se vyslovilo 366
voličů, podpořili ji dva. Jenže má-li být dodržena schválená
"stabilizovaná" trasa, kterou prosazoval Středočeský kraj s
Ministerstvem pro místní rozvoj i Ministerstvem dopravy, dálnice se
někudy musí dostat z pražského okruhu do Posázaví. Jinudy než přes Libeř
to nepůjde.
"O usnesení jsme se dozvěděli,
ale může mi někdo říci, kudy to bude?" ptá se starosta Otakar Beck
(nez.). Západní varianta, která vede po dlouhém mostě, by podle něj byla
katastrofou. Převládající větry by navály exhalace mezi domy. Dálnice by
oddělila obě souvisle obydlené části, tedy vlastní Libeř a osadu Libeň.
Kolem této trasy už navíc vyrostly nové vily.
OBYVATELE NOVOSTAVEB nazývají příznivci dálnice
"živými štíty". Úředníci vyčítají obci, že výstavbu připustila,
když o dálničním tahu se mluví od 70. let. Starosta Beck říká, že k tomu
došlo v předchozím funkčním období, kdy na radnici seděli jiní lidé, a
šlo o čistě soukromou aktivitu.
Ve starších plánech byla zakreslena
jen východní trasa. Léta se zdálo, že západní varianta nepřichází v
úvahu, v cestě tam stál důležitý armádní objekt. Jenže vojáci najednou
odešli. Vlastníci nemovitostí teď chodí na obecní úřad plakat. Nechtějí
mít dálnici nad hlavou či za plotem. Jeden majitel se už pokusil dům
prodat. Třeba se někdo nechá zlákat - prostředí je tu zatím opravdu
klidné.
"Když už tu dálnice má být,
chceme východní variantu," prohlašuje starosta. Ta sice zlikviduje
nějaké chaty, ale pro stálé obyvatele nebude znamenat tolik hluku. Do
návrhu územního plánu proto Libeř zakreslila jen tuto možnost. Východní
trasa je v mapách stále označena jako varianta číslo jedna, jenže
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se přiklání k západní. Podle Martina
Höflera z ŘSD by východní trasa znamenala větší zásah do lesů za Libeří.
Ohrozila by biocentrum u rybníka Mordýřka, což by vyvolalo pokřik
ekologů. Kromě toho by byla dražší. Její součástí by byl 1470 metrů dlouhý tunel Spáleniště, zatímco západní varianta vyžaduje vyhloubit jen 282metrový tunel
Kamenná vrata. Problém s emisemi a hlukem by v případě východní varianty
pocítily místo Libeře sousední Psáry.
Také podle Martina Kupky, mluvčího
Středočeského kraje, je lépe hodnocena západní možnost. Obě varianty
podrobně porovná až standardní posouzení vlivu stavby na životní
prostředí. Koncept územního plánu Libeře podle Kupky opomíjel, že se na
území obce uvažuje o dálnici: "Tím mohli být zájemci o pozemky
uvedeni v omyl." O konečné trase rozhodne kraj.
AŽ DÁLNICE PŘEKONÁ Libeř, dostane se na území Jílového
u Prahy. Město zůstává nepřítelem D3, ale její navrženou stopu do
územního plánu zapracovalo. "Hlavou zeď neprorazím," říká
starostka Květa Halanová (SNK). "Že s tím nesouhlasím, neznamená, že
dovolím, aby si někdo postavil dům tam, kde by ho dálnice mohla
ohrozit." Jílové je malé historické město, čítá 3,5 tisíce stálých
obyvatel. Na jeho území však stojí více než 1500 chat, a tak se od dubna
do října počet lidí zdvojnásobuje. "Ekonomicky závisíme na chatařích
a turistickém ruchu," uvedla starostka. Díky lidem, kteří
vyhledávají zachovalou přírodu, město žije jinak než srovnatelně velká
sídla. Na náměstí je rušno, zákazníci zaplňují restaurace a obchody. Kdo
by se ale chtěl rekreovat pod mostem či pochodovat vedle dálnice?
Nepravdivé je podle starostky
tvrzení, že dálnice přinese rozvoj. V Jílovém je mizivá nezaměstnanost.
Město dostalo do vínku kopce, v okolí jsou lesy a políčka. Ať jdete kam
jdete, cesta vždy vede do vršku nebo z vršku. Převýšení činí přes sto
metrů. Nikde tu není souvislá plocha vhodná k budování průmyslové zóny.
"Někde by měla zůstat místa, kde se dá žít v čistém a klidném
prostředí, kde není hluk, kde bude i možnost rekreace," soudí Květa
Halanová.
ÚZEMÍ JE PODDOLOVANÉ po těžbě zlata. "Máme s tím
drobné potíže, ale při stavbě vzniknou velké," varuje starostka.
Odborníci soudí, že kdyby se tu měl znovu dobývat drahý kov, pak právě
tam, kudy má vést dálnice. Ložisko tak bude navždy znehodnoceno. "A
to nemluvím o archeologii. Ve stopě dálnice jsou vzácné pozůstatky po
důlní činnosti, takzvané pinky."
Dálnice rozdělí chatovou oblast
Kamenná Vrata a oddělí od města jeho část Luka pod Medníkem. I v Jílovém
se bojí rámusu a exhalací, které přinesou převládající západní větry.
Někteří obyvatelé mají také obavy, co by se stalo, kdyby na dálnici došlo
k havárii. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám bude nebezpečné
místo na kilometr dlouhém a přes sto metrů vysokém mostě přes Sázavu, na
který budou auta vjíždět z tunelu. Kdyby dálnice musela být uzavřena, na
městečko by se valily nekonečné kolony.
"Když to tady dva tři roky
budou stavět, budeme trpět," stěžuje si Halanová. "Velké stroje
tu budou svítit, hrabat a hlučet do noci. Budeme si přát, aby to šlo co
nejrychleji. Nejsme malé děti, nezačneme si lehat před bagry, nepřivážeme
se ke stromům. Ale ať aspoň neříkají, že nám dálnice pomůže, ať nám
netvrdí, že jsme zpátečníci a militantní ekologové," vzkazuje
starostka kraji a ministerstvům.
Ani doprava z Jílového do hlavního
města nebude podle ní rychlejší. Nejde o dálnici do Prahy, ale do
Jesenice. Pokud cestu z Jesenice do pražské Krče zahltí kamiony, nastane
totální kolaps.
|
Zlatý erb
