V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku, přes
Velký pátek až do poledne Bílé soboty utichají zvony. Říká se, že odletěly do
Říma. Podle tradice v tyto dny jejich zvonění nahrazuje zvuk hrkání. Tento
obyčej je privilegium pouze dětí, hlavně chlapců. Postupem času se k nim
přidávala i děvčata. Stejně, jako zvony zvoní ráno, v poledne a večer, tak i
hrkači musí chodit ve stejnou dobu. V pátek jdou navíc ještě ve tři hodiny
odpoledne, kdy oznamují Kristovu smrt. Končí se v sobotu v 6:00 ráno. Samotnému
hrkání předchází pečlivá příprava hrkačů, klepačů, řehtaček, ale i hrnců,
pokliček a vařeček. Již druhým rokem pandemická situace nedovoluje setkávání. Pochůzka
po vesnici byla nahrazena individuálním hrkáním před vlastními domy, do kterého
se zapojila většina dětí. Některé poctivě hrkaly i v šest ráno.
Miroslava Ondrášková
Zobrazit vyhledávací formulář »
Protože váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS2, vidíte tuto stránku bez formátování. Veškerý její obsah je však plně přístupný i pro vás.