Města a obce online - Choteč

Pohnutý osud chotečských zvonů a jejich třetí návrat do kostela sv.Kateřiny

K historii: Chotečské zvony byly odlity v roce 1697 pro kostel sv.Kateřiny v Chotči, který byl vybudovaný v letech 1697-1699 a jako zázrakem se podařilo celý soubor uchovat pohromadě i přes všechny světové a místní katastrofy.

Zvony jsou celkem tři : nejmenší "Sv.Barbora " váží 75 kg, "Sv.Václav " váží 200 kg, a největší "Sv.Kateřina " 400 kg

Všechny tři zvony byly zavěšeny a vysvěceny po dokončení stavby kostela r.1699. Přežily i katastrofu v roce 1856, kdy dle legendy do levé věže udeřil blesk, věž shořela a zřítila se. Poté byly obě věže sníženy na dnešní podobu.

Zvony patřily vždy neodmyslitelně k životu na vesnici. Zvonily pro radost, na mši, při křtu a svatbě, ale i při smutku na pohřbech.

Chotečské zvony vydržely až do první světové války r.1914-1918, kdy byly sejmuty a měly být roztaveny na součástky zbraní. Zvony se však podařilo zachránit. A tak se po válce za velké slávy znova vrátily do věží, aby opět plnily své poslání a lidé věřily, že se vrátily navždy.Uplynulo však dvacet let a zbraně opět začaly řinčet - vypukla druhá světová válka. A zase bylo třeba kvalitního materiálu na zabíjení lidí. A tak v dubnu za  pošmourného počasí byly německými vojáky zvony opět demontovány a na dřevěných " kárách "taženými koňmi odvezeny.

Ve věži kostela zůstal pouze nejmenší zvon Sv.Barbora dle nařízení úřadů. Kde po celou dobu války zvony byly uschovány se nezjistilo. Jedna verze, že byly ukryty na neznámém místě ve studni, druhá verze hovoří o tom, že byly jednou zbožnou paní nalezeny na Rohanském ostrově, kde bylo tzv. popraviště zvonů a odsud se vozily do německého Hamburku na rozebrání. Nejdůležitější však je a bylo, že po válce zvony za velké slávy byly přivezeny zpět do Chotče, posvěceny a v září 1945 opět zavěšeny do věží.

Opět začaly sloužit svému poslání a lidé věřili, že zde zůstanou navždy. Po roce 1948 však přišla doba, která církevním objektům a církvi nepřála, kostel začal chátrat, upadal v zapomenutí, zarůstal křovím a stromy. Byl několikráte vykraden, dlouho nezabezpečen až do roku 1985, kdy páter Hlaváček z farnosti Třebotov-Radotín rozhodl chotečské zvony potřetí demontovat a převést na Farní úřad v Radotíně. Zde byly osazeny do věže, zapojeny na automatické zvonění. Vypadalo to, že zvony se již do Chotče nikdy nevrátí a kostel sv. Kateřiny se pomalu a jistě rozpadne.

Tato situace trvala až do roku 1999, kdy jsme se společně pustili do záchrany této dominantní stavby v naší obci.

V kostele nastaly změny: byl celý vyčištěn, uklizen, elektrifikován a po dlouhých jednáních i zavěšen originální radotínský zvon z roku 1707, který pravidelně začal vyzvánět poledne.

Po osmi letech se kompletně zdařilo rekonstruovat celý plášť kostela včetně střechy, byly vráceny oltářní obrazy a jiný inventář, ale stále chybí naše chotečské zvony.

V loňském roce se naskytla možnost, kdy se v Radotíně objevil člověk, který chce radotínskému kostelu Sv. Petra a Pavla věnovat zvon o velikosti jako byl původní radotínský zvon svržený z věže v roce 1917, o váze 312 kg.

Tím se nám naskytla zcela ojedinělá možnost a asi i jediná šance, jak vrátit chotečské zvony zpět do kostela sv. Kateřiny v Chotči, aby opět vyzváněly pro obec pro kterou byly stvořeny.

Přesuny, opravy zvonů a automatické zvonění je finančně náročná záležitost, a proto  farní úřad v Radotíně se rozhodl vyhlásit veřejnou sbírku pod názvem " Návrat chotečských zvonů "

Finanční příspěvek lze také shromažďovat ve sbírce makety "Kostela sv. Kateřiny " v obci Choteč nebo vkladem příspěvku na konto určené pro chotečské zvony, č.ú. 142467319/0800, Čs.spořitelna a.s.Praha 5-Radotín, IČO 70131694