Veřejná správa online
Logo MOOL (titulní stránka)

Města a obce online – MOOL 
vismo – úřední deska a weby měst a obcí

Partnerské servery:

Elektronický portál územních samospráv Pod záštitou Svazu měst a obcí ČR

Odkazy na další stránky Veřejné správy online:

Města a obce online - Hradec Králové


Vzpomínka na Soňu Červenou

Soňa Červená byla světově známá operní pěvkyně a herečka, která se v roce 2012 stala první ženou v historii udělování čestného občanství Hradce Králové. Byla také patronkou a dárkyní nadačního fondu Varhany pro Filharmonii. V Hradci Králové vystupovala na prknech Klicperova divadla a před publikem královéhradecké Filharmonie.
soňa červená
 

 
 
Zemřela Soňa Červená, světově proslulá operní pěvkyně a herečka. Do Hradce Králové, města svých předků, města, které sama považovala za svůj domov, se ráda vracela a v roce 2012 se stala první ženou v historii udělování čestného občanství Hradce Králové. Mnohokrát zde vystupovala při svých divadelních vystoupeních v Klicperově divadle i před publikem královéhradecké Filharmonie. A právě ve Filharmonii zůstává část jejího odkazu. Soňa Červená byla patronkou a významnou dárkyní nadačního fondu Varhany pro Filharmonii Hradec Králové a propagátorkou tohoto projektu. „Nesmírně si vážím toho, že jsem se stala tváří celého úsilí o nové varhany, vnitřně jsem to cítila jako poctu mému pradědečkovi, hradeckému rodákovi a výrobci hudebních nástrojů Václavu Františku Červenému. Varhany jsou věčný nástroj, moc městu blahopřeji k tomuto dni,“ řekla Soňa Červená při slavnostním uvedení varhan v roce 2017. Soňa Červená se narodila 9. září 1925 v Praze jako dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a Žofie Veselíkové a byla pravnučkou známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného.

Soňa Červená (* 9. září 1925 Praha) byla česká herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka, dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a Žofie Veselíkové; pravnučka známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného.

První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán. Poté se rozhodla věnovat opeře. Tři roky působila v Janáčkově divadle v Brně. Poté v roce 1959 přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul "komorní pěvkyně" (Kammersängerin). Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156 krát.

V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i česká StB, která na ni vedla osobní svazek č. 10324 již od roku 1951. Emigrovala posledním otevřeným přechodem z východního Berlína 4. ledna 1962.

Po emigraci zpívala v operách v Západním Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Dortmundu, Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurt nad Mohanem, Norimberku, Stuttgartu, Vídni a San Franciscu. Druhý titul "komorní pěvkyně" jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích Verdiovských (Azucena v opeře Trubadúr, Ulrika v opeře Maškarní ples, Amneris v opeře Aida), Wagnerovských (Brangäne v opeře Tristan a Isolda) a Straussovských (Herodias v opeře Salome) a Klytaimnéstra v opeře Elektra). Významnou složkou byly role v operách Leoše Janáčka Její pastorkyňa, Káťa Kabanová) a cyklus písní Zápisník zmizelého. Vystoupila v řadě dalších rolí skladatelů 20. století, jako byli Alban Berg, Igor Stravinskij, Benjamin Britten, Hans Werner Henze, Gian Carlo Menotti, Luigi Nono a György Ligeti. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka v divadle Thalia v Hamburku. Zde spolupracovala mimo jiné s osobnostmi jako režisér Robert Wilson nebo hudebníci Tom Waits a Lou Reed.

Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti. Mimořádný ohlas měla opera Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude... (premiéra 8. dubna 2008), kde hrála postavu Milady Horákové (filmový záznam opery byl pořízen režisérem Janem Hřebejkem).

V roce 2004 obdržela cenu Thálie jako zvláštní cenu kolegia, 6. ledna 2011 jí na prknech Stavovského divadla udělil ministr kultury Jiří Besser medaili Artis Bohemiae Amicis.


V roce 2021 nastudovala part svaté Ludmily v oratioriu Jana Zástěry Nádech Věčnosti, které mělo premiéru 19. září ve Vladislavském sále, a vystoupila taktéž při jeho reprízách v roce 2022 na festivalu Smetanova Litomyšl a v Lateránské bazilice v Římě. 


 
Zodpovídá: Bc. Barbora Petrovićová
Vytvořeno / změněno: 9.5.2023 / 9.5.2023
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »



O portálu MOOL

(c) WEBHOUSE, s.r.o. Ve spolupráci Triada, spol. s r.o.
Technická podpora tel.: 561 207 247, e-mail: mool@webhouse.cz
© 1996 web & design , redakční systém
Dokumenty a multimédia zveřejněné na portálu jsou převzaty z webů spolupracujících měst a obcí a mohou být chráněny autorským zákonem.
Tiráž portálu MOOL

Protože váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS2, vidíte tuto stránku bez formátování. Veškerý její obsah je však plně přístupný i pro vás.