Města a obce online - Hradec Králové

Graf: Cítíte se ve svém bydlišti či místě, kde se pohybujete, bezpečně? je souhrnem za obě skupiny respondentů, tj. hradecké (vnitřní prstenec) i mimohradecké (vnější prstenec). Nejvíce respondentů se cítí rozhodně či spíše bezpečně, nehrozí jim nebezpečí, celkem 724 respondentů (tj. celkem 75,3 %, 76 % z HK, 72 % mimo HK), počet těch, kteří se necítí spíše nebo rozhodně bezpečně bylo celkem 221 respondentů, (tj. celkem 23 %, 22 % z HK, 25 % mimo HK). Celkem 1,7 % (2 % z HK, 3 % mimo HK) se pocitem bezpečí nezabývá. Možnosti, že se respondenti cítí spíše nebo rozhodně bezpečně zvolilo 77,3 % mužů a 74,7 % žen, opačné možnosti uvedlo 20,9 % mužů a 23,6 % žen. O 13,2 % mužů než žen se vyjádřilo, že se rozhodně cítí bezpečně, shodně cca 1,2 % mužů i žen vybralo možnost, že se rozhodně necítí bezpečně.

Dotazník „Pocit bezpečí v Hradci Králové (určeno pro občany Hradce Králové i pro mimohradecké)“ byl jedním z kroků v procesu vyhodnocování Koncepce pro období 2016 až 2019 a zejména přípravy nové Koncepce prevence kriminality v Hradci Králové pro období 2020 až 2023. Dotazník sloužil jako podkladový materiál, byl jedním ze zdrojů informací pro tvorbu konkrétních opatření prevence kriminality. Dotazník byl rozdělen na dva, jeden byl určený pro občany Hradce Králové, druhý byl určen pro mimohradecké občany, kteří pravidelně do Hradce Králové dojíždějí a pohybují se tu.

Dotazník byl sestaven prostřednictvím portálu www.survio.com a zveřejněn na webových stránkách města Hradec Králové v období od 16. 9. do 17. 10. 2019 (tj. 32 dní). Obsahoval celkem 19 otázek (pro hradecké i mimohradecké, některé otázky byly mírně přeformulovány, ale podstata byla zachována), z toho 15 otázek uzavřených s možností volby jedné nebo více odpovědí, příp. s doplněním vlastní možnosti či odpovědi, 4 otázky umožňovaly zcela volné odpovědi.

V průběhu zveřejnění bylo zaznamenáno celkem 1 668 návštěv (z toho 1 334 za HK a 334 mimo HK), celková úspěšnost dotazníku byla 57,6 % (tj. 59,4 % za HK a 50,3 % mimo HK), tj. 961 respondentů dokončila celý dotazník (z toho 793 za HK a 168 mimo HK), ten mohl být dále zpracován, 707 lidí dotazník pouze zobrazila, příp. nedokončila, tato skupina nemohla být dále zpracována.

SUMARIZACE ODPOVĚDÍ, ZÁVĚRY

Struktura respondentů dotazníkového šetření (počítáno z 961 zpracovatelných odpovědí): dle pohlaví se dotazování zúčastnilo více žen (tj. 76,6 %) než mužů (tj. 23,4 %), dle věkového zastoupení byla nejpočetnější skupina 41 až 64 let (tj. 47,7 %), nejmenší zastoupení skupina 16 až 18 let (tj. 2,2 %), dle části města, kde respondenti žijí nebo se pohybují (v případě mimohradeckých respondentů), bylo celkově nejvyšší zastoupení ze středu města (tj. 13,5 % všech odpovědí), Moravského předměstí (tj. 13,1 % všech odpovědí) a Pražského předměstí (tj. 13 % všech odpovědí), dle nejvyššího dosaženého vzdělání bylo nejvíce respondentů s vysokoškolským vzděláním (tj. 48,1 %).

K pocitu bezpečí v místě bydliště či místě, kde se nejčastěji mimohradečtí respondenti pohybují, se 75,3 % respondentů vyjádřilo, že se cítí spíše nebo rozhodně bezpečně, 23 % se spíše nebo rozhodně necítí bezpečně. Dle pohlaví muži celkově častěji volili variantu, že se rozhodně cítí bezpečně (29,8 %), ženy stejnou možnost uvedly pouze v 16,6 %.  Variantu, že se rozhodně necítí bezpečně volilo celkově stejně mužů i žen (tj. cca 1,2 %). Spíše se necítí bezpečně 22,4 % žen a o 2,8 % méně mužů. Dle lokalit byly jako nejbezpečnější vyhodnoceny Slatina, Roudnička. Respondenti se shodli u Malšovic, kde se 85 % vyjádřilo, že je to bezpečná lokalita. U Pražského předměstí 74 %. Jako nejméně bezpečná lokalita byl vyhodnocen Pouchov (38 % z HK a 50 % mimo HK se cítí bezpečně). Obecně lze konstatovat, že většina částí města byly více než 60 % dotázaných hodnoceny jako spíše nebo rozhodně bezpečné.

Ptali jsme se i na důvody obav těch, kteří se v místě bydliště necítí bezpečně. Nejčastější vybranou možností byl častý výskyt problémových osob (bezdomovci, lidé pod vlivem alkoholu, drog apod.), tj. 23,1 % u respondentů z HK, u mimohradeckých o 9,6 % více, nevhodné (problémové) chování dětí či mladistvých (tj. 9,3 % u respondentů z HK, u mimohradeckých o 2 % více), nízký dohled nad dopravou, nedostatečná činnost městské policie (více než 8 %). 

Respondenti se v dotazníku vyjadřovali k pocitu bezpečí na vybraných místech ve městě v závislosti na denní době. 30 % a více uvedlo, že se necítí bezpečně kdykoli v podchodech, na vlakovém nádraží a v prostranstvích pod mosty (u hradeckých a mimohradeckých respondentů se lišilo pouze pořadí, v případě mimohradeckých bylo na prvním místě vlakové nádraží). V případě noční doby se odpovědi hradeckých a mimohradeckých respondentů lišily, více než 40 % hradeckých respondentů uvedlo celé město, parky a zeleň, více než 36 % mimohradeckých respondentů uvedlo podchody, autobusové a vlakové nádraží. Naopak možnost, že se cítí bezpečně v každou denní dobu, uvedlo shodně zhruba 60 % respondentů hradeckých i mimohradeckých v případě nákupních center, náměstí a v okolí bydliště či místa, kde se nejčastěji pohybují. Zde je možné zmínit i nejčastější odpovědi na to, zda respondenti mají nějakou konkrétní lokalitu, kde se necítí bezpečně. Zhruba 38 % všech respondentů uvedlo vlakové nádraží a přilehlé okolí, 10 % Benešovu třídu a Kukleny a 9 % Tesco a Atrium.

Respondentům jsme v dotazníku nabídli konkrétní prostředky, které mohou přispět k většímu pocitu bezpečí. Více než 80 % respondentů hodnotilo nejvyššími body přítomnost policejních hlídek městské policie i Policie ČR, 75 % kvalitní osvětlení, zhruba 60 % uvádělo architektonické řešení prostor, 55 % činnost asistentů prevence kriminality a přes 50 % městský kamerový systém. Naopak přes 30 % hodnotilo jako nejméně přínosné pro pocit bezpečí terénní pracovníky neziskových organizací a úřadu města.
Do souvztažnosti je možné uvést, že kolem 40 % všech respondentů by uvítalo rozšíření městského kamerového systému, kolem 60 % by uvítalo změny v oblasti osvětlení, více než 50 % změny v údržbě prostor a kolem 50 % v oblasti architektonického řešení prostor. V těchto oblastech respondenti navrhovali i zcela konkrétní lokality, kterých by se měly změny týkat, což bude součástí zpracovávaných map. Obecně lze uvést, že v oblasti osvětlení dotazovaní uváděli, že je na mnoha místech nedostatečné či zcela chybějící osvětlení, v oblasti údržby často zmiňovali zejména péči o zeleň, častější úklid prostor. Pokud se týká městské policie a Policie ČR tak téměř 70 % mimohradeckých respondentů nemá zkušenost ani s městskou policií ani s Policií ČR, v případě hradeckých respondentů je to zhruba 55 % (více je těch, kteří nemají zkušenost s Policií ČR, zhruba 5,5 %), naopak zhruba 20 % mimohradeckých respondentů hodnotí obě policie jako přínosné pro řešení jejich situace (mírně více tak hodnotí Policii ČR), v případě hradeckých respondentů hodnotí policii jako přínosnou 25 až 30 % respondentů (více je to policie městská, cca 7 %). Pokud jde o zkušenost s prací asistentů prevence kriminality, tak ač jsou vnímáni jako potřební, tak pouze 23 % respondentů z HK a o více než 7 % mimohradeckých respondentů s nimi má nějakou zkušenost, a to zejména v lokalitách Pražské a Moravské předměstí, střed města a Slezské předměstí. Pokud jde o zkušenost s terénními pracovníky neziskových organizací a úřadu města, tak lze konstatovat, že hodnocení jejich přínosu k bezpečnosti je v souladu se zkušeností s nimi. Pouze 15 % hradeckých respondentů a o 3 % více mimohradeckých respondentů odpovědělo, že s nimi přišlo do kontaktu, převažovala mírně pozitivní zkušenost. Z hlediska lokality to bylo Slezské a Moravské předměstí a střed města.

Pozornost byla věnována i trestným činům, případně jakémukoli obtěžování, se kterými se dotázaní setkali. Celkem 40 % respondentů hradeckých i mimohradeckých uvedlo, že se sami nebo někdo z blízkých stali obětí trestné činnosti či nějakého obtěžování. Z hlediska věku je možné uvést, že ve věku do 18 let jde o trestné činy převážně se sexuálním podtextem (tj. sexuální obtěžování, pokus o znásilnění), objevuje se šikana, stalking. S přibývajícím věkem se škála trestných činů zvětšuje (obtěžování, napadení, krádež, přepadení, vandalismus apod.). U skupiny ve věku nad 65 let opět klesá rozmanitost trestných činů.

Vnímání změny v bezpečnostní situaci ve městě se 32 % vyjádřilo, že se situace nezměnila, 27 % se přiklonila k variantě, že se zlepšila. Pozitivněji vnímají bezpečnostní situaci muži.

Podrobné výsledky a komentáře jsou k dispozici v přiložených dokumentech.