Města a obce online - Hradec Králové

Ignác Jan Lhotský

starostou města v letech 1851–1864
V roce 1851 se stal prvním starostou města a zastupitelstvo pod jeho vedením čekaly velké úkoly. Jedním z největších bylo osvobození města od pevnostních hradeb, které bránily jeho přirozenému rozvoji a Hradec se tak nemohl uplatnit jako přirozená metropole severovýchodu Čech. I když v ostatních směrech byla práce samosprávy za jeho vedení velmi úspěšná, zrušit pevnost se jí nepodařilo.

Karel Collino

starostou města v letech 1864–1885
Od roku 1851 pracoval v městském zastupitelstvu Hradce Králové a o deset let později byl zvolen městským radním. Za druhého starostu Hradce Králové byl zvolen v roce 1864. O dva roky později prošel Hradec Králové pod jeho vedením velkou zkouškou, kdy jako purkmistr obleženého pevnostního města musel zvládat obtížné situace. Za své zásluhy při obléhání byl vyznamenán udělením rytířského kříže císařem Františkem Josefem I. Zrušení pevnosti se nakonec podařilo dosáhnout 18. července 1884.

Hynek Václav Lhotský

starostou města v letech 1885–1895
Poměrně záhy začal pracovat v městské samosprávě a v roce 1885 byl po abdikaci starosty Collina zvolen královéhradeckým starostou. Jeho působení je nerozlučně spojeno se jménem náměstka Jana Ladislava Pospíšila, který byl hlavní postavou pozitivních změn ve městě. Jeho hlavní zásluhou je pak zrušení pevnosti, zbourání jejich hradeb a odprodej vojenských pevnostních objektů a pozemků královéhradecké obci.

JUDr. František Ulrich

starostou města v letech 1895–1929
Za člena městského zastupitelstva byl poprvé zvolen v roce 1889 a v roce 1895 byl ve svých 36 letech zvolen starostou města. Ulrich pokračoval v odkazu Ladislava Pospíšila bouráním hradeb a stavbou nových čtvrtí. Jakmile zpozoroval, že původním regulační plán z roku 1890 již nestačí novým potřebám, podnítil vypsání nové urbanistické soutěže v roce 1909. V polovině 20. let pověřil Ulrich řešením regulačního plánu pravostranné labské kotliny prof. Josefa Gočára. Výstavba v těchto místech byla umožněna díky regulacím toku Labe a Orlice prováděným v letech 1907 – 1914. Jako starosta požíval takové důvěry, že při osmé volbě v roce 1923 byl starostou zvolen jednomyslně.

Josef V. B. Pilnáček

starostou města v letech 1929–1942
V roce 1929 souhlasil s nabídkou kandidovat na místo starosty po Dr. Ulrichovi. Navázal na odkaz Ulricha a éru budování města. Ve spolupráci s Josefem Gočárem pokračoval v dotváření města podle doplněného regulačního plánu. Jen v letech 1926 – 1934 bylo postaveno 218 budov, z toho 25 budov veřejných. Pozornost byla věnována i letecké dopravě. Počátkem třicátých let bylo zřízeno nejprve vojenské a následně i civilní letiště jako součást plánované mezinárodní letecké linky Paříž – Varšava – Moskva.. V roce 1939 se Pilnáček rozhoduje setrvat spolu s ostatními zastupiteli města ve funkci a předejít tak správě města německými okupanty. Přes jeho osobní statečný postoj nakonec pod silným tlakem událostí v roce 1942 odstupuje z funkce. Městu ještě odkazuje finanční prostředky z účtu, kam ukládal plat starosty.

Franz Heger

vládní komisař pro město Hradec Králové v letech 1942–1945
Do funkce byl formálně jmenován v roce 1942 jako vládní komisař pro město Hradec Králové, potom se však podepisoval – aniž byl do funkce zvolen – jako starosta města. V čele radnice zůstal tři roky, v této době se již nevedou žádné zápisy rady ani zastupitelstva, takže i jeho činnost v této době zůstává zahalena. V květnu roku 1945 se pokouší prchnout do amerického zajetí. Je však zadržen v Jindřichově Hradci, kde za nevyjasněných okolností umírá 20. května 1945.

Zdroj: ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové: její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998. Hradec Králové: Nadace Historica, 1998, 119 s. ISBN 80-901-8059-0.