Města a obce online - Hradec Králové

Bezbariérové prostředí však neslouží pouze úzké skupině lidí, jako jsou osoby se zdravotním postižením, ale je výhodné také pro seniory, lidi s dočasným handicapem nebo pro matky s kočárky. Projekt, jež je realizován v Hradci Králové, je zaměřen na zmapování tras, na kterých leží důležité objekty nebo vedou na důležitá místa. Mapování je prováděno z hlediska dvou nejdůležitějších zdravotních postižení. Naše společnost je zvyklá, že bariéry mají pouze vozíčkáři, ale v poslední době, a také oprávněně, je bariéry nutno posuzovat i z hlediska občanů nevidomých. Díky mapování vozíčkáře Zdeňka Švarce a nevidomých kolegů Mgr. Jarmila Moláčka a Ing. Karla Hrubeše se vám dostávají rukou trasy, které jsou zmapovány z hlediska přístupnosti jak z pohledu vozíčkářů, tak i z pohledu nevidomých.  K hodnocení jednotlivých tras  a na nich přilehlých objektů byla použita tzv. „kategorizace přístupnosti“, která by do budoucna měla být používána v celé České republice a je velice dobře využitelná při zpracování informací o míře bezbariérovosti objektů i tras. Používají se přitom symboly v semaforové barevnosti. Tyto piktogramy jsme použili pro bariéry u vozíčkářů, tak i nevidomých. Projekt získal v roce 2014 prestižní ocenění Zlatý erb Královéhradeckého kraje za nejlepší elektronickou službu a mapování bariér v Hradci Králové pokračuje i v současnosti.

» VSTUP DO MAPOVÉHO PORTÁLU ZDE: Bezbariérový Hradec

 - Textové popisy tras pro zrakově postižené

Tisková zpráva magistrátu města ze dne 15.5.2017.

Tisková zpráva magistrátu města ze dne 11.5.2016.

Tisková zpráva magistrátu města ze dne 13.2.2015.

Tisková zpráva magistrátu města ze dne 27.3.2014. 

  objekt přístupný

• Přístupný je celý objekt nebo jeho větší část alespoň s jedním bezbariérovým vstupem. Návštěva je možná bez předchozí domluvy.
• Rampy (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů maximálně 12,5 %, při délce do 9 metrů maximálně 8 %. Šířka pevných ramp je minimálně 110 cm.
• Dveře a průchody jsou široké minimálně 80 cm, platí i pro vstupní (hlavní) křídlo dvoukřídlých dveří. Výška prahů je maximálně 2 cm.
• Pro překonání výškových rozdílů je k dispozici samoobslužný výtah a jeho rozměry jsou minimálně: šířka dveří 80 cm, vnitřní rozměr kabiny – šířka 100 cm x hloubka 125 cm. Objekty s plošinou nevyhodnocujeme jako objekty přístupné.
• Pokud se jedná o objekt s toaletami pro veřejnost, k dispozici je přístupná toaleta – WC I. (viz vysvětlivky níže) nebo v případě, že jsou všechny ostatní požadavky na přístupnost naplněny, alespoň částečně přístupná toaleta – WC II. (viz vysvětlivky níže).
• Povrchy a sklon komunikací v objektu a jeho bezprostředním okolí výrazněji nekomplikují pohyb na vozíku.

  objekt částečně přístupný

• Přístupná je jen část objektu nebo objekt nenaplňuje některé z požadavků uvedených u objektu přístupného. Popis nesplněných požadavků je uveden v textu.
• Rampy (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů maximálně 16,5 %, při délce do 9 metrů maximálně 12,5 %. Šířka pevných ramp je minimálně 110 cm.
• Dveře a průchody jsou široké minimálně 70 cm. Výška prahů je 2 - 7 cm.
• Výtah má rozměry minimálně: šířka dveří 70 cm, vnitřní rozměr kabiny – šířka 100 cm x hloubka 110 cm.
• Rozměry plošiny jsou minimálně: šířka dveří 70 cm, přepravní plocha – šířka 70 cm x hloubka 90 cm. Informace o nosnosti jsou uvedeny v doplňujícím textu.
• Přístupnost WC není rozhodujícím faktorem. Vzhledem ke stávající přístupnosti prostředí v ČR by požadavek na existenci alespoň WC II. u objektů částečně přístupných znamenal přeřazení velké části objektů k objektům nepřístupným.
• Před vstupem do objektu je maximálně jeden schod bez řešení k jeho překonání

  objekt nepřístupný

• Přístup nebo pohyb po objektu je zvlášť komplikovaný (kombinace různých důvodů).

Ze zjištěných výsledků mapování vyplývá, že pro osoby se zrakovým postižením chybí na mnoha místech města vodící linie, signální a varovné pásy u přechodů a též i zastávek MHD. V samostatném pohybu jim brání pro zdravého člověka banální věci, jako jsou například reklamní tabule, stojany na kola a nebo i přerostlá vegetace. Pro občany s tělesným postižením se v oblasti odstraňování bariér již v minulosti mnohé vykonalo, ale přesto jsou stále patrné nedostatky v bezbariérovém prostředí, např. v podobě bariérových zastávek MHD, byť jsou dopravní prostředky plně bezbariérové jak pro tělesně, tak i pro zrakově postižené, což je třeba na tomto místě vyzvednout, neboť plná bezbariérovost vozového parku MHD není v rámci republiky stále standardem. 

Projekt Bezbariérový Hradec vznikl s finanční podporou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v rámci aktivit navazujících na vítězství Hradce Králové v celostátní soutěži Obec přátelská rodině 2012. Označení objektů a tras  mírou bezbariérovosti je uvedeno výhradně z pohledu zástupců osob se zdravotním postižením, kteří tak na základě fyzického ověření přístupnosti vyjádřili svůj názor, jenž je cennou zpětnou vazbou pro odbornou i širokou veřejnost. Interaktivní mapa je průběžně aktualizována a doplňována.

Na projektu se podílejí:

• Magistrát města Hradec Králové - odbor sociálních věcí a zdravotnictví – koordinace prací
• Magistrát města Hradec Králové - odbor informatiky - GIS – zpracování dat, vytvoření mapového projektu
• Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením  Královéhradeckého kraje,  o.p.s. – mapování tras a objektů
• TyfloCentrum Hradec Králové, o.p.s. – mapování tras a objektů
• T-Mapy, s.r.o. Hradec Králové –  vytvoření webové prezentace mapového projektu