Města a obce online - Hostouň

Působivou součástí hostouňského náměstí je sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Spodní trojhranný sokl obsahuje latinský nápis o zřízení sousoší městem Hostouní, v němž  je ukryt chronogram připomínající rok jeho výstavby 1722. Stejný letopočet je zaznamenán  i na okrajích kartuše. V roce 2022 si město připomnělo třísté výročí zhotovení památky. Na horní části podstavce jsou znatelné kovové trny, na nichž stály další sochy nebo doplňující kamenné prvky. Uprostřed vystupuje čtyřhranný sloup s německými nápisy, které jsou zvlášť věnovány Bohu Otci, Bohu Synu a Duchu Svatému. Na tomto sloupu již spočívá profilovaný sokl se sochou Nejsvětější Trojice.

Sousoší Nejsvětější trojice bylo zrekonstruováno v roce 2018. Cena opravy byla 290 tisíc Kč, dotace z Plzeňského kraje byla ve výši 180 tisíc korun. Za opravu Plzeňský kraj udělil městu hlavní cenu v soutěži Památka Plzeňského kraje, kategorie "Sochy a drobná architektura" za nejlepší realizaci obnovy nemovité kulturní památky v roce 2018. Opravu provedla BcA. Pavla Žiaková pod odborným dohledem RNDr. Kovaříka z Národního památkového ústavu Plzeň. 

Nápisy na sousoší jsou: 

Je velice pravděpodobné, že kameník, který vytvořil sousoší Nejsvětější Tro­jice, vyhotovil i sochu svatého Jana Nepomuckého, která původně stála při vstu­pu do zámeckého parku. Dnes se nachází v blízkosti vstupu do kostela. Socha světce v životní velikosti je doplněna letopočtem 1722 a nápisem SVB ROSA. Doplňující údaje obsahoval původní podstavec sochy, který dnes již neexistuje. Tato socha byla opravena v roce 2021. Opravu financovala Římskokatolická církev.

V hlavním portálu kostela je umístěna kamenná soška Panny Marie Bolest­né. Jedná  se o kopii milostné kamenné sošky, která byla přemístěna do kostela z kapličky nedaleko Hostouně. Nápis pod sochou datuje dohotovení portálu, sošky i barokní úpravy kostela  do roku 1731.

V okolí Hostouně stávalo též několik starých kamenných křížů a křížových kamenů,   k nimž se vztahovaly různé pověsti. Nejznámější z nich, zachycený na staré fotografii, stál pod Černým vrchem nedaleko Hostouně. Tyto kříže byly považovány za smírčí, tedy kříže, které dle středověkého trestního práva měl za­sadit vrah na místě svého zavrženíhodného činu. Součástí smírčích smluv byly i další vzájemně sjednané podmínky. Často se pozůstalí spokojili s hmotným prospěchem.

Jeden takový historickými prameny podložený příběh známe i z Hostouně. V době, když na hostouňském zámku pobýval Jiřík z Gutštejna, navštěvovala Hostouň často rozverná rytířská společnost. V roce 1587 došlo za hostouňskou tvrzí k tragické události, tehdy zde opilý Martin Černín z Chudenic zastřelil svého strýce Václava Černína z Chudenic. Obávaje se horšího přistoupil dne 10. srpna 1587 Martin ke smírčí smlouvě, v níž slíbil, že pokud bude živ, ani vína, ani kořalky píti nebude kromě přijímání velebné svátosti, a pokud by nemocí navštíven byl. Pak-li by se tak nezachoval a usvěd­čen byl, povinen byl rok v Černé věži sedět. Ke kostelu sv. Jiljí v Mělnici, kde Václav byl pochován, slíbil sjednat 8 kněží, aby mše zádušní za Václava slouži­li, přičemž Martin osobně přítomen býti měl. Dále musel chudého lidu při pěti stolech, jídlem a pití vyčastovati a konečně mezi chudé 4 postavy černého sukna (loket po 16 krejcarech) rozdati.