Města a obce online - Hostouň

V roce 1510 získává Hostouň s tvrzí, dvorem a městečkem Jan z Rabštejna. K panství tehdy náleželo 7 celých vsí, části dvou dalších a 2 vsi pusté. Jan potvr­dil osadníkům stará privilegia a přidal i ustanovení, na jehož základě byli oby­vatelé Hostouně, kteří se v městečku narodili a dožili se 70 let, osvobozeni od všech poplatků, daní a robot. Jednalo se jistě o akt velice chvályhodný, musíme si však uvědomit, že v této době se 70 let dožívali sotva 3-4 poddaní na celém panství. Od platů a povinností, vyjma poplatků z vaření bílých piv, osvobodil i hostouňskou obec. Rabštejnové drželi Hostouň až do období před rokem 1586, kdy hostouňské panství zdědil manžel Anežky z Rabštejna Jiří hrabě z Gutštej­na. Nový majitel se výrazně zasloužilo rozvoj městečka. V roce 1587 získala Hostouň na jeho přímluvu polepšený městský znak s gutštejnským erbem tří jeleních parohů. Tímto rokem počínaje přidal městečku k prvnímu výročnímu trhu 2 trhy další a speciální trh koňský a povýšil je na město.

Městečko bylo v té době ještě výrazně české, z okolních vsí, především ze strany  od Přimdy, sem však přicházelo nové německé obyvatelstvo. V důsledku tohoto jevu potvrdil Gutštejn roku 1598 hostouňským kostelům výsadu, že čle­nem městské rady se může stát jen Čech a rovněž všechny právní záležitosti se měly na radnici projednávat pouze česky. Jiří  z Gutštejna vlastnil též význam­ný pohraniční hrad Rýzmberk u Kdyně, kde rovněž pobýval,   k Hostouni však přilnul a věnoval jí stálou pozornost. Na hostouňském sídle se odehrávaly časté veselice, které však někdy přešly v pitky a rvačky, při nichž například přišel o život Jiříkův soused Václav Černín z Mělnice. Jiřík, který zemřel v roce 1598, odkázal statky Hostouň a Svržno svému strýci Jindřichu Vavřinci z Gutštejna. Tomu však byly Hostouň  i Svržno za protihabsburský odboj v roce 1621 zaba­veny a on sám uvězněn.

K hostouňskému statku tehdy náleželo 14 vesnic, v nichž žilo 237 osedlých, tj. 237 poddanských rodin. Uváděni jsou zejména vsi Čečín, Doubravka, Černá Hora, Holubeč, Přes, Mirkovice, Vítání, Štítary, Kramolín, Bezvěrov, Šidlákov, Horoušany, Sedlec a statek Svržno s dalšími vesnicemi a nemovitostmi. Hostouňský statek, který byl odhadnut na 53 121 kop míšeňských koupil za 41 000 kop míšeňských Zdeněk Vratislav z Mitrovic, který jej obratem prodal Kristýně Korduli Černínové rozené z Helmaku, manželce Protivy Černína z Chudenic.

Protiva Černín byl poslední českou vrchností na Hostouni, také privilegia, která Hostouňským obnovil, byla psána v českém jazyce. Oba manželé vyzná­vali horlivě katolickou víru. V Hostouni vzkřísili dávnou legendu o hostiích zneuctěných místním židovským obyvatelstvem a na místě, kde měly být hos­tie zakopány, nechali vybudovat případně obnovit kapli Božího Těla, v níž byli také později pohřbeni. Dnes je náhrobek těchto manželů zasazen ve vnější zdi kostela Svaté Anny na Vršíčku u Horšovského Týna. Hostouňské panství zdě­dila jejich dcera Marie Anna provdaná za Jana Ludvíka ze Starhenberga, ti roku 1656 prodali hostouňské panství Adamu Matyášovi Trauttmansdorffovi.