Města a obce online - Hostivice

Přírodní památka Hostivické rybníky

Nejrozsáhlejší a nejcennější přírodní celek na území Hostivice představuje rybniční soustava s okolím, která je chráněna jako přírodní památka Hostivické rybníky. Památka zahrnuje rybníky Břevský, Kala a Litovický, mokřady Nekejcov, Chobot, Břevskou rákosinu a lesní porosty okolo rybníků.

Jde o krajinu přetvořenou z původních rozsáhlých bažin v pramenné oblasti Litovického potoka staletou lidskou činností tak, že území má mimořádné estetické i přírodní hodnoty. Hostivická rybniční soustava má i historický význam – od dob císaře Rudolfa II. slouží jako zdrojová oblast pro pražský hradní vodovod na užitkovou vodu.

Přírodní památka chrání významné ptačí hnízdiště a tahovou zastávku. Hnízdí zde například potápka černokrká. Území je mimořádné také mykologicky, byly v něm nalezeny mnohé zajímavé a vzácné druhy hub.

Přírodní památkou prochází naučná stezka Hostivické rybníky.

Ostatní přírodní území

Rybník Strnad

Rybník Strnad založený na Litovickém potoce pod Hostivicí se někdy nazýval také Hostivický rybník. První úvahy o jeho zřízení se objevily za první republiky v souvislosti s obnovou hradního vodovodu, vznikl ale až v 60. letech při budování koupaliště Džbán v Praze. Jeho nynějším majitelem je Hlavní město Praha.

Rybník slouží k chovu ryb a také dočišťuje vyčištěné odpadní vody vypuštěné z hostivické čistírny odpadních vod.

Rákosiny u Peterkova mlýna

Na začátku 15. století vznikl u mlýna patřícího k později zaniklé vsi Hradiště (nynějšího Peterkova mlýna) rybník. Tento rybník zaujímal původně plochu celé nynější rákosiny a do současné velikosti byl zmenšen předtím, než byla v 70. letech 19. století vybudována železniční trať z Prahy-Smíchova do Hostivice.

Rákosiny představují jediný významnější mokřad mezi východním okrajem Hostivice a Prahou. Na lužní půdě s vysokou hladinou podzemní vody se po zmenšení rybníka vyvinuly rákosiny, které slouží jako úkryt (refugium) živočichů v zemědělské krajině.

Rybník v rákosině je využíván ke sportovnímu rybolovu.

Rákosiny jsou chráněny jako lokální biocentrum a významný krajinný prvek.

Rybník a geologický profil ve Skále

Těžba v lomu ve Skále (pod železniční tratí mezi Hostivicí a Jenečkem) během první republiky odkryla významný geologický profil, dnes zarostlý. V tomto profilu se stýkají starohorní a prvohorní horniny. Ve 30. letech 20. století vznikl na dně bývalého lomu malý rybník o ploše 0,32 ha, napájený vodou z Jenečského potoka. Budovali ho nezaměstnaní v rámci tzv. nouzových staveb.

Na rybníku hospodaří hostivická místní organizace Českého rybářského svazu.

Hostivická Višňovka

Hodnotnou součástí kulturní krajiny jsou také ovocné sady. Přírodně nejcennějším sadem v Hostivici je starý třešňový sad nad nádražím, zvaný Višňovka (někdy též Třešňovka). Višňovka byla založena zřejmě kolem roku 1929, v současnosti zde roste již několikátá generace stromů. V letech 2007 a 2011 byla Višňovka s pomocí dotací obnovena.

Ve Višňovce se dochovala cenná společenstva suchomilných trávníků s několika druhy kostřav. Vyskytuje se zde nejméně 50 druhů ptáků (v minulosti zde byl pozorován i dudek chocholatý). Žije zde i ještěrka obecná. K nejvýznamnějším motýlům žijícím ve Višňovce patří ohrožený otakárek fenyklový, vřetenušky, babočky a okáči.

Višnovka je součástí budovaného souvislého pásu zeleně na severním okraji Hostivice. V územním plánu je vymezena jako interakční prvek ÚSES.

Bývalé lomy nad Jenečkem

Ve svahu nad Jenečkem se koncem 19. a v první polovině 20. století těžil stavební kámen - opuka. Do současnosti se zachoval pouze jeden lom, ve kterém bývala sportovní střelnice. Ostatní lomy byly ve 2. polovině 20. století zavezeny výkopovou zeminou. Po několika desetiletích bez zásahu se na tomto území vyvinula zajímavá přírodní společenstva. Mozaika bezlesých ploch, bohatého keřového patra a mladých stromů poskytuje výborné podmínky například pro mnohé druhy ptáků.

Také toto území je součástí budovaného souvislého pásu zeleně na severním okraji Hostivice. V územním plánu je vymezeno jako interakční prvek ÚSES.

Remíz v Jenečku

Remíz v Jenečku u Jenečského potoka má především krajinotvorný význam. Podloží je tvořeno lužními půdami a hnědými půdami na nivních uloženinách a spraších. Dominantním druhem stromového patra je olše, v menší míře zde najdeme topol, dub, jasan a habr. Území slouží jako úkryt (refugium) zvěře.

Remíz je chráněn jako lokální biocentrum a významný krajinný prvek.

Remíz u litovického nádraží

Uprostřed polí poblíž litovického nádraží se nachází malý ostrůvek zeleně, který vznikl zřejmě na místě staré pískovny. Neznáme žádné dokumenty dokládající existenci tohoto lomu, jáma uprostřed pole však těžko vznikla jiným způsobem.

Na mapce z roku 1874 je v těchto místech již zakreslen lesní remíz. Stromové patro remízu tvořil ve východní části trnovník akát a na západě smrk ztepilý. Po lesnické obnově v minulých letech zde vzniká lesík přirozenějšího druhového složení.

Aleje u polních cest

Volnou krajinu kolem rozrůstající se zástavby vhodně doplňují aleje kolem polních cest.

Z Prahy do františkánského kláštera v Hájku vede historická poutní cesta, která si v úseku od ulice U Sušičky k Hájku uchovala charakter polní cesty. Její zaniklý úsek byl obnoven v roce 2000, vede zde cyklostezka s novým povrchem z roku 2014. Tuto cestu, na které najdeme i kaple poutní cesty, lemuje lipová alej.

Z Hostivice od Sadové ulice je možné projít po polní cestě kolem Peterkova mlýna do Řep. Cesta byla obnovena v letech 2001 až 2003, cyklostezka získala povrch v roce 2014. Od Hostivice k Peterkovu mlýnu je vysázena dubová alej, mezi Peterkovým mlýnem a hranicí s Prahou se dochovala alej se starými hrušněmi.

V roce 2020 byla obnovena polní cesta odbočující z hájecké poutní cesty do Jenče a byla zde vysázena alej porozumění tvořená javory babykami.

Významné stromy v Hostivici

Lípa malolistá v Jiráskově ulici byla vyhlášena za chráněný přírodní výtvor (nyní památný strom) v roce 1982. Lípu vysadili zřejmě kolem roku 1870 při stavbě nádraží a otevřeného odvodňovacího kanálu od trati dnešní Jiráskovou ulicí. Kanál byl později zaklenut a zakryt. Podél dešťové stoky byla v úseku od ulici Železničářů k ulici Žižkově vysazena celá lipová alej, ze které se do dnešního dne zachovaly tři stromy, jeden z nich jako památný.

Dvě lípy malolisté na Husově náměstí před vchodem do kostela vyhlásil za památné stromy Okresní úřad Praha-západ v březnu 1996. Jsou staré asi 150 let a neodmyslitelně doplňují historické budovy domu služeb (původně staré školy), kostela a fary.

Všechny tyto památné stromy jsou majetkem města Hostivice, které zajišťuje jejich údržbu.

Dalšími významnými stromy jsou například dub letní a jilm vaz na hrázi rybníka Kala, javor klen na rohu lesa ve Stromečkách či trnovník akát před vjezdem do litovické tvrze.

Zpracoval: Jiří Kučera