Města a obce online - Hostivice

Hostivický zámek

Hostivický zámek postavila Johana Eusebie Barbora hraběnka Caretto-Millesimová v letech 1689–1697 jako jednopatrovou raně barokní stavbu. Do současné podoby dvoupatrové budovy s centrální halou procházející od prvního patra až po střešní nástavec zámek přestavěla Anna Marie Františka velkovévodkyně toskánská v letech 1732–1734. Asymetricky umístěnou kapli doplnil vnuk Anny Marie, bavorský vévoda Klement František. Od druhé poloviny 18. století zájem o zámek upadal a postupně byl přeměněn k bydlení zaměstnanců císařského statku. Za správy státního statku a zejména JZD Hostivice se stav natolik zhoršil, že byla zvažována jeho demolice. Zachránila ho náročná rekonstrukce v letech 1977–1983. V současnosti zámek slouží jako sídlo městského úřadu. V přízemí v bývalé kapli se konají výstavy a centrální hala je využívána ke koncertům vážné hudby.

V interiéru jsou zachovány fresky z 18. století od Karla Josefa Moraviniho. Malba v centrální hale zachycuje výjevy z bitvy na Bílé hoře roku 1620. Rozsáhlejší výzdoba se nachází v nynější obřadní místnosti a v pracovně místostarosty.

Kostel sv. Jakuba

Kostel svatého Jakuba je nejstarší dochovanou stavbou v Hostivici. Existoval již v roce 1277, kdy je uveden v nejstarší písemné zmínce o Hostivici. Na jižní straně chrámové lodi je dokonce dochováno románské kvádříkové zdivo. Současný vzhled kostela je výsledkem mnoha přestaveb v průběhu staletí. Nejvýrazněji byl kostel poškozen za třicetileté války, kdy zůstaly zachovány pouze zdi. Významné přestavby provedli například Žďárští ze Žďáru a Anna Marie Františka velkovévodkyně toskánská. Poslední přestavba v roce 1870 byla terčem silné dobové kritiky.

V ohradní zdi kostelní zahrady, dávného hřbitova, jsou dochovány dva silně poškozené náhrobky zřejmě ze 16. až 17. století. Dále je zde umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která sem byla přemístěna ve 20. letech 20. století z Husova náměstí. Před vchodem do kostela se nacházejí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka z Assissi, přesunuté roku 1928 z mostu přes Jenečský potok před starší litinový kříž.

Hostivická fara

Fara bývala v Hostivici zřejmě od samého vzniku vsi. Byla však zničena za třicetileté války. Novou, současnou faru postavila v letech 1734–1737 Anna Marie Františka velkovévodkyně toskánská. Její rodový erb vévodů sasko-lauenburských je umístěn v hlavním průčelí. Nad vjezdovou bránou je dochován letopočet 1790. Fara si přes dílčí vnitřní přestavbu v prvních letech 19. století zachovala svou barokní dispozici.

Mariánský sloup

Přesně ve středu osy mezi hostivickým zámkem a farou stojí 9 metrů vysoký mariánský sloup, rovněž stavba Anny Marie Františky velkovévodkyně toskánské. Na vrcholové desce nacházíme ze západní strany, směrem k zámku, plastickou kopii oltářního obrazu z kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře. Z východní strany, směrem k faře, je znázorněna Panna Marie Polická. Velkovévodkyně toskánská tak v Hostivici připomněla mariánský kult z Horní Police na Českolipsku, jiného svého panství. Stará poškození soch a chybějící atributy způsobily, že není zcela jisté, které světce sochy představují. Nejpravděpodobněji jde o sv. Vavřince, sv. Kateřinu, sv. Víta a sv. Floriána. Tomu odpovídají i atributy doplněné při poslední opravě sloupu.

Nejvýznamnější stavební památkou v Hostivici je litovická tvrz. Nechal ji postavit po roce 1330 pražský biskup Jan IV. z Dražic a projevují se na ní prvky vyspělé francouzské gotiky, kterou Jan poznal za svého dlouholetého pobytu u papežského dvora v Avignonu. Později byla tvrz vícekrát přestavována a v barokní době upravena na sýpku. Počátkem 20. století byla ještě část tvrze přestavěna na bydlení. V současnosti je prázdná a soukromý majitel ji zabezpečil proti dalšímu chátrání.

Přes dřívější přestavby si tvrz dochovala množství gotických prvků. Gotický sklep ve východní části tvrze je zaklenut čtyřmi poli křížové klenby na středový sloup. Ve druhém patře, které bývalo reprezentativní, se dochovala gotická okna, krby a otisky kuláčů bývalé roubené obytné místnosti, která měla zajistit vyšší pohodlí uvnitř kamenné budovy. Krov s podpůrnými stolicemi a ondřejskými kříži je barokní.

Litovická kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého

 Zpracoval: Jiří Kučera