Města a obce online - Habrůvka

Habrůvka leží ve střední části Moravského krasu. Západně a jižně od obce se vyskytují vápence, v obci samotné a pak ve směru ke Křtinám břidlice a pískovec, severně od Habrůvky objevují se jíly a písky, které bývají označovaný jako tzv. rudické vrstvy. Podejme si aspoň stručné vysvětlení ke vzniku těchto jednotlivých hornin.

Vápence jsou nejstarší - vznikaly usazováním na dně v celku mělkého moře, které k nám zasahovalo od severu před asi 330 miliony rodů. Na některých místech v nich nacházíme zkameněliny mořských živočichů, zvláště korálů (např. na Skalce těsně před silnicí Křtiny Adamov, při vyústění Úzkého Příhonu, v okolí Rozsypané skály a Kostelíku, v suchém korytě Křtinského potoka, i jinde). Vápence jsou chemicky velmi čisté, vhodné k pálení vápna. Daly kdysi vzniknout habrůveckému vápenictví. Voda v nich vytvořila krasové dutiny s podzemními toky.

Břidlice a pískovce jsou o něco mladší (asi 300 milionů roků). Usadily se v moři, které bylo dosti hluboké a zaujímalo značnou část Moravy. Břidlice vystupují všude v obci a na okolních polích, pískovce zvl. Typu (zvané droby) se těží v lomu u Křtin.

Rudické vrstvy jsou svým původem velmi zajímavé. Před asi 100 miliony roků se k nám opět dostalo moře, zanechalo však jen slabší nánosy. Tyto usazeniny poměrně rychle zvětrávaly. Zvětraliny (hlavně jíly a písky) byly postupně splachovány do prohlubní na vápencích. Tyto prohlubně se vyskytují zvl. v katastru Rudice a okolních obcí. Jsou mnohde přes 100 m hluboké. Většinou na spodu těchto prohlubní se vyloučily železné rudy. Byly těženy i v těsné blízkosti Habrůvky, v trati na Kozí horce, nejvíce však u Rudice, a to až do konce min. století. V rudických vrstvách se vyskytují zajímavé křemenné útvary - jsou to jednak rohovce, jednak křemenné geody. Na rohovcích najdeme někdy otisky druhohorních mořských živočichů (jedná se o mořské ježovky a pak o tzv. amonity se spirálově vinutou schránkou). Křemenné geody (lidově "drůzně") jsou útvary, které bývají někdy duté, pak se v nich objevují krystaly křemene různě zbarvené, nebo povlaky tzv. chalcedonu, který je rovněž odrůdou křemene. Rudické vrstvy jsou v okolí Habrůvky dosti hojné. Byly odkryty nedávno např. Při stavbě lesní silničky Habrůvka - Josefov. Objevují se i v lesní trati na peci. Byli z nich těženy tmavé kamnářské hlinky (pozůstatkem této těžby je lesní jezírko "Černé hlíny", velké doly na hlinku jíly a písky "U panských bud" - zůstaly tam po nich rozsáhlé propadliny se zarůstajícím jezírkem na dně.

Na krasové jevy (závrty, propadání, jeskyně) je okolí Habrůvky opravdu bohaté. Nejzajímavější je v tomto ohledu údolí Křtinského potoka jižně od obce. Křtinský potok se v několika ponorech nedaleko habrůvecké hájenky ztrácí do země, pouze po větších deštích, nebo z jara při tání sněhu se část vody valí povrchovým korytem dál. Zajímavé je, že hned za ponory se podzemní tok větví na dvě ramena. Jedno podtéká labyrint Výpustku, druhé pak prostory, které mají souvislost s jeskyní Vokounkou. Obě ramena se spojují asi někde u skály Salve - Vale, blízko Výpustu. Do podzemí se propadá také malý potůček, vytékající z Habrůvky. Jeho celkem nenápadné ponory jsou na louce pod Habrůvkou. V těchto místech je také vytvořen pěkný závrt (prohlubeň) porostlý stromy. Habrůvský potůček se spojuje v neznámém podzemí s vodami Křtinského potoka. Severně od Habrůvky se propadá do země malý pramen, vytékající z Klostermannovy studánky. Pramen teče na dně malého žlíbku a při jeho uzávěrové stěně se ztrácí. V těchto místech se před několika lety pokusily jeskyňáři proniknout do podzemí, nedostali se však pro úzké chodby daleko. Pramen od Klostermannovy studánky se v neznámém podzemí spojuje s vodami potoka Jedovnického. Zajímavý je malý žlíbek jižně od Habrůvky, v místech zvaných "Slaniska", kde po deštích vstupuje v činnost malý potůček a ztrácí se tu do země. Na podzim roku 1947 kopali habrůvští občané v těchto místech a dostali se do hloubky asi 6 metrů.

Jihozápadně od Habrůvky je zajímavý útvar, zvaný Rozsypaná skála. Název je velmi výstižný. Existovala tu opravdu skála, porušená četnými puklinami, která se postupně zřítila a zakryla vstup do podzemních prostor, obývaných pravěkými lidmi. V poslední době byly některé z těchto prostor jeskyňáři opět uvolněny a jeskyně podle nálezu kostí lidí, nesoucí stopy po hodování lidojedů, dostaly název Kanibalka. Hned vedle je Jestřábí skála s jeskyněmi, které jsou postupně od konce poslední války odkrývány. Léta tu již pracují speleologové První brněnské strojírny. Úzkými vstupními chodbami se dá proniknout do větších dómů a k propastem, na jejichž dně se objevují podzemní vody. Asi 200 metrů dále od Jestřábí skály směrem k Josefovu leží ve výši 26 m od vrchu je dóm, z něhož vybíhá chodba západním směrem. Jeskyni objevil 31. 12. 1910 V. Kubásek (padl v první světové válce). Tento Kubásek prý objevil v lesní trati " na děravce" propast, z níž měl uslyšet hukot podzemních vod. Dosud se však nepodařilo tento fakt ověřit.

Ve směru k Josefovu najdeme poblíž údolí Křtinského potoka jedinečnou skupinu tří závrtů studnovitého typu, tzv. "Tři kotle". Předpokládá se, že jsou přímo nad podzemním tokem Křtinského potoka, který se tu již blíží svému vývěru. V rokli, probíhající v sousedství Tří kotlů, jsou obrovské světlenažloutlé, velmi tvrdé balvany, které označujeme jako křemence. Nacházejí se tu ovšem tu a tam i na jiných místech. Jejich původ není ještě docela přesně známý.

Málokde v naší republice se najde tolik přírodních zajímavostí pohromadě jako v katastru Habrůvka. Je třeba tyto výtvory chránit a brát si z nich poučení.