Města a obce online - Habrůvka

25. dubna 1945 byl pro Habrůvku dnem frontovým. Již v ranních hodinách jsme byli svědky, jak nad obcemi Kanice - Řícmanice bylo sestřeleno vojenské letadlo. K 11. hodině byla velmi značně zesílena letecká činnost nad obcí Březinou a Jedovnicemi.

V Habrůvce bylo německé vojsko, dělostřelecká baterie v bojovém postavení v Horkách. Nastal zmatek - občané zachraňovali své životy, jak se dalo, ve sklepích, útěkem do lesa, kde si budovali ze dřeva nouzové kryty. Hledaly se děti, které byly v lese, nebo se hrály na návsi - nálet byl rychlý a nečekaný. Večer, když se občané vraceli z lesa domů, nálet stále pokračoval, do rána se spalo ve sklepích. Druhý den bylo v Habrůvce jako po bojišti. Pohořelé některé domy, rozbité elektrické vedení, padlé koně na návsi a okolí, bomby zasáhly myslivnu, okolí ZDŠ, budovu obecního hostince, kancelář obecního úřadu, dále domy čís. 83, kde hořelo, čís. 12 - 7, kůlnu v domě čís. 31, kde byl na zahradě přímý, zásahem usmrcen občan Bohumil Grund a jeho tělo roztrháno na kusy. Dělové granáty nad obcí jen svištěly. Ruské výzkumné letouny vypátraly německou dělovou baterii v Horkách, kterou ihned zneškodnily. Střepinou z dělového granátu byla usmrcena občanka Rosalie Drahovzalová.

Ještě v době, kdy byli v obci němečtí vojáci, byl utvořen revoluční národní výbor. Předsedou byl zvolen František Kartous z čís. 20. Revoluční národní výbor se ihned ujal řízení a obnovování života v obci.

Byl obnoven politický a spolkový život, tvořily se politické strany, na základě Košického vládního programu strana KSČ, strana národně socialistická, strana lidová, ale nebyla již v obci obnovena strana sociálně demokratická. Činnost též zahájila tělovýchovná jednota Sokol.

Po vzájemné dohodě bylo ujednáno uskutečňovat tento program:
1) Obnovit veřejný život, likvidovat pozůstatky po válce,
2) Zbourat a odklidit obecní dům (pastoušku).
3) Zbudovat parčík na návsi a přemístit pomník padlých.
4) Opravit budovu obecního hostince a budou školy.
5) Budování kanalizace.

Mimo to byl vytyčen dvouletý plán na výstavbu obce:
1) Vybudování vodní požární nádrže.
2) Regulační plán obce.
3) Rekonstrukce obecního domu.
4) Zbudování rozhlasového zařízení.

Jak byly tyto akce plněny, hovoří stať o výstavbě obce.

V roce 1946 byl založen ČSM a odbočka SČSP. Kulturní činnost v poválečných letech byla velmi živá a rušná, i práce na výstavbě a zvelebování obce pokračovala velmi slibně. Ale postupem času byly různé názory na další vývoj jednotlivých politických stran celostátně, které nakonec vyhrotily v únoru 1948, když ve státě převzali moc zástupci dělnické třídy.

Na výzvu s. Klementa Gottwalda, předsedy KSČ a vlády, byl utvořen v Habrůvce akční výbor NF, jehož předsedou byl zvolen s. Michal Malík. Tento akční výbor NF se ujal ihned řízení všech věcí, které se v té době nahromadily. Na základě rozhodnutí okresního akčního výboru NF Brno - venkov v Brně ze dne 9. 3. 1948 byly odvolání z MNV členové národně socialistické strany a strany lidové. Současně byl doplněn MNV novými člena obrozené NF a předsedou obnoveného národního výboru byl zvolen řídící učitel Bohuslav Jagoš.

Obě organizace, národně socialistická i lidová nebyly již v Habrůvce obnovovány.

V roce 1952 byl založen P. V. JZD, jehož předsedou byl zvolen Jar. Šaněk z čís. 40. Až teprve v roce 1957 vstoupili do JZD všichni výkonní zemědělci a 7. Září 1957 byla ustavující schůze JZD v Habrůvce.

Přítomní byli: tehdejší ministr Rudolf Barák, předseda ONV Rudolf Kuběna, první tajemník OV KSČ Václav Pohorský, a jiní. Ustavující schůzi řídil předseda MNV Michal Malík. Předsedou JZD jednomyslně zvolen zemědělec Josef Hloušek z čís. 18.