Města a obce online - Habrůvka

Byla doba, kdy v Habrůvce nebylo žádného spolku ani politické strany, tak tomu bylo ještě na začátku 20. století. Tehdejší mládež a občané byli ponecháni sami sobě. Teprve v roce 1901 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Tento sbor sdružoval více občany starší, ale přesto již byl podchycen spolkový život na vesnici.

Rok nato 1902 byla založena první politická strana sociálně demokratická, zakladatelé byli Josef Machač a Josef Rumler.

Objevem hlinných a kaolinových dolů v roce 1905 Františkem Blatným, vyrostl v Habrůvce velký závod, knížecí liechtenstejnské doly v Habrůvce. Tento závod přinesl značnou obživu místním dělníkům i provozníkům. Pracovalo zde asi 40 dělníků z Habrůvky a okolí. V roce 1924 vypukla v tomto závodě stávka, kterou vedl důvěrník Aloise Hrazdíra a s. Mikeš, odborář z Brna. Stávka nebyla úspěšná vinou naverbovaných stávkokazů, ale také nejednotností horníků. Vedoucím závodu byl J. Bezděk, Němec a důlním byl Cyril Pokladník. V této době vzrůstá v Habrůvce dělnické hnutí, ve kterém se začala rozšiřovat myšlenka socialistická. Později byla dle paměti nejstarších občanů založena dělnická tělocvičná jednota, která byla aktivně podporována DTJ Rudice. 29. června r. 1914 bylo konáno v Habrůvce odvodní veřejné cvičení DTJ. V roce 1913 byl v Habrůvce založen odbor Sokola Babice, který se ještě v témže roce ustavil jako samostatná jednota. Prvním starostou byl František Kratochvíl a prvním náčelníkem Josef Buřík. První veřejné cvičení bylo konáno v červenci r. 1913. V roce 1914 se jednota zúčastnila všesokolského sletu v Brně, na kterém cvičilo 8 mužů.- Tento slet byl předčasně skončen následkem sarajevského atentátu. Do této doby značně vzrostl spolkový život v Habrůvce.

Celkem normální život byl přerušen světovou válkou. Dolehla těžce tak jako na všechny obce i na Habrůvku. Tím byl zlomen veškerý spolkový život. První mobilizací odešlo z vesnice 65 mužů do rakousko-uherské armády, postupně rukovali další,mezi nimi i 17letí. Doma zůstali jen jedinci. Stoupal nedostatek potravin, hlad a bída, v některých rodinách značná a k tomu ještě neúroda. V roce 1916 se v Habrůvce urodilo na 1 ha pole 4 q pšenice, na téže výměře 4q žita, 1,75 ječmene, 1,80 ovsa.

Velmi smutnou bilancí I. světové války bylo 19 občanů padlých, byl to nemilosrdný zásah do klidných rodin, ranou jež zanechala jizvy, které hojí téměř století. Navždy odešli a nebylo jim dopřáno spatřit -červánky naší svobody, po třistaleté porobě českého národa cizáckou nadvládou.

Jsou to tito občané:
Fiala Karel čís. 35
Hloušek Jan čís. 71
Hloušek Josef čís. 11
Hýsek Rudolf čís. 78
Kartous František čís. 12
Kartous František čís. 12
Kolísek Vojtěch čís. 30
Kratochvíl František čís. 38
Kubeš František čís. 7
Kříček Vojtěch čís. 114
Opletal Alois čís. 36
Opletal Jan čís. 62
Sehnal Arnošt čís. 4
Sehnal Josef čís. 4
Sehnal Josef čís.10
Sehnal Richard čís. 83
Šebela František čís. 67
Urbánek František čís. 24
Zouhar Josef čís. 69

Konec války věstily kromě jiných známek stávky a manifestace. Manifestace ve velkých městech byly s heslem "Za socialistický národ", lid chtěl tehdy něco jiného, než se zradou Tusarovou stalo. Habrůvští občané se zúčastnili manifestačních schůzí v Jedovnicích a ve Křtinách.

Oslava znovuzřízení samostatného státu byla uspořádána 9. Listopadu 1918. I když nebylo v nové republice všechno tak, jak bychom si přáli, přece se poměry lepšily a lidé se pomalu zotavovali z následků války, obec rostla. Pro porovnání, v roce 1910 měla obec 97 domů a roku 1931 116 domů.

V roce 1919-28. Října byl odhalen pomník padlým občanům a zasazena lípa Svobody. A po tomto roce šly události jedna za druhou a všestranně se rozvíjel spolkový a politický život.

V roce 1923 byla založena strana republikánské agrární domoviny. V témže roce na podzim založena strana lidová a československá strana národně socialistická a její mládež. V roce 1929 založena sociálně demokratická strana a její mládež. V roce 1931 byl ustaven odbor Orla Křtiny - Habrůvka. Takže v roce 1931 měla již Habrůvka 4 politické strany, 2 organizace mládeže a 2 organizace tělovýchovné. Největší činnost mimo politických stran vyvíjela jednota Sokol, která v poválečných letech v buržoazní republice konala 9 vlastních veřejných cvičení a 2 okrsková.

V roce 1920 všesokolského sletu se zúčastnilo 9 mužů
V roce 1926 všesokolského sletu se zúčastnilo 10 mužů 3 ženy a 2 dorost.
V roce 1932 všesokolského sletu se zúčastnilo 20 mužů 6 žen
V roce 1938 všesokolského sletu se zúčastnilo 20 mužů 6 žen 4 dorost.

V roce 1932 při stoletém výročí zakladatele Miroslava Tyrše byl postaven v obecním sadě památníček, konáno veřejné cvičení a obecní sad pojmenován sadem Tyršovým.

Starostové jednoty sokola od roku 1913 - 1948:
1913 Kratochvíl František čís. 38
1919 - 1920 Urbánek Josef čís. 53
1927 Hloušek Adolf čís. 6
1928 Říha Pavel čís. 1
1929 - 1930 Luner Jan čís. 48
1931 Polák Josef čís. 73
1932 - 1933 Fiala Bernard čís. 33
1934 - 1935 Urbánek Josef čís. 53
1936 - 1938 Hloušek Vladimír čís. 51
1939 - 1940 Zouhar František čís. 16
1945 - 1947 Hloušek Vladimír čís. 51

Náčelníci jednoty Sokola od roku 1913 - 1948, postupně:
Buřík Josef čís. 53
Hloušek Josef čís. 59
Polák František čís. 73
Buřík Josef čís. 53
Fiala Bernard čís. 33
Hloušek Bohumír čís. 45
Buřík Josef čís. 53
Zouhar františek čís. 54
Hloušek Jaroslav čís. 22
Blatný František čís. 48
Opletal Bohumír čís. 81
Ševčík Josef čís. 71
Buřík Josef čís. 53
Zouhar František čís. 54
Ševčík Josef čís. 71
Ševčík František čís. 19
Opletal Bohumír čís. 81
Kříček Josef čís. 114
Kocourek Ladislav čís. 114
Opletal Bohumír čís. 81

Náčelnice jednoty sokola od roku 1913 - 1948, postupně:
Sehnalová Cecílie čís. 10
Hloušková Žofie čís. 6
Hloušková Marie čís. 22
Zouharová Marie čís. 71
Urbánková Marie čís. 53
Ševčíková Marie čís. 71
Hloušková Františka čís. 25
Urbánková Josefa čís. 53

V roce 1919 byla znovu založena dělnická tělovýchovná jednota. Cvičilo se v obecním domě v sále po tři dny v týdnu. Na nácvičné se dojíždělo až do Blanska. Cvičitelé byly Josef Celý a Antonín Urbánek. V ženských odborech vypomáhaly ženy z dělnické jednoty Rudice.

V roce 1921 první dělnické proletářské spartakiády v Praze na maninách se zúčastnili:
Opletal Josef čís. 62
Opletal Antonín čís. 62
Urbánková Anežka čís. 64
Kolísek Josef čís. 89
Sotolář František čís. 9
Urbánek Antonín čís. 60
Mrázek Josef čís. 103
Urbánek Alois čís. 60

Po rozštěpení sociálně demokratické strana dělnické zanikla koncem roku 1922 i dělnická tělocvičná jednota v Habrůvce. Další tělovýchovná činnost byla vedena potom jen v Sokole. Až teprve v roce 1931 byl založen odbor Orla, ve kterém cvičilo je žactvo. Činnost v Sokole zaznamenala v některých letech značný pokles, největší ruch býval v letech konání sletů.

Hospodářská krize v letech 1932 - 1936 se rozrostla do velkých rozměrů, republika měla v té době téměř 1 milion nezaměstnaných, samotná Habrůvka měla 40 nezaměstnaných. Sedávali v ševcovské dílně Frant. Olejníčka ze Křtin, kde hrávali karty o sirky.

Když někdo v té době dostal zaměstnání, byla to politická protekce, poněvadž ve velkých průmyslových závodech, zbrojovkách a pod. měly obsazeny klíčové posice vládnoucí politické strany a velký vliv měl i Sokol. Kdo z nezaměstnaných nechtěl nechat rodinu hladovět, byl donucen přijmout legitimaci některé z vládnoucích stran a zpívat jejich píseň.

V roce 1937 se zvýšila zaměstnanost v důsledku celosvětového zbrojení. V hitlerovském Německu řinčely zbraně, stmívalo se nad republikou.

V ČSR se po těchto volbách stala nejsilnější stranou sudetoněmecká strana Henleinova. Republika se ocitla ve smrtelném nebezpečí, zradou spojenců a české buržoazie byla okleštěna a nakonec okupována Hitlerem.