Zpráva o činnosti TJ Sokol Dolní Kalná za rok 2018

Nazdar sestry, bratři a příznivci sportu. Po roce se opět scházíme v našem svatostánku, abychom zhodnotili uplynulý rok. Rok 2018 byl rokem sletovým. Naše jednota nacvičila tři sletové skladby. Rodiče s dětmi skladbu  Méďové . Starší žačky a žáci skladbu Cirkus. Ženy skladbu Siluety. Nelehkého úkolu, nácviku se bravurně zhostily sestry Miluška Klůzová, Hana Andělová a Nikola Matuchová. Naši sletoví cvičenci a cvičenky reprezentovali naší jednotu na župním sletu v Jičíně, na župním sletu ve Dvoře Králové, na krajském sletu v Hradci Králové a Pardubicích. Vrcholem byl 16. celostátní Slet v Praze. Aby kaleňáci nebyli ochuzeni o vystoupení našich cvičenců, tak sletové skladby předvedli v rámci oslav 100 let od založení Československé republiky před obecním úřadem. Z tohoto místa musím poděkovat všem cvičenkám a cvičencům. Hlavní dík patří cvičitelkám, náčelnici sestře Milušce Klůzové, sestře Haně Andělové a Nikole Matuchové.  Listoval jsem v naší sokolské kronice. První účast kalenských cvičenců na všesokolském sletu v Praze se datuje v roce 1895. na III. Všesokolském sletu. Naše jednota byla zastoupena 13 cvičenci. To bylo tři roky od založení naší jednoty. Kaleňští sokolové se účastnili skoro všech sokolských sletů v Praze. Největší zastoupení měli v loňském roce se 43 cvičenci. Tím jsem chtěl v úvodu připomenout nejvýznačnější aktivitu naší jednoty.

V další části výroční zprávy se budu věnovat kulturní činnosti naší jednoty.

17.2. jsme uspořádali Valentýnský ples. Výzdoba i hudba byla tradiční, Petr Červený se Zuzanou Blažejovou, kulturní vložka Mužoretů. Tombola byla opět bohatá. Ale návštěvnost jen 73 platících bylo velké zklamání. To se hlavně projevilo na celkovém zisku. S růstem technické úrovně vzrůstají i nároky na kulturu. Vídeotechnika a domácí kina jsou silnou konkurencí veřejným kinům. Dnešní populace se baví více v domácím prostředí. Restaurace, jako společenská centra veřejného života upadají. Tento trend negativně dopadá i na plesovou kulturní tradici. Abychom naplnili sál sokolovny, tak je nutné, aby hudba byla na vysoké hudební úrovni. Pro letošek jsme změnili Valentýnský ples na sokolský. Hrála nám kapela až z Teplic nad Metují- Medium. Kulturní vložku zajistila tanečnice na tyči ze Dvora Králové. Krepová výzdoba byla v sokolských barvách.  Na stěny sálu jsme rozvěsili karikatury od Vladimíra Renčína a Miroslava Ostrého.  Vstupní náklady byly vyšší, ale návštěvnost se zvedla o 50 platících. Věřím, že jsme se odrazili ode dna.

18.2. v neděli jsme uspřádali pro nejmenší tradiční dětský karneval.  Zde se zatím nemusíme bát o návštěvnost. Kolem 70 dětských rozjařených masek bylo výborným vysvědčením pro nás. 

30.3. jsme v jídelně sokolovny zorganizovali velikonoční tvořeníčko. Pletení pomlázek, pečení a zdobení perníčků a malování slepičích vejdumků. Toto odpoledne má již dlouhou tradici. Hodně kaleňáků příjde, aby si jen upletli pomlázku.

12.5. jsme ve spolupráci s hasiči, fotbalisty, obecním úřadem a ostatními dobrovolníky spoluorganizovali dětský den : Cesta pohádkovým lesem. Kromě pohádkových bytostí se dětem prezentovali hasiči, se záchrannou technikou, policie české republiky, modeláři s RC modely aut a letadel. Kejklíři předvedli své umění. Návštěvnost okolo 200 dětí.

29. 6 – 1.7. jsme v rámci kalenské pouti uspořádali v sokolovně na balkóně výstavku z historie sokolských sletů a historie kalenských legionářů z I. Světové války.

30.6. jsme před sokolovnou uspořádali pouťovou taneční veselici. K tanci a poslechu hrály místní kapely, Blue Infection a Megaděs. Návštěvnost okolo 200 lidí.

9. – 11. 8 měl v naší sokolovně po několika letech  soustředění smíšený pěvecký sbor Bohemiachor. Na závěr soustředění měli koncert v kalenském kostele. Jsem přesvědčen, že se jednalo o nejvýznačnější kulturní událost roku v Kalné. Věřím, že se jim zde líbilo a časem se opět do Kalné vrátí.    

21. 9. Jsme připravili pro oddíl všestrannosti a florbalové oddíly Noc sokoloven. Večer začínal opékáním buřtů. Následovaly společenské hry. Po setmění začala noční hra za pokladem. Po odstartování druhé skupinky se přihnala průtrž mračen. Hru jsme museli přerušit a dokončit v prostorách sokolovny. Na dobrou noc před spánkem si děti vyslechly sokolské pohádky. Ráno po snídani si rodiče děti vyzvedli. Noc sokoloven je celostátní sokolská akce. Přirovnal bych ji k noci s Andersenem. My jsme se zapojili poprvé. Přespáním v autokempu zavíráme cvičební rok s vyhodnocením. Noc Sokoloven  otvírá cvičební rok. Věřím, že Noc sokoloven se stane nedílnou součástí našeho sokolského kalendáře.

28.9. na státní svátek svatého Václava obec zorganizovala oslavy 100 let od vzniku Československého státu. V dopoledních hodinách se konal průvod k pomníku padlých z I. a II. světové války s kladením věnců. Průvodu se účastnili zástupci všech složek v obci. Za Sokol šli všichni sletoví cvičenci v sletových krojích a dva sokolové v historických krojích. Následovalo sázení lípy svobody u zdravotního střediska.  Ten samý obřad se opakoval ve Slemeně.  Během oslav se naše jednota prezentovala na výstavce v budově obecního úřadu s historickými sletovými dokumenty. V odpoledních hodinách před budovou obecního úřadu naši sletoví cvičenci vystoupili ve třech sletových skladbách.

6.10. jsme nad vesnicí uspořádali tradiční drakiádu. Počasí bylo nádherné slunné. Nestavěli jsme ani velký stan. Vítr foukal mírně, na draky to stačilo. Účast okolo 50 draků, bylo dobré vysvědčení pro nás.

21.10. Kalenský ochotnícký divadelní spolek Třináctka sehrála premiéru pohádky, Čary báby Cotkytle, aneb tři zlaté zuby děda Vševěda. Účast přes sto diváků.

23. -25. 11. V naší sokolovně uspořádal divadelní ochotnícký spolek Třináctka již II. Divadelní víkend. V pátek sehrál Novopacký ochotnický spolek Tři středověké Frašky. V sobotu odpoledne zahrál dětský loutkový soubor Sluníčko od 14. hodin pohádku Hrnečku vař. Od 15. hodin dospělí loutkoherci O nemocném drakovi. Večer  v sokolovně zahrál Divadelní klub z Vrchlabí Zvonohrady. V neděli večer naši ochotníci zahráli pohádku Čáry báby Cotkytle, aneb tři zlaté zuby děda Vševěda. Díky Tomáši Vlachovi se do Kalné navrátil ochotnický divadelní život. Tomáši držíme ti palce.

2.12. jsme uspořádali v sokolovně pro nejmenší populaci Mikulášskou nadílku. V posledních letech se návštěvnost trochu snížila. Návštěvu Mikuláše s družinou mívají děti doma, ve školce a škole. Tím, že jsme nadílku uspořádali druhého prosince před svátkem Mikuláše, byla účast malinko větší, než minulý rok.

15.12. jsme uspořádali tradiční zpívání vánočních koled pod rozsvíceným vánočním smrkem s hudebním tělesem NAVAHUTĚ z Vrchlabí.  

16.12. v sokolovně zahrál ochotnický divadelní spolek Lipany z Vrchlabí Polívkovou pohádku. Účast okolo 80 diváků.

Po výčtu kulturních aktivit se vrátím ke sportovní činnosti.

 V  Sokole 16. Všesokolský slet v Praze byl vyvrcholením šestiletého sportovního cyklu. Jak jsem již uvedl v úvodu zprávy, naše jednota nacvičila tři sletové skladby. Rodiče s dětmi skladbu Méďové, Starší žákyně a žáci skladbu Cirkus. Ženy skladbu Siluety. Podrobněji rozvede náčelník bratr Aleš Klůz.    

V naší jednotě pravidelně cvičí v oddíle všestrannosti žákyně a žáci. Podrobnou zprávu přednese náčelní bratr Aleš Klůz.

Florbal hrajeme ve všech věkových kategoriích. Podrobnou zprávu též přednese náčelník bratr Aleš Klůz.

Ženy juniorky i a seniorky cvičí pravidelně, podrobnou zprávu přednese náčelník.  

Naší největší sportovní akcí je NOČNÍ VÝSTUP  NA SNĚŽKU ZA VÝCHODEM SLUNCE .  V loňském roce jsme pořádali již 42. ročník. Účast byla 484 turistů. Mužů se účastnilo 324, žen 160 a 16 psů. Nejmladší byl 11 letý Zdeněk Kejkula z Prahy. Nejstarší 82 letý Hornig Gerd z Německa, kousek za Vansdorfem. Nejvzdálenější Judit Huszár  z Maďarska. Počasí bylo během června velice teplé a slunečné. Rosničkáři předpovídali z pátku na sobotu přechod studené fronty, nespletli se, k půlnoci se obloha nad Krkonošemi zatáhla°, ochladilo se, na Sněžce bylo jen 2-3°C, silný vítr a mlha, viditelnost na pár metrů. Po dlouhé době došlo i k několika lehkým zraněním a turisté si volali i horskou záchrannou službu. Jednalo se vždy jen o puchýře na nohou. Ke dvěma případům záchranáři vyjížděli k Chalupě na rozcestí. Jeden turista volal z údolí Bílého Labe. Toho horská služba odmítla, neboť by musela vypravit čtyřčlennou záchrannou skupinu s nosítky. Z toho vyplývá, jak dnešní generace podléhá civilizační degeneraci. Na startu pochodu komentoval Karel Navrátil. 28.2. oslavil 77 narozeniny.  Karle přejeme ti hodně zdraví do dalších let, ať můžeš u nás komentovat start pochodu.      

V zimních měsících provozujeme mobilní lyžařský vlek. Zimní sezóna 2017 – 18  byla na sníh velice skoupá. Lyžařský vlek jsme provozovali jen přes jeden víkend. Sněhové podmínky na tvorbu lyžařských stop nebyly. Podobná situace byla i v letošní zimní sezóně. Po dva roky, druhým dnem provozu lyžařského vleku, jsme již hoblovali krtičiny.            

   Do programu dnešní valné hromady je začleněn bod „diskuze o záměru dalšího využití kurtu pod sokolovnou“. Dovolím si předem uvést pár bodů. Možná, že se rychleji rozproudí  živá diskuze. Nejprve pár slov k historii kurtu. Kurt byl budován ve dvou etapách. V roce 1964 se začalo s výstavbou opěrné zdi k potoku. Základ zdi byl položen do nefunkčního vodního náhonu na bývalý Kodymův Mlýn. Tím pádem část kurtu s opěrnou zdí je vybudován na cizím soukromém pozemku. V roce 1969 byl kurt dokončen. Měl antukový povrch. Mezi lety 1998 až 2003 byly na kurtu provedeny rekonstrukce.  Protože zeď k potoku se nakláněla, tak byla zafixována železobetonovými kotvami, směrem do kurtu. Vršek celé zdi byl zpevněn novým železobetonovým věncem. Kurt byl mírně z kopce směrem k mateřské školce. Výškový rozdíl byl dobrých 30 cm. Tato nakloněná rovina byla srovnána do roviny a na ní navezena vrstva škváry. Vše bylo utaženo vibrační deskou. Vrchní antuku jsme sehnali sponzorským darem od umělecké slévárny v Horní Kalné. Oplocení bylo navýšeno na tři metry. Byl sepsán provozní řád. Z počátku byl kurt dosti využíván i díky Liboru Tryznovi, který měl v pronájmu hospůdku v sokolovně a občas pořádal turnaje ve volejbale a nohejbale. Pravidelně o víkendu chodili hrát tenis sokolové, kaleňáci i chalupáři.

V poslední době se kurt využívá sporadicky, jen skalní menšinou od sokola. Není čas, se pravidelně o kurt starat, postřikovat rondopem a odstraňovat náletový plevel. Tím pádem chátrá a zarůstá plevelem. Pro školu, když mají hodiny tělocviku venku, je lepší a bezpečnější využít zámkové dlažby před školou, než kurt.

Stát se v posledních letech snaží řešit celospolečenský problém, absence fyzické zdatnosti mládeže. Vypisuje každým rokem granty na výstavbu sportovišť. Obecní úřad se snaží již několik let vybudovat multifunkční hřiště nejen pro potřeby školy, ale i pro širokou veřejnost včetně hřiště pro minifotbal. Aby žadatel dosáhl na grant, tak v zadání grantu je podmínka, vzdálenost od školy do 300 metrů. Obec určitý záměr zkoušela realizovat, ale skončila na vlastnických vztazích parcely.

Granty, na vybudování sportovních zařízení, nejčastěji vypisují“ ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo pro místní rozvoj. Základní rozdíly mezi těmito zadavateli jsou: Granty MŠMT  jsou určeny pro města nad 10 000 obyvatel a vrcholový sport. Granty MMR jsou určeny pro obce do tří tisíc obyvatel, ale mají podmínku, vlastnictví parcely žadatelem. Protože kurt pod sokolovnou v posledních letech je sporadicky využíván a spíše chátrá, tak zástupci obce přišli za námi s dotazem, jaký máme záměr s kurtem pod sokolovnou do budoucna. Případný prodej obci, dává velkou šanci, že obec dosáhne na grant pro výstavbu multifunkčního hřiště.

 Při rozhodování nad takto závažnou věcí je potřeba prodiskutovat otázky ze všech možných úhlů pohledu. Tuto diskuzi bych přirovnal k mozaice na zdi, která je složena z kamenů různé velikosti a různé barvy. Jednotlivé kameny mozaiky jsou tvořeny různými názory na danou věc. Čím více otázek z různého pohledu se probere, tím si lidé vytvoří jasnější názor na danou věc. Jinými slovy, mozaika dává ucelenější obraz. Několik kamenů jsem již položil a ještě jich pár přidám.

 V grantech na výstavbu hřišť je podmínka, aby sportovní hřiště po dobu pěti let bylo volně přístupné široké veřejnosti. V případě, že se rozhodneme k prodeji, smlouva by měla obsahovat ustanovení, že Sokol má právo využívat hřiště pro svoji sportovní činnost bezúplatně, i po této garanční době.

Prodejní smlouva by měla obsahovat i pojistku. Parcela pod sokolovnou se prodává za účelem výstavby venkovního sportovního zařízení. Projektová dokumentace i úpravy v budoucnu, mohou být realizovány po dohodě obec – Sokol. Je důležité, aby u sokolovny bylo venkovní sportoviště. Aby se v budoucnu prostor pod sokolovnou nemohl změnit pro jiné, mimosportovní využití.

Doposud se hřiště  využívalo hlavně na tenis.  Tenisový kurt má mít délku 36 m. Součastný kurt má délku 28 metrů. Navrhovaný záměr toto řeší.

 Doby, kdy lidé měli po práci dostatek volného času a mohli se věnovat spolkové stavební či údržbové brigádnické činnosti je pryč. Musíme být rádi, že členové jsou ochotni se zapojit do aktivit Sokola, abychom zajistili všestrannou činnost jednoty nejen pro členskou základnu ale i pro široké okolí. Potom chybí lidi na údržbové práce. Výsledkem je i součastný stav kurtu. Vzpomeňte, jak jsme těžko sháněli, kdo nám bude uklízet v sokolovně. Tím, že by nové hřiště vlastnila obec, tak by se o základní údržbu a opravy též starala obec, což by nám velice pomohlo.

 Povinností každého vlastníka nemovitosti je, starat se o svůj majetek. Parkoviště před sokolovnou je v sokolském vlastnictví, ale v zimě vyhrnuje sníh obec, v létě seče trávu též obec. Tím chci jen připomenout, sokolský reálný  potenciál starat se o svůj majetek.

Ve stanovách Sokola je, zajistit pro cvičence co nejlepší podmínky pro sportovní činnost. Teď, když se nám nabízí zkvalitnění sportovního areálu, tak se domnívám, že je naší povinností podpořit záměr obce. Jinak bychom postupovali proti stanovám Sokola.

Navrhovaná rekonstrukce hřiště vychází po finanční stránce na 2,5 až 3 miliony Kč. I kdybychom někdy dosáhli na takový grant, tak nemáme finance na spolupodíl, který bývá 20 – 40 %.

Součastný kurt se rozkládá na parcelách tří majitelů. Kromě sokola jsou to manželé Markovi a obecní úřad. My kalenští sokolové jsme vlastníky asi 75 – 80 % plochy stávajícího kurtu. Případný prodej musí nejprve odsouhlasit naše členská základna na valné hromadě. Druhým krokem je souhlas předsednictva jičínské župy. Následuje ještě souhlas ústředí ČOS v Praze.  Ústředí ČOS po listopadu 89 bylo zásadně proti prodeji majetku. Po krachu Sazky, ČOS přišla o stálý finanční zdroj. Proto dnes ČOS ,již bez problémů dává souhlas k prodeji, zvláště, když se jedná o modernizaci sportovního zařízení obcí. To mám informaci z Jičínské župy z tohoto týdne.

To jsou asi všechny kameny mozajky, neboli pohledy na  kurt pod sokolovnou z mého pohledu.     

 V další části otevřu ještě jeden závažný problém, který bublá pod povrchem a mohl by být pro nás po finanční stránce těžko řešitelný. Asi před deseti lety životní prostředí vydalo nařízení, aby všichni vlastníci nemovitosti řešili čištění svých splaškových odpadních vod. Tehdy, kdo neměl čističku odpadních vod, životní prostředí vydávalo dočasné povolení k provozu septiků. My jsme o žádné dočasné povolení nežádali. Počítali jsme s tím, že až bude obecní splašková kanalizace s ČOV, tak se na ní napojíme.  Doba pokročila a životní prostředí již nevydává žádné dočasné povolení k provozu septiku. Obec začala řešit odkanalizování a čištění splaškové vody v celé obci. Vybudování kanalizace a centrální čističky bude trvat dobrých deset let. Obci v nejbližší době propadne povolení na provoz septiku u školy a obecního úřadu. Proto se rozhodlo o výstavbě dočastné ČOV pro obecní úřad, základní školu a mateřskou školku. Až bude vybudována splašková kanalizace s centrální ČOV tak se kanalizace od těchto budov přepojí na obecní řad a tato čistička se rozebere. Obecní úřad nám nabízí pomocnou ruku, že nám vybuduje splaškovou kanalizaci od sokolovny do připravované společné ČOV a bude nám čistit naše splašky. Tím pádem bychom vyřešili jeden velký problém. V budoucnu to může být problém nad naše síly. Věřím, že se v diskuzi rozproudí plodná debata i nad touto vstřícnou nabídkou obecního úřadu.

U stavební činnosti ještě zůstanu. Určitě jste si všimli, že v tomto týdnu máme na sokolovně další čtyři nová okna u bývalé ložnice sokolníka. Výměnu prováděla firma Sulko z Hradce Králové. Teď máme už vyměněná všechna okna na obytné části sokolovny. Každým rokem se snažíme o nějaký grant, ale marně. Když dopadl grant přes ČOS na údržbu a opravu, tak nelze použít na výměnu oken, to je již investice.

Na závěr výroční zprávy se zmíním o složkách a jednotlivcích, kteří se co nejvíce zasloužili o chod naší jednoty. Na prvním místě musím poděkovat zastupitelstvu naší obce. Díky vstřícnému přístupu a finanční pomoci můžeme zajišťovat sportovní i kulturní činnost nejen pro občany Kalné ale i pro šíroké okolí. Dále děkuji zaměstnancům obecního úřadu, zvláště Standovi Zapadloví. Ze složek musím poděkovat hasičům za výpomoc při kulturních akcích. O úklid sokolovny se stará tandem sester Hana Malinská a Zdena Marková.  Sestry, díky za vzorný pořádek. Věřím, že vám to ještě nějaký rok vydrží, těžko bychom za vás hledali náhradu. Ještě jednou díky. O sokolskou agendu a internetové bankovnictví se stará sestra Lenka Zapadlová. Věřím, když teď úspěšně dokončila vysokou školu při zaměstnání, tak bude mít více času na vyřizování sokolské agendy. Lenko díky a máš naši důvěru. O pokladnu se stará sestra Zdena Marková. Zdeno díky, nejen za vedení pokladny, ale i za tvůj aktivní přístup. Není sokolské akce, kde bys nebyla ve službě. Ještě jednou díky. Děkuji revizní komisi ve složení sestra Hana Andělová, Zdena Devátá a Vlasta Secká. V aktivním sportu na prvním místě musím poděkovat náčelnici naší jednoty sestře Milušce Klůzové. Nejen za vzorný nácvik složek na 16. Všesokolský slet, ale i za celoroční vedení oddílu všestrannosti.  Následuje poděkování sestře Jiřince Kalenské nejen za vedení oddílu všestrannosti, ale i výpomoc v sokolské agendě a podávání grantů. Dále děkuji sestře Janě Klůzové a Nikole Matuchové za vedení oddílu všestrannosti. Za vedení žen děkuji sestrám, Milušce Klůzové, Haně Andělové a Vendule Horákové. Za vedení žen seniorek děkuji sestrám Vlastě Podzimkové a Věře Noskové. U mužů na prvním místě děkuji náčelníku naší jednoty bratru Aleši Klůzovi, nejen za vedení oddílu florbalu a výpomoc v oddíle všestrannosti, ale i za aktivní všestranný přistup při pořádání všech akcí. U florbalu přidám poděkování bratru Vlastovi Kovářovi za trenérskou činnost. Díky tandemu Kovář, Klůz je stále Florbal vlajkovou lodí kalenského Sokola. Za údržbu a provoz sněžného skútru děkuji bratru Mirkovi Fejtovi a Pepovi Havlasovi. Sice se dvě zimní sezony  moc nenajezdilo, ale skútr je stále připraven. Za obětavou sborku a rozborku mobilního lyžařského vleku děkuji bratrům Aleši Klůzovi, Ondrovi Konvalinovi, Honzovi Malinskému, Pavlovi Dresslerovi a Petrovi Strakovímu. Za tvorbu internetových stránek, návrhu plakátu děkuji Jirkovi Dachovskému. Bratr Honza Malinský,všestranně aktivní, neznám od něho odpověď ne, Honzo díky. Ještě jednou zmiňuji sestry Jiřinku Kalenskou a Lenku Zapadlovou a děkuji za organizování kulturních akcí. U kultury ještě zůstanu a děkuji bratru Tomáši Vlachovi za vedení divadelního ochotnického spolku Třináctka. Někdo může namítat, že divadlo se sportem nemá moc společného. Dr. Miroslav Tyrš zakládal Sokol na myšlence o všestranném rozvoji občanské společnosti. Tj. fyzické kulturní a vlastenecké. Pro zdokumentování našich akcí děkuji fotografům Romanovi Zapadlovímu, Oldovi Horákovýmu, Petrovi Navrátilovýmu, staršímu i mladšímu, Radimovi Klůzovýmu a Jiřímu Dachovskému. Děkuji všem, kteří nám pomáhali ve službách při pořádání kulturních a sportovních akcí. Na závěr děkuji všem, kteří věnovali kus svého volného času ve prospěch občanské společnosti. Končím se sokolským pozdravem Nazdar.