Města a obce online - Dobříč

Skála se dodnes říká lomu, kde se těžil vápenec. Lom je situovaný v jižní části katastru obce, vede k němu cesta kolem rybníka a bývalého koupaliště. Kámen se zde poprvé začal lámat v roce 1863. Osadní zastupitelstvo Dobříče v roce 1880 uzavřelo smlouvu s Kladenskou železářskou společností o zřízení vlečné koňské dráhy, aby se z lomu mohl vyvážet vápenec. Musela se prodat parcela č.249. Další část tohoto pozemku využívala Pražská železářská společnost: „Pozemek se přenechá Pražské železářské průmyslové společnosti k založení vlečné koňské dráhy k bezplatnému užívání tak dlouho, pokud hutě na Kladně vápenný kámen z lomu dobříčského odebírati budou".

Vytěžený vápenec se vozil do Kladna a tam se v hutích používal při tavení rudy. Rovněž se hodil na opravu a zpevňování cest. Skála vždy patřila obci, která ji pronajímala za roční poplatek různým nájemcům.

V roce 1871 se obec usnesla, že dělníci, kteří pracují v lomech, dostanou za 1q vytěženého kamene 3 krejcary. V roce 1882 byl na náklady obce postaven můstek u obecní Skály. Práce v lomu byla nebezpečná, a tak se o sedm let později začalo platit pojištění dělníkům, kteří zde pracovali.

V roce 1909 lom byl pronajat Josefu Sůrovi z Kosoře. Ve Skále těžil kámen, který se pak zpracoval na tzv. mozaiku vhodnou na opravu cest. Smlouva s Josefem Sůrou byla později prodloužena do r.1914. V roce 1925 místní občané platili za 1 m³ vápence 1Kč, obyvatelé z okolních vesnic 2Kč. Obec přispívala na střelivo potřebné k lámání kamene. Cesta vedoucí k lomu trpěla neustálím převážením těžkých nákladů, a tak musela být v roce 1926 opravena.

VE 20. a 30. letech 20. století, když bylo plno lidí bez práce, někteří z místních nalezli v dalším lomu za Skálou práci. Lámali kámen, pracovali při opravách cest a pomáhali odvádět vodu z lomu. Například v roce 1926 odvodnili lom, protože se voda slujemi vytlačila ven, podmáčela pozemky a poškozovala tak úrodu okolních políček.

V letech 1929-1932 si lom pronajal Václav Kincl, majitel autodopravy v Radotíně. Ročně obci za pronájem zaplatil 1 500Kč. Dalším nájemcem byl p.Gabriel, který chtěl v lomu těžit v letech 1934-1940. Po několika letech s ním obec přestávala být spokojena. Už v roce 1937 se v lomu nepracovalo a p.Gabriel dlužil peníze. Tehdejší starosta Josef Hladovec se rozhodl, že ho osobně v Praze navštíví a pohovoří s ním o jeho dalších plánech. Návštěva byla úspěšná, koncem roku pan Gabriel zaplatil dluh 1 500Kč. Radní začali počítat. Měli připravený plán, že příští rok za vydělané peníze ve Skále, bude možné lámat kámen a opravit příjezdovou cestu. Avšak v březnu 1938 pan Gabriel zhatil tyto plány, když v lomu ukončil práce a dal výpověď.

Nevíme přesně, kdy skončila těžba vápence, pravděpodobně po 2.světové válce. Od té doby se Skála stala místem, o které se převážně zasloužili rybáři, kteří společně s obcí pečují o zachování klidného přírodního prostoru. V roce 1999 z důvodu ochrany přírodního prostředí a klidného místa se obecní úřady Dobříč a Tachlovice dohodly, že uzavřou cestu do Skály pro automobily. Závory přehradily cestu u koupaliště v Dobříči a za můstkem přes Radotínský potok ze silnice ve směru Tachlovice-Chýnice. (Opleštilová, 2005)