Města a obce online - Dobříč

První písemná zmínka o obci je z roku 1205. Svědectví o existenci Dobříče obsahuje zápis o situaci v tehdejším ostrovském klášteře, kde se píše, že vladyka Nostislav daroval dvorec Dobříč, který představoval čtyři lány spolu se štěpnicí (sadem) a přilehlým lesem, ostrovskému klášteru (klášter vnikl v roce 999 na Ostrově u Davle).

Název Dobříč vypovídá o tom, že zde byl majetek, v našem případě dvorec, který patřil jistému Dobříkovi. Z toho vyplývá, že Dobříkův dvorec existoval již před rokem 1205.

V latinsky psaných spisech se Dobříč objevuje jako villa Dobrziecz. Později v české podobě jako Dobřieč, potom Dobřič a od roku 1925 současný název Dobříč. Obec patří do okresu Praha-západ, na Katastrálním úřadu je obec vedena jako Dobříč u Prahy. Za 800 let své existence prošla pohnutými dobami a vystřídala mnoho vlastníků. Ve spisech někdy není možné v tomto dění nalézt přesnou kontinuitu.

Nedlouho po smrti krále Přemysla Otakara II. roku 1278 vtrhla do země vojska ,,braniborů" a zle ji zpustošila. I ostrovský klášter byl zpustošen spolu s okolními 24 vesnicemi. Klášterní komunita prožívala těžké chvíle opět v létech 1307 – 1310, brzy po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III., kdy v okolí rabovala vojska Jindřicha Korutanského. Teprve nástupem Lucemburků na český trůn skončily intervence cizích vojsk a situace se poněkud zklidnila. Opat ostrovského kláštera Heřman přesto požádal roku 1310 papeže Klimenta V. o ochrannou listinu, ve které bylo potvrzeno panství ostrovského kláštera v celé jeho velikosti, včetně dvorce v Dobříči. (Dokument je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze).

Rok 1420 lze považovat za datum, od kterého začala totální zkáza ostrovského kláštera. Jakmile husitská vojska dobyla a vypálila klášter na Zbraslavi, vydala se směrem k Ostrovu. Dne 10.srpna 1420 byl klášter ostřelován a po dobytí vypálen. Části mnišského společenství se podařilo zachránit a přečkat nepříznivé časy ve Svatém Janu pod Skalou.

Císař Zikmund roku 1421 zkonfiskoval veškerý majetek kláštera a věrným šlechticům, kteří stáli na jeho straně, dal do zástavy dvory, městečka a vesnice. Mezi obdarovanými byl i Hospřid z Hostivice, který v roce 1436 získal Dobříč a Mezouň. Nový pán pak pronajímal dvorec v Dobříči drobným šlechticům.

Za vlády Vladislava II. Jagelonského (1471 - 1516) se podařilo klášteru získat zpátky Davli a Koncem 15.století ještě 10 vesnic. Patřil k nim i statek v Dobříči.

Za opata Štěpána roku 1502 byl dvůr pronajat manželům Václavovi a Anně za roční pacht 4 kop grošů. Jelikož ale řádně neplatili, byl jim dvůr odňat. Za opata Jana V. (1517 - 1539) byl dvůr postupně pronajat Janu Číchovi a od roku 1536 Janu Křížkovi.

Obnova kláštera na Ostrově představovala velké finanční náklady, proto opat Jan V. se v roce 1517 rozhodl usadit ve Svatém Janu pod Skalou. Od této doby fakticky začala nová existence kláštera, teď už svatojánského.

V době povstání českých stavů byly vsi Svatý Jan pod Skalou, Sedle, Hostín, Bubovice a dvůr v Dobříči roku 1619 zabaveny a prodány Jindřichovi Šťastnému Homotovi z Harrasova. Dobříč byl krátkodobě připojen ke statku v Chrustenicích. Ve stejném roce dvě chalupy v Dobříči, které patřily svatovítské kapitule, byly dány měšťanu na Starém Městě pražském Matouši Michalovému. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1621 získal klášter svůj nevelký majetek zpět.

V roce 1622 Dobříč byl pronajat paní Kunhutě Kunšové z Berbisdorfu. Za aktivní účast ve stavovském povstání byli Berbisdorfové potrestáni a někteří odešli ze země. I paní Kunhuta odešla do ciziny, ale ještě stačila před svým odchodem dvůr v Dobříči zadlužit. Údajně dlužila 1138 kop míšenských. V roce 1623 byly dvě dobříčské chalupy navráceny svatovítské kapitule. Za třicetileté války byl dvůr v Dobříči zničen.

Opat Kotterovský v roce 1710 koupil část vsi Dobříč patřící svatovítské kapitule od Petra Daverina za 3800 zl. a zároveň ji vykoupil z poddanství k Chrášťanům za 1000 zl. od téže kapituly.

V roce 1785 byl z nařízení císaře Josefa II. Svatojánský klášter zrušen a majetek rozprodán. V roce 1790 hrabě Sweerts-Sporck zakoupil dvůr v Dobříči. Později se dvůr dostal do majetku císaře a od roku 1873 opět do soukromých rukou. I další zprávy nejsou jasné. Víme pouze, že dvůr v Dobříči se znovu vrátil rakouskému císaři Františku Josefovi a po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl přeměněn na státní statek. Po roce 1990 dvůr v Dobříči zakoupil Ing. Josef Čermák z Tachlovic, ale bez polností, luk a jiných pozemků. Samozřejmě se průběžně rozvíjela i obec, ale nenašli jsme o tom záznamy. Pouze zmínku, že kdysi 2 chalupy patřily svatovítské kapitule.

Záznamy o vývoji počtu obyvatelstva a počtu domů jsou získány od roku 1850, viz následující tabulka.

ROK                                    POČET OBYVATEL                          POČET DOMŮ

1850                                              150                                                                        

1869                                              252                                                     25

1880                                              255                                                     29

1890                                              352                                                     35

1900                                              435                                                     44

1910                                              468                                                     48

1921                                              506                                                     56

1930                                              482                                                     73

1950                                              357                                                     83

1961                                              363                                                     89

1970                                              329                                                     81

1980                                              274                                                     88

1990                                              252                                                     90

2000                                              257                                                   100

2004                                              258                                                   100

2005                                              255                                                   104

2008                                              293                                                   124

Historie byla čerpána z knihy Mgr. Hany Opleštilové: „Dobříč 800 let 1205-2005".