Města a obce online - Červený Újezd

Historie obce 

První zmínky
      V písemných dokladech se objevuje jméno prvního vladyky z Újezdce roku 1318. Roku 1525 koupil ves Újezdec spolu s pustými vesnicemi Svárovem a Rymání Jan Žďárský ze Žďáru, syn Cotharda Floriána. Spravoval na místě svého otce Tachlovice a často přebýval na Červeném Újezdě. Oženil se s Kateřinou ze Škovradu a v roce 1598 se jim narodil syn Florián Jetřich. Jan Žďárský dlouho svého prvorozence nepřežil a téhož roku, 15. prosince 1598, odešel na věčnost. Podle pověsti jel ze zámku újezdeckého do kostela na Svárov a na cestě mezi Červeným Újezdem a Svárovem byl stižen smrtí. Na tomto místě dodnes stojí křížek, na jehož podstavci je uveden letopočet této nehody (1598). Ve svárovském kostele, kde byl Jan Žďárský pohřben, je umístěna náhrobní deska, na níž se čte tento nápis: "Léta páně 1598 v outerý po svaté Lucii na poli k druhé hodině na noc na celém orloji umřel urozený a statečný rytíř pan Jan Žďárský ze Žďáru, na Červeném Oujezdci a Tachlovicích, jehožto duši Pán Bůh milostiv býti rač a v tomto místě pochován jest".

Popis znaku
      V červeném štítě ve zlatém kruhu na ostrvi o třech sucích vzlétající havran, obojí stříbrné, držící v zobáku zlatý prsten s modrým kamenem.

Pamětihodnosti
      Františkánský klášter v Hájku s loretánskou kaplí, výklenková kaplička č. 20 na poutní cestě z Bílé Hory do Hájku, která byla v roce 2000 na náklady obce opravena. Pomník padlých 1. světové války.

Vývoj obce
      Obec Červený Újezd je historickým sídlem, téměř polovina zástavby v obci zachovala svoji historickou půdorysnou stopu. Těžistě historické zástavby se nachází ve dvou oddělených lokalitách, severní a jižní, které se od sebe liší charakterem a měřítkem zástavby. Obě zastavěné části obce propojovala původně pouze cesta, podél které stál pouze jediný dům.
      Zástavba v historické severní části obce je tvořena převážně původními zemědělskými usedlostmi, jimž dominuje jedna velká, původní tvrz, hospodářský dvůr zemědělského statku. U většiny usedlostí zůstala zachována původní hloubková orientace zástavby. Součástí zemědělských usedlostí (statků) bylo obytné stavení, hospodářské objekty a stodoly. Objekty obklopují dvůr, do kterého se vjíždí (zpravidla bránou) z veřejného prostranství v obci, vzadu přiléhá zahrada. V severovýchodní části je téměř kompaktní zástavbou obklopena historická náves, dříve hlavní nejdůležitější prostor obce.
      Jižní stranu uzavírá právě areál velkého hospodářského dvora - původní tvrzi. Zástavba v historické jižní části obce zvané dodnes Chaloupky byla založena na severním úpatí pahorku, nejvyššího místa v obci, a je tvořena převážně venkovskou obytnou zástavbou drobného měřítka. Tento charakter zástavby byl zachován včetně úzkých uliček a rybníka.
      Původní zástavba se postupně zahušťovala, obě dříve navzájem oddělené části se postupně zástavbou spojily. Na hlavní komunikaci, silnici II. třídy č. 101, která je dnes páteří urbanistické struktury vzniklo nové centrum, kterému dominuje integrovaný objekt obecního úřadu. Frekventovaná silnice s sebou nese problém hluku a zplodin automobilů. Tento provoz ale na druhé straně přináší cestovní ruch a prosperitu obchodních zařízení, která se stávají častou zastávkou projíždějících motoristů.
      V posledním období se stavební činnost v obci orientovala převážně na stavby nových rodinných domů a na přestavby a stavební úpravy původních stavení. V obci byly založeny dvě nové (větší) lokality pro zástavbu rodinnými domy, které se liší od původní zástavby. Jsou převážně na menších parcelách, jsou patrové, nemají již vazbu na zemědělskou činnost a mají výraz příměstské vilové zástavby. Rodinními domy tohoto charakteru prorůstá do značné míry také původní drobnější zástavba. Zajímavým prvkem, který vymezuje hranu zástavby a zároveň částečně limituje její rozvoj je těleso zrušené dráhy Kladno - Nučice.
      Některá původní přízemní obytná stavení (součást zemědělských statků) byla v mnoha případech přestavěna na dvoupodlažní obytné domy, které se liší od původní zástavby a které mají charakter spíše příměstských domů (hmota domů, užití materiálů, apod.), čímž byl do jisté míry potlačen původní venkovský ráz některých stavení.