Města a obce online - Zvíkovec

Kostel
Architektonicky i kulturně je dnes nejvýznamnější stavbou ve Zvíkovci kostel Nanebevzetí panny Marie. Jako farní chrám s vlastním duchovním správcem je zvíkovecký kostel uváděn již v roce 1350. Je velmi pravděpodobné, že byl vystavěn ještě dříve a duchovní činnost zde zajišťovali hradní kaplani. Prvním zmiňovaným farářem ve Zvíkovci byl v roce 1358 páter Hřemko. Kostel stojí uprostřed rozlehlého náměstí na mírném návrší. Původně gotický, Švédy poničený kostel byl barokně obnovený ještě v 17. století. Hlavní oltář i ostatní zařízení jsou raně barokní, ze 2. poloviny 17. století. Kolem kostela byl původně hřbitov, který byl ohrazen zdí. Na památku hřbitova stojí před kostelem litinový kříž, který nechal pořídit zvíkovecký mlynář Josef Reček v červenci roku 1886. Ten byl restaurován v roce 2009 akademickým sochařem a místním občanem Mgr. Jiřím Fialou. Je velmi pravděpodobné, že ve zvíkoveckém kostele kázal v létě roku 1414 Jan Hus, který se v té době zdržoval na nedalekém hradě Krakovci. Další informace naleznete v letáku pod tímto odkazem >>> Taktéž informace k záměru obnovy a fasády kostela z roku 2022 >>>
Barokní fara
Leží na západní straně kostela a byla původně selský statek. Pro potřeby farnosti jej zakoupil František Kinský, a to při obnovování samostatné farnosti, roku 1769. V letech 1832 až 1843 zde žil Václav Krolmus (*14.2.1787 - †24.10.1861), český katolický kněz, obrozenecký pracovník, zakladatel české archeologie a sběratel lidové slovesnosti a obyčejů. Byl i jedním z prvních praktických archeologů a zakladatelů sbírek Národního muzea. Roku 2005 byla fara Biskupstvím plzeňským odprodána.
Zámek
Byl postaven roku 1735 na místě bývalé tvrze. Na konci 18. století byl rozšířen a upraven do dnešní podoby, tzn. dvoupatrový a o dvou křídlech, jež svírají tupý úhel. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn. Po roce 1948 byl využíván ministerstvem zemědělství pro letní pionýrské tábory. Od roku 1962 byl sídlem Ústavu sociální péče  Hlavního města Prahy. Nyní je zámek opuštěn a pro veřejnost uzavřen.
Škola
Byla ve Zvíkovci, zřejmě již od středověku, jako součást farního kostela. Po zavedení povinné školní docházky byla škola  pod patronátem držitelů panství a církevních úřadů V roce 1829 nechal postavit Matěj Kalina z Jäthensteinu novou, jednopatrovou, zděnou, jednotřídní školu, která sloužila také pro děti z obcí Chlum, Podmokly a Hradiště. Škola ve Zvíkovci zanikla v roce 1962, kdy byla veškerá výuka soustředěna do obce Mlečice. Posledním ředitelem školy ve Zvíkovci byl František Hůla, rodák z Chlumu. Dnes je budova bývalé školy využívána jako prodejna smíšeného zboží a bytová jednotka.
Most přes řeku Berounku
byl slavnostně otevřen v roce 1930 a působí zde jako významná spojnice mezi rakovnickým, plzeňsko severským a rokycanským okresem. Celkovou obnovou prošel v roce 2003 po ničivých povodních, které zasáhly Českou Republiku v srpnu roku 2002. Voda tehdy vystoupala až do výšky horních oblouků.
Svatý František Xaverský
Poblíž kostela stojí barokní kamenná socha sv. Františka Xaverského z roku 1733 s latinským nápisem Sanctus Fraciscus, Indorum, Apostolus AZC. Rekonstruována byla 18.5.1854 jistým malířem z Plzně a 25.11.2004 restauráterskou firmou akademického sochaře místního občana Mgr. Jiřího Fialy.
Pomník padlým v první světové válce
Socha svobody se tyčí před budovou bývalé školy a připomíná místní padlé občany.