Města a obce online - Vsetín

Josef SOUSEDÍK (1894 - 1944)
Josef Sousedík se narodil 18.prosince 1894 ve Vsetíně. Pocházel z chudé rodiny a proto nemohl po absolvování měšťanské školy pokračovat v dalším studiu. Vyučil se v továrnách Thonet a Bubela, kde získal výuční list pro obor strojního zámečnictví a elektromontáže. Až do první světové války pak pracoval v Brně a stačil přitom vystudovat nižší průmyslovou školu. Těžká léta světové války prožil na ruské a italské frontě, po návratu z války se přihlásil jako dobrovolník k obraně mladé Československé republiky proti maďarským útokům.

Po návratu domů a úspěšném složení tovaryšské zkoušky začal v roce 1919 J.Sousedík podnikat. Nejprve provozoval elektrotechnickou živnost v domku svých rodičů, zakráko však otevřel elektrotechnickou a strojní dílnu v bývalé pile ve Vsetíně - Trávníkách. V následujících letech zde vybudoval továrnu, ve které v roce 1934 pracovalo už kolem 200 zaměstnanců. V tom roce převedl Sousedík svůj podnik do majetku firmy Ringhoffer-Tatra a stal se jeho ředitelem.
Vedle své podnikatelské a tvůrčí technické činnosti se J. Sousedík intenzivně účastnil politického, společenského a kulturního života ve městě. Deset let byl starostou města a svou aktivitou se zasloužil o rozvoj města v období před 2. světovou válkou.
Hned na počátku okupace se Sousedík zapojil do protifašistického odboje a setrval v něm i přes neustálou hrozbu zatčení. Jeho činnost však byla přece jen prozrazena a Josef Sousedík byl 15.12.1944 při výslechu na gestapu zastřelen. Další osud jeho památky má mnoho společného s osudem mnoha dalších hrdinů protifašistického odboje. Poválečné ocenění zásluh bylo vystřídáno potlačením jakékoliv zmínky v době komunistického režimu až po rehabilitaci po listopadu 1989.

V říjnu roku 2015  byl odhalen symbolický hrob (jeho ostatky nebyly dosud nalezeny) na Valašském Slavíně, který je součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

MUDr. František SOVA (1853 - 1940)
Kyjovský rodák pracoval od roku 1882 jako městský lékař ve Vsetíně. Aktivně se účastnil kulturního a společenského města, pracoval ve Vzdělávacím spolku "Snaha", byl sběratelem a založil v roce 1924 vsetínské muzeum.

Josef STELIBSKÝ (1909 - 1962)

Jarmila ŠULÁKOVÁ (1929 - 2017)

Nejznámnější valašská zpěvačka se narodila ve Vsetíně. Vyučila se švadlenou, později pracovala v prodejně Supraphonu. Celý život se věnovala zpěvu a lidové muzice. Zpívala s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, s valašskými soubory Vsacan, Jasénka nebo Kyčera. Její hlas je zachycen na mnoha albech. Velký úspěch sklízela i s rockovou skupinou Fleret, se kterou vystupovala a nahrává od devadesátých let.

Michal URBÁNEK (1849 - 1923)
Michal Urbánek se narodil 29. září 1849 ve Vsetíně v rodině zednického mistra. Navštěvoval školu ve Vsetíně a později reálku a německou techniku v Brně. Jako student se účastnil českého národního hnutí v Brně, kde vstoupil do Sokola. Dosáhl titulu architekt a od roku 1882 působil ve Vsetíně jako stavitel.

V Urbánkově kanceláři vznikaly plány desítek obytných a hospodářských stavení a veřejných staveb - mimo jiné katolického kostela a školy v Bratřejově, evangelického kostela v Pozděchově a ve Stříteži, hotelu ve Vizovicích, ale zejména staveb ve Vsetíně - Horní školy (1888), dále pak plán úpravy katolického kostela a fary (1889), rekonstrukce budovy Občanské záložny a Maštalisek, hotelu Pančava (1892 - 1898), škol v Jasence (1890) a Jasenicích (1893), ale i mnoha obytných domů, z nichž dosud stojí Hlavicův domek Na Kopečku či Kohmův dům na Dolním náměstí (1899).

Za nejvýznamnější období činnosti Urbánkovy stavitelské kanceláře je považován konec 19. století, kdy zaměstnával architekta Dušana Jurkoviče, který jako první na východní Moravě použil prvky nadcházejícího období secese. Po roce 1900 se Urbánkova tvorba v soutěži s mladší generací stavitelů uplatňovala již méně, i když se mu i později podařilo získat ještě dvě větší zakázky - projekt na Dolní školu (1908 - 1909) a městskou nemocnici (1911).

Michal Urbánek svou tvorbou výrazně ovlivnil život Vsetína v poslední čtvrtině minulého století. Ze staveb, jimž vdechl umělecký názor své doby, ještě některé stojí, některé byly přestavěny, mnohé byly asanovány. Díky Urbánkovým stykům např. získala vsetínská Občanská záložna vzácná Alšova sgrafita a Valašsko zazářilo ve valašské vesnici, kterou jeho tesaři ve Vsetíně roku 1895 postavili pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, pak ji rozebrali, poslali do Prahy a tam stavby znovu sestavili.
Stavitelství zajišťovalo Urbánkovi na vsetínské poměry vysokou životní úroveň. Mohl se proto věnovat veřejnému životu a aktivní činnosti ve spolcích. Stal se například spoluzakladatelem vsetínského Sokola, který - podobně jako Vzdělávací spolek Snaha - vedl až do své smrti. Touto činorodostí připomínal jiné své vrstevníky, kteří dávali vsetínskému společenskému životu té doby nevídanou dynamiku.

Matouš VÁCLAVEK (1842 - 1908)
Byl ředitelem školy, okresním školním inspektorem ve Vsetíně a jedním z nejvýznamnějších vlastivědných pracovníků na Valašsku. Jeho práce Moravské Valašsko, Děti na moravském Valašsku, Valašská svatba, Hejtmanství valašskomeziříčské, Panství vsatské, Vsatský okres a Dějiny města Vsetína patří k základním dílům o Valašsku. Hojně také publikoval v časopisech a přispíval do Ottova slovníku naučného.