Města a obce online - Valašské Klobouky

Svého času pracoval na klobouckém okresním soudě jako soudce také Václav Hrubý. V souvislosti s udělením čestného občanství je jmenován jako „Jeho Vysokorodí“ c. k. zemský soudní rada v Opavě.

            Václav Hrubý (narozen 1848 v Horní Libochové u Velkého Meziříčí, zemřel 1933 v Opavě) se ještě coby c. k. okresní adjunkt významně zasloužil o počátky divadelnictví v Kloboukách, v roce 1877 je uváděn jako „divadelní ředitel“ nově založeného Družstva divadelního a ochotnického: protože však stanovy družstva nebyly úřady schváleny, stalo se družstvo odborem Besedy, Hrubý je uváděn jako předseda divadelního odboru Besedy Dobrovský. Hrubý nejenže inicioval aktivní činnost, ale po celá tři léta svého působení na tomto poli byl také dramaturgem, režisérem a hercem. Ještě v roce 1880 se pak zasloužil o založení knihovny při Besedě, první veřejné knihovny ve městě, čímž se v Kloboukách počínají dějiny knihovnictví... K 9. červnu 1880 ovšem Hrubého působení v Kloboukách končí, večer toho dne se konala velká, obecenstvem hojně navštívená a jistě i dojemná rozlučka. Další štací Hrubého kariéry se stal krajský soud v Těšíně. V roce 1882 byly jeho kloboucké zásluhy na poli kulturním a společenském oceněny jmenováním za čestného člena Besedy.

Gymnazijní studia zahájil Václav Hrubý v Jihlavě, ale dokončil je maturitou v Praze, kde také absolvoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Právnickou praxi uskutečnil v roce 1872 na notářství v Kolíně, brzy se ale rozhodl pro soudcovskou dráhu. Pracoval na soudech v Jihlavě, Brně a Břeclavi. Soudcem byl nejprve jmenován ve Valašských Kloboukách a v roce 1880 u krajského soudu v Těšíně. Těšínský region v té době polonizovala velká vlna přistěhovalectví. Národnostní útlak Čechů tak byl na Těšínsku veden ze strany německé i polské. Hrubý se v Těšíně ihned po příchodu zapojil do buditelské práce a stal se jejím organizátorem. Již roku 1882 založil spolek české inteligence Snaha. Zakládal také Matici osvěty lidové pro knížectví Těšínské (1898), Pobeskydskou turistickou jednotu slezskou, začal vydávat Noviny Těšínské (1894) a také Slezský kalendář. - V roce 1886 byl přeložen do Opavy jako státní zástupce zemského soudu a postupně se zde stal soudním radou a vrchním soudním radou. S Těšínskem ale kontakt nepřerušil. Získal nesmírnou popularitu a v roce 1890 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu za česko-polské souručenství. Poslanecký mandát vykonával až do roku 1906. Také v opavském prostředí se podílel na organizaci národního života a v roce 1893 také na založení Ústřední hospodářské společnosti. Na období 1902-1907 se stal poslancem říšské rady za skupinu měst Slaný - Louny. V zákonodárných sborech propagoval družstevnictví, pracoval na rakouské volební reformě a politicky se orientoval na české historické právo. V roce 1908 byl jmenován dvorským radou Nejvyššího soudu ve Vídni, kde mu přidělili referát Bukoviny. Václav Hrubý také napsal Praktickou rukojeť srovnávací jazyků slovanských (1901). - V Opavě bydlel Václav Hrubý od roku 1914 v nájemním bytě na Nádražním okruhu, kde na přelomu 19. a 20. století vznikla řada výstavných objektů v historizujících pseudoslozích, v nichž se třeba i na přechodnou dobu zabydleli pozemkoví magnáti, továrníci, obchodníci či vysocí státní úředníci, mezi něž Hrubý patřil. Po Václavu Hrubém byla v Opavě, v městské části Předměstí, roku 1945 pojmenována dnešní Skřivánčí ulice, dnes nese jeho jméno ulice v opavské městské části Kylešovice.

Vděčné přijetí čestného občanství datované 20. listopadu 1900 doplnil Hrubý vzpomínkou: „Přijímaje čestné občanství města, ve kterém prožil jsem tolik blahých chvil a nejkrásnější věk života, města, na něž vždy s láskou a přítulností jsem vzpomínal, vidím se tím připoután a novým úvazkem k těm, s nimiž jsem strádal a trpěl, s nimiž ale též jsem se radovával, nabíraje v úspěších nadšením a obětavostí docílených stonásobnou odměnu.“ Městu popřál zdar a rozkvět, aby se stalo „mocnou baštou ruchu národního, osvětového a hospodářského“. A pateticky volá: „Valašské Klobouky, naše národní hlídka a strážnice na Vlárském průsmyku, ať žijou!“ - V souvislosti s Hrubým a Hrubanem si povšimněme, že na klobouckém soudě začínala svou kariéru nejedna významná osobnost.