Města a obce online - Valašské Klobouky

Čtvrtým známým nositelem klobouckého čestného občanství je „Jeho Blahorodí“ Bedřich Katz, c. k. okresní soudce v Kloboukách, jenž ocenění získal, jednomyslně, „ve vděčném uznání zvláštních zásluh, jež si ve věcech týkajících se obce města Val. Klobouk získal“. Informace byla panu Katzovi obratem zaslána s žádostí „o laskavé přijetí“ ocenění. Potvrzení laskavého přijetí pocty a poděkování je datováno 3. srpna 1897: „S hlubokým díkem vyznamenání to přijímám, které mi tím větší pohnutkou bude, bych ve prospěch zdaru města Val. Klobouk a ku blahu občanů prospíval.“ Diplom pak byl opět zařízen u Carla Winikera.

            Z pramenů, které jsem prostudoval, vystupuje Bedřich Katz na jediném místě. Dne 6. června 1895 projednával obecní výbor podnět Bedřicha Katze, c. k. okresního soudce v Kloboukách, „stran vhodného příchodu do dubovce, a sice měl úmysl chodník vedle potoka do dubovce, lesa obecního, zříditi“. Dále čteme zápis, zřejmě z ohledu na důstojnost pana okresního soudce velmi obšírný: „Představenstvo obce vyda, že podnik tento pro všeobecné blaho směruje, dalo se s majetníkem pozemku Tobiášem Buršem do vyjednávání, nemohlo ale přijíti ke konci, neboť člověk ten činil takové nároky, na které nikdo vstoupiti nemohl. Nato se odebralo představenstvo na dosavadní starý chodník do dubovce od okresní silnice přes obecní úlehlu vedoucí a konstatovalo, že by chodník tento uděláním tak zvaných serpentin k lehčejší chodbě upraviti se dal, a ustanovilo následkem toho komisi druhou na 25. května 1895 o 3 hod. odp., pozvalo k takové několik členů obecního výboru, totiž p. p. Antonína Matyáše č. 225, Frant. Šerýho č. 172, Tob. Baranka č. 91 a Jozefa Šerýho č. 321, pak p. okresního Bedřicha Katze, a když se komise tato na rádním domě sešla, ujal se předně pan okresní slova a v delší jeho řeči poukázal na krásné okolí města Klobouk, na budoucnost tohoto města a na jeho položení v ohledu zdravotním, který hlavně na to důraz kladl, že příchod do lese „dubovce“ jako Abacie v menším rozměru pro zdravého člověka obtížným není, že však občané města Klobouk chorobou stižení tohoto božího daru zdravotního použíti nemohou, jelikož příchod jim do kopce nemožným jest. Poukázal pak na to, že Val. Klobouky okrášlením dubovce mezi přední zdravotní města zaříditi možno, kde po čas leta cizinci navštěvováno býti může, a tím základ pro budování blaho a slávu města Klobouk se zařídí, aniž by pan okresní nákladů jakých vyžadoval, prosil jen o příznivé vyřízení této nutné otázky vhodného příchodu do lesa „dubovce“. Nato odebrala se komise na místo samé, kdež tato překvapená byla prací, kterouž pan okresní v dubovci již vykonal - chodníky tam upraveny, kolem cesty v dubovci zeď na 150 metrů zdélky vystavená, aby země se nesesípala. Po ohledání místa usnesla se komise podnik pana okresního podporovati a obecnímu výboru navrhnúti, by jemu dotýčnou cestu do dubovce serpentinami povolil. Komise pak s oněmi občany, kteří pachtované obecní pozemky mají, a asi třemi, [jimž] se malé ko[u]sky uberou, oznámila, že pro veřejné blaho města Klobouk od oněch pár metrů země upustiti mají, a navrhuje obecnímu výboru schválení záležitosti této.“ Výbor záměr pana okresního jednomyslně schválil a doplnil, že se zde má zřídit stromořadí a že se mají panu okresnímu vzdát díky. Tento „podnik“ je v pozdějších letech označován jako městský park: například z výnosu městské spořitelny byl podle rozhodnutí obecního výboru z 1. června 1904 dán obnos 66 K 81 h právě „na udržování městského parku v dubovci“. Nejen z pohledu péče o veřejnou zeleň šlo o nebývalou aktivitu. Bedřich Katz se jeví jako průkopník aktivit směřujících k rekreaci obyvatel a k pozvednutí turistického ruchu v našem městě.