Města a obce online - Valašské Klobouky

Prvními držiteli titulu čestný občan Klobouk zřejmě byli Josef Januška a Adolf Promber, o jejichž čestném občanství bylo rozhodnuto na schůzi obecního výboru 30. listopadu 1884. V usnesení čteme: „Po mnohých různých zprávech (sic!) týkajíc se záležitostí obecních a školských, jež p. měšťanosta [tedy starosta, František Bratmann] přednášel, usnesl se jednohlasně obecní výbor na návrh p. [jméno neuvedeno] pana Josefa Janušku, ck místodržitelského radu, a pana Adolfa Prombera, J. U. Dr., řížský a zemský vyslanec, oba v Brně, za čestné občany obce města Klobouk ve vděčném uznání jich zvláštních zásluh, jež si prvnější ve věcech školských a druhý ve věcech obecních získali, vyvoliti. Co se týče zaopatření diplomů a jich dodání na ty jmenované dva čestné občany, tak byla záležitost tato představenstvu obce ponechána.“ K tomuto období se váže i krátká, nicméně důležitá poznámka Františka Šerého v jeho pamětech. Krátce před tím se v Kloboukách udál výrazný politický obrat a novým klobouckým starostou byl zvolen František Bratmann. Šerý píše, že nárůst německého vlivu těžce nesl: „Viděl jsem zřetelně, že jde o poněmčení města, kdyžtě i vídeňská vláda tomu přála a Bratman měl spojence v zemském výboru, Prombra a Janušku.“

            Josef Januška se narodil roku 1823 ve Fryštáku. Po právnických studiích vstoupil v roce 1845 do státní správy. Sloužil v Haliči, Sedmihradsku, od roku 1863 pracoval na brněnském místodržitelství. Poté působil jako okresní představený v Jaroslavicích na Znojemsku a jako okresní hejtman ve Vyškově a v Olomouci. Roku 1875 byl Januška jmenován místodržitelským radou, roku 1880 se stal referentem pro administrativní a ekonomické záležitosti při moravské zemské školní radě. Zasloužil se mimo jiného o vydávání příručky zákonů a nařízení pro moravské lidové školství a Listu nařízení (Verordnungsblatt). Je hodnocen jako věrný stoupenec rovnoprávnosti obou moravských národů, vysoce ceněny jsou jeho zásluhy o rozvoj školství na Moravě, publikoval mimo jiného pedagogické studie a články. Podílel se na prosazení živnostenského zřízení a na zřizování a doplňování dělnických nemocenských a ochranných pokladen a zakládání dělnických družstev. V letech 1885-1890 byl místodržitelským radou na brněnském místodržitelství a zároveň náměstkem představeného zemské školní rady, pracoval v zemské vyvazovací komisi, zemské komisi pro alodizaci lén (do roku 1893) a regulační komisi pro pozemkovou daň. Do penze odešel v roce 1895 (nebo nejpozději 1896).

            Na období let 1880-1884 byl Josef Januška zvolen za obce Boskovice, Jevíčko a Konice do moravského zemského sněmu, kde rovněž zastupoval spolu s místodržitelem rakouskou vládu. Na základě udělení Řádu železné koruny (1884) byl v roce 1885 povýšen do rakouského rytířského stavu. Januška byl také nositelem rytířského kříže Řádu Františka Josefa (1867) a čestným občanem řady měst a obcí: vedle Klobouk a rodného Fryštáku například Hevlína, Jaroslavic, Vyškova či Zbýšova. Josef Januška zemřel roku 1907 v Brně.

V listu, jehož adresátem byl „Jeho vysokorodí“ Josef Januška, c. k. místodržitelský rada, pak stojí, že ocenění získal „v vděčném uznání zvláštních zásluh, jež si ve věcech pro Moravu školských získal“. Dne 2. prosince 1884 již Josef Januška píše děkovný list, v němž zdůrazňuje: „Jako dříve, tak i v místě mé nynější působnosti jsem ochotně vši péči věnoval povsnešení národního školství. (...) Chci též povinností z tohoto čestného občanství vyplývajících vždy pamětliv býti.“ Dochoval se také opis pozdějšího dopisu, ve kterém Klobučané Januškovi blahopřejí „za příčinú vyzdvihnutí (...) do rakouského stavu rytířského“.