Farní kostel sv. Martina v Třebotově patří pod duchovní správu třebotovské farnosti se sídlem v Praze - Radotíně (II. pražský vikariát) spolu s filiálními kostely sv. Kateřiny Alexandrijské v Chotči, kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Černošicích a kostelem sv. Anny v Kosoři (majetek Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě).
Duchovní správa - Římskokatolická farnost u kostela sv. Petra a Pavla Praha - Radotín
Historie kostela
Nejstarší zmínka o třebotovském kostele pochází z roku 1352 (kostel byl však pravděpodobně postaven již kolem roku 1300), tehdy již byl farním. Byl to skrovný románský kostelík - kulatý, tzv. vínec o velmi silných zdech, stavěný na způsob kaple sv. Kříže v Poštovské ulici v Praze. Nad víncem stála nesouměrná věž o nepatrné výšce oproti šířce s baňatou střechou. Tento původní kostel, několikráte přistavovaný, získal půdorys ve tvaru S a byl situován od východu na západ. Potřeboval časté opravy a také rozšíření, které bylo možné pouze na severní stranu a přišlo by tak draho jako nová stavba a navíc by pak kostel byl velmi nepravidelný a nevzhledný. Proto bylo v roce 1865 po pětadvacetiletém úsilí rozhodnuto o stavbě kostela nového.
3. dubna 1866 se konala poslední mše svatá a rozloučení se starým kostelem. Ihned bylo započato bourání. Pod dlažbou bylo nalezeno mnoho kostí z mrtvol zde někdy pohřbívaných a dva náhrobní kameny. Jeden pískovcový, ale velmi poškozený byl ponechán pod dlažbou. Prý na něm byly zobrazeny dvě sestry, původní majitelky Třebotova. Druhý náhrobní kámen z mramoru byl vsazen do předsíně kostela. Je na něm zachovaný nápis, který mimo jiné říká, že r. 1607 zde byl pochován urozený pan Jan Kalenda ze Statenic, majitel kosořského statku.
3. června 1866 (neděle po svátku Těla a Krve Páně) vykonal zdejší farář, dp. František Kellner svěcení úhelného kamene nového kostela. Do tohoto kamene z tvrdého pískovce byla vložena plechová nádoba a v ní byly uloženy mince z tehdejší doby, půdorys bývalého chrámu, kalendář z roku 1866, České noviny z 2. června 1866, statistický popis země české, dekret o povolení stavby, fotografie a tři pergamenové listiny se soupisem vládnoucích činitelů v církvi, státu, okrese a obci a se soupisem sousedů tehdy žijících. Svěcení a poklepům předcházelo kázání a slavná mše svatá, po níž byl průvod ke čtyřem oltářům v obci. Od této slavnosti se datuje zdejší poutní slavnost, vždy neděli po svátku Těla a Krve Páně.
Nový pseudorománský kostel byl posvěcen páterem Kellnerem 17. listopadu 1867. Při příležitosti generální visitace 9. října 1875 byl kostel posvěcen kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem, který tento den ustanovil výročním a slaví se v něm posvícení.
V roce 1994 byl kostel zrekonstruován.
V roce 2017 při příležitosti oslavy 150. výročí vysvěcení kostela byly do věže vsazeny hodiny.