Období okupace a 2. světové války

ři okupaci zbytku českých zemí a
zřízení protektorátu 15. března 1939 byla v sázce přímo sama existence národa. Nové politické, hospodářské a kulturní poměry okupace a protektorátu se postupně promítaly i v měřítku obce, projevovaly se v podvědomí i v životní praxi každého jejího obyvatele.
K dalšímu zesílení tlaku dochází v souvislosti s počátkem druhé světové války koncem léta 1939. Německo-české vyhlášky vyhlašují tehdy řadu represivních opatření proti sabotážím, hrozí válečnými soudy. V prvních zářijových dnech provádějí okupanti i záměrnou demonstraci síly - Sopotnicí i dalšími obcemi projíždějí dvě desítky aut s gestapem a vojenskou policií, s kulomety připraveny k palbě. Ještě v roce 1939 jsou zavedena dvojjazyčná, německo-česká označení obce Schindeldorf-Sopotnice na orientačních tabulkách, škole a hostincích. Silně byly omezeny i všechny kulturní podniky a akce.
Největší tlak byl samozřejmě zaměřen proti škole. Byly z ní vymýceny nejen všechny prvky připomínající první republiku, ala i jako proti německé také významné postavy a osobnosti našich národních dějin. Postupně byly staženy i "závadné" učebnice a jen částečně nahrazeny novými. Na úkor jiných předmětů bylo zavedeno povinné vyučování německému jazyku a to dokonce již od první třídy. Pro učitele byly v Kostelci nad Orlicí zřízeny kursy německého jazyka. V posledních měsících války, na sklonku roku 1944 a v roce 1945, bylo vlastní vyučování již výrazně narušeno. Vánoční prázdniny byly pro nedostatek uhlí prodlouženy na neurčito a žákům byly zadávány domácí úkoly.
Velmi podstatné zásahy do života lidí přináší válka přirozeně i ve sféře materiální. Ještě v roce 1939 je na potraviny a další základní potřeby zaveden přídělový systém. V průběhu války dochází postupně k několikerému snížení přídělů. Proti počáteční úrovni v roce 1939 byly např. přídělové dávky na jaře roku 1944 o třetinu až polovinu menší.
Díky úsilí vedení obce byla v roce 1943 po jednání s ředitelem drah v Hradci Králové zřízena sopotnická vlaková zastávka. Zřízení sopotnické zastávky bylo pro sopotnické občany dílem velice záslužným a prospěšným, zejména pro ty, kteří museli za zaměstnání či do škol denně dojíždět. Nejpočetnější skupinu tvořili dělníci v Litických lomech.
Roku 1944, v souvislosti s nadcházejícím závěrem války, dostávají i události v Sopotnici stále dramatičtější spád. V lesích kolem obce se ukrývají z německých pracovních či zajateckých táborů, většinou Poláci a Rusové. Postupně navazují styk s obyvateli, zejména na samotách na horním konci obce. Ti je zásobují potravinami a ošacením.
Na začátku jara 1945 se nacistický okupantský systém a s ním i celá protektorátní vláda dostávají v důsledku válečných událostí do chaosu a agonie. V prostoru východních Čech operují rychle se rozrůstající partizánské skupiny, které narušují dopravu a německý týl.
5. května 1945 dopoledne se rozšířila zpráva o povstání v Praze, které se stalo signálem k zahájení Květnového povstání na celém obsazeném území. Rozradostnění a dojatí lidé odstraňují německé nápisy a vyvěšují československé prapory.
9. května po 13. hodině dorazili do obce první sovětští vojáci - nejdříve dvě auta průzkumníků a krátce potom oddíl za oddílem, hlavní proud postupující v tomto směru. Před hasičskou zbrojnicí vyhrávala hudba a každý nový oddíl byl bouřlivě vítán.
Válka a okupace tak skončily i pro Sopotnici. Skončily pro obec šťastnou souhrou okolností beze ztrát na lidských životech. Sopotnice tak mohla vykročit do míru, tak toužebně očekávaného.