Města a obce online - Sopotnice

ak vlastně vypadala obec na počátku nového státu? Rozloha sopotnického katastru včetně samot Hranice, Moštárna, Šivra, Pyšle a Pod horou činila 1483,14 ha. Podle údajů o sčítání lidu z roku 1920 žilo v obci 1472 obyvatel v 250 obytných staveních. Sopotničtí občané tehdy pracovali převážně v zemědělství.

Několik let po válce, r. 1925, dochází k novému začlenění Sopotnice do vyššího správního celku. Obec byla odloučena od politického okresu lanškrounského a soudního okresu ústeckého a byla přičleněna do politického okresu Rychnov nad Kněžnou a k soudnímu okresu kosteleckému. Tím byla ke spokojení občanů vyřízena záležitost, která měla mnohaletou historii. Sopotnickým se ve svazku s Lanškrounem nelíbilo vlastně odjakživa. Příčin se postupně nahromadilo více, na prvním místě byly však důvody komunikační: spojení s Ústím bylo nevýhodné a s Lanškrounem dokonce velmi obtížné.

Významný podíl na celkovém vzestupu obce měly tehdy nepochybně počátky její elektrifikace, kdy 11. dubna 1933 ve 12 hodin byl poprvé zapojen elektrický proud. Večerní osvětlení obce bylo tenkrát velkou událostí - obecní kronika vypovídá, že se lidé při něm procházeli až do pozdních nočních hodin. Ve výčtu úspěchů v hospodářském rozvoji obce nelze přirozeně opomenout ani zavedení telefonního spojení s počátky autobusové dopravy, která vedla přes obec na trase Ústí nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí.

Důsledky světové hospodářské krize, která na přelomu let 1919-1930 zasáhla i Československo a rázem učinila konec dosavadní konjunktuře, se přirozeně promítly i do života obce. V místní továrně a v Liticích postupně ubývalo pracovních příležitostí, klesal i odbyt výrobků místních řemeslníků. Výrazně poklesly i ceny zemědělských výrobků.

V červnu roku 1925 byl slavnostně odhalen památník odboje. Autorem díla, představujícího českého lva, vítězícího nad rakouskou orlicí, byl sochař Ladislav Koula z Chocně. Na postranních plochách byla vytesána jména místních občanů padlých v první světové válce. Památník byl pořízen z výsledku sbírek mezi občany, z darů institucí i z výtěžku akcí pořádaných místními spolky.

Zvýšené ohrožení republiky v druhé polovině třicátých let se přirozeně promítlo i do sopotnických poměrů. V obci se začal prakticky uplatňovat v roce1937 vydaný zákon o povinné branné výchově mládeže a nevojáků od 17 do 30 let. Z těchto zdrojů byly ustaveny místní branné čety. Konala se také cvičení CPO - civilní protiletecké obrany. Projevem vlasteneckého cítění občanů byly v této době i sbírky na fond obrany státu. Rychlý a uvědomělý byl i nástup záložníků při květnové i říjnové mobilizaci. Nastupovali většinou k útvarů do pohraničních opevnění v Orlických horách.