Římsko-katolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Na mapě zde. V Hořelici a v širokém okolí je nejkrásnější barokní stavbou Římsko-katolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele. První zmínka o kostele je z roku 1356. Pravděpodobně byl znovu postaven v roce 1605, ale ve třicetileté válce byl značně poškozen. Rodina Karvinských pak dala v roce 1697 kostel opravit a hořelické faře přidělila pozemky. Majitelka tachlovického panství velkovévodkyně Anna Marie Toskánská dala pro chatrný stav kostel zbořit a r. 1740 začala se stavbou nového kostela. Dokončení stavby se už nedožila a ve stavbě pokračovala její dcera. Kostel byl vysvěcen 3. září 1747 farářem Janem Ferdinandem Ojlaserem. Na hlavní oltáři je malba s výjevem stětí sv. Jana Křtitele, boční oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině, sv. Barboře, sv. Janu Nepomuckému a sv. Františku Xaverskému. Na průčelí hořelického kostela je toskánský znak na památku velkovévodkyně Toskánské. Za zmínku stojí, že varhany v hořelickém kostele stavěl místní rodák a varhanář pan Karel Weiss.
Zámek
Na mapě zde. Nedaleko kostela Stětí sv. Jana Křtitele stávala kdysi tvrz, jakýsi opevněný zámek. Stavba byla kamenná, horní část byla dřevěná. Jejími obyvateli byli lidé, zemané, kteří hájili svoji rodinu, čeleď a majetek. Proto také uvnitř tvrze vedle světnice a sklepa nemohla chybět komora na zbraně. Pod tvrzí byla rozsáhlá zahrada se studnou, potůčkem a sádkový rybník. K hospodářství se přimykal mlýn, panský dvůr, pivovar, vinopalna a hospoda. Během třicetileté války byla poškozena a rod Karvinských ji asi v r. 1700 přestavěl na barokní zámeček. Další výrazná přestavba byla v r. 1839. Objekt dnes patří soukromé firmě a není veřejnosti přístupný.
Boží muka
Na mapě zde. Boží muka stojí v Hořelici, přístup
pouze z ulice Molákova. Mají podobu sloupku, zakončeného kovovým křížkem. Pocházejí z roku 1610. Místo sloužilo jako pohřebiště, když už byl hřbitov u kostela Stětí sv. Jana Křtitele přeplněn. Pochovávalo se zde i za dalších epidemií moru.
Zvonička
Na mapě zde. Na dnešním Havlíčkově náměstí stojí zvonička údajně již od roku 1776. Původně tu byl jen zvonek zavěšený pod stříškou na dřevěném sloupu. Zvonilo se klekání a umíráček. Na počátku 19. století byla na jejím místě postavena zděná kaplička. Zvon odlitý r. 1808 byl za I. Světové války roztaven. Po válce byl na jeho místo zavěšen nový zvon, který někdy kolem roku 1980 zmizel. V roce 2000 byla kaplička opravena, zavěšen nový zvon a dovnitř kapličky umístěna kopie sochy sv. Kunhuty.
Kostel sv. Jiří na Homoli
Na mapě zde. Na severovýchodní straně Dušník tvoří významnou dominantu pahorek, který je znám jako Homole. Tato navýšenina vznikla uměle, o čemž svědčí archeologické a stavební průzkumy i záznamy v kronikách. Nepodařilo se zjistit jakým způsobem a z jakého důvodu byla vytvořena. Několik pověstí o vzniku Homole se shoduje na společné hlavní události. Je jí bitva u Loděnice roku 1179, kdy proti sobě bojovala vojska českého knížete Soběslava II. a německého knížete Fridricha. Od nepaměti stála na Homoli kaplička sv. Jiří, která roku 1595 byla opravena (postavena někdy ve 13. stol.). Na jejím místě byl v letech 1687 – 1688 zbudován větší kostel ve slohu barokním ke cti sv. Jiří, který byl vysvěcen 4. července 1690 biskupem Janem Dlouhoveským. V pozdější době vedla v blízkosti Homole železniční trať z Prahy do Berouna a kostel zbudovaný na sypké půdě trpěl otřesy, které způsobily kolem jezdící vlaky. Začaly se objevovat trhliny a povolaná komise rozhodla kostel v r.1904 zbořit. Nový kostel byl postaven v letech 1908 – 1910 ve slohu románském. Dne 7. března 1910 posvětil biskup Brusák v arcibiskupském paláci nové tři zvony, které téhož dne byly do Dušník dovezeny a zavěšeny. Tentýž biskup dne 12. června slavnostně posvětil nový kostel za přítomnosti četného duchovenstva a lidu z celého okolí.
Pošta v Hořelici
Na mapě zde. V roce 1558 bylo zavedeno pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a Řeznem v Bavorsku po hlavní silnici přes Beroun do Plzně. Hořelice se stala první důležitou zastávkou na cestě z Prahy. Budova původní hořelické pošty stála na místě, kde byl v roce 1690 vystavěn hostinec Na Staré. Hořelická pošta byla podnikem velikým a výnosným. V roce 1700 tam byl mimo poštmistra zaměstnán hospodář s manželkou a personál, který obstarával hospodářství. Hospodář měl hostinec spojený s poštou, byli zde 3 postilioni, podomek a v hostinci číšník. Úřad poštovský byl dědičný a rodový. Hořelická pošta stojí dodnes, je to hostinec Na Staré. Až do roku 1924, kdy byla budova opravována, na ní byl vyznačen letopočet 1690.
Husův sbor
Na mapě zde. 2. září 1923 byl položen základní kámen a 11. listopadu téhož roku
slavnostně otevřen. Dne 15. července 1925 navštívil Husův dům první
prezident ČSR T. G. Masaryk. V období okupace se začalo se stavbou
kolumbária, umístěného při bočním vstupu do kaple. Po druhé světové
válce měla církev 1756 členů. Dnes jich má církev asi 250 a jsou z
celého rudenského okolí. Od roku 2005 kulturní památka.
Ostatní důležitá místa rudenská historie:
- Hořelický hřbitov byl zřízen u hlavní silnice roku 1831, v roce 1900 byl rozšířen.
- Ve výčtu historických památek je nutné připomenout školy - hořelickou z roku 1898 a dušnickou z r. 1897. V kronikách se dočítáme, že již před rokem 1698 působil v Hořelici na místní farní škole učitel. Byl to otec Matěje Jelínka, jeho profese byla kantor a varhaník.
Štukový reliéf o vzniku Homole v Rudné – Dušníkách

Tento štukový reliéf vytvořil v roce 1930 rudenský zedník a štukatér Karel Šubrt. Původně byl reliéf umístěn na štítě domu č.p. 41 v ulici J. a V. Živcových v Rudné. V květnu roku 2006 byl z iniciativy starostky města PhDr. Jany Kozákové přenesen do sálu Sokolského domu, protože domek musel být kvůli havarijnímu stavu zbourán.
Pověst o vzniku kopce Homole se váže k bitvě u nedaleké Loděnice, kde roku 1179 kníže Soběslav II. porazil svého soka Bedřicha. Podle jedné verze pověsti prý padl v bitvě vůdce knížecí družiny Hellich. Tohoto muže obrovité postavy si kníže nesmírně vážil, a proto poručil svým vojákům, aby mrtvému hrdinovi zbudovali monumentální mohylu. Trochu jinak však příběh vypráví Václav Hájek z Libočan. Už zde nejde o padlého hrdinu, ale živého, zajatého nepřítele, který je v hlubině kopce navěky spoután. V sedle svého koně je přivázán k silným kůlům .....“ I rozkázal Sobieslav, aby jeden každý z vojska jeho nabral zemie do lepky (přilby), a aby všichni tu zem sypali okolo toho jízdného; tak dlouho sypali, až jej tam živého i s tím koněm zasypali, a tak vždy nahoru sypce velmi velký vrch nasypali, kterýž je tak nasutý u vsi Dušník a ten odienec tam s tím koniem stojí až do dnešního dne.“ Právě tuto verzi zachycuje štukový reliéf.
Památka byla zachráněna z prostředků města Rudná za přispění těchto firem a občanů:
- MOBEST, s.r.o.
- Česká mailingová společnost, s.r.o.
- Technické služby Rudná, a.s.
- Ochotnický divadelní spolek Žumpa Nučice
- TJ Sokol Rudná
- Jiří Žůrek - Rudná
- Jaroslav Sitter - Rudná
- Rodina Šubrtova - Praha 4 Braník
- Rodina Polova - Rudná