Města a obce online - Rtyně v Podkrkonoší

V každém kraji přečkaly některé stromy život lidský a staly se tak památnými. Někde tvoří krásné aleje, jinde stojí ojediněle na význačných místech v obcích, u budov nebo na návrších, u rozcestí, studánek, pomníků a soch, hřbitovů, kamž je lidé dříve rádi sázívali. Rádi též na ně zavěšovali obrázky svatých. Lesníci nechávali mohutné stromy na rozcestích v lesích.

Takřka s posvátnou úctou nedotýkali se dědici jejich těl ostřím pil a seker. Stromy ty scházejí sešlostí věku a jen občas vichřice ukončuje jejich žití. Lípa, strom slovanský, míval vždy v ochraně největší přednost. Noviny šířily po hrozné vichřici v roce 1929 smutné zprávy, kde padl který ze starých těch pamětníku ve stromoví.

Ve Rtyni zachovaly se nám také takové památné stromy. Na dolejším konci obce, u statku pana Baudyše, rolníka čp. 10, roste mohutná a věkovitá lípa. Přečkala již několik set let a mohla by leccos zajímavého vyprávěti z šerých dějin života rtyňského. Nedaleko na dvoře statečku, nyní pana Jana Peiskra, čp. 22, roste lípa zvaná "Holubcova". Je již zničena větry a jen polovina koruny šumí a čeká na další osudy.

Mladší aleje lipové šumí též u školy obecné a měšťanské na dvorech. Mládež školní vysázela v roce 1908 malou alej lipovou u okresní silnice, na břehu panského rybníka.

Pod hřbitovem vyrůstá pěkná alej jasanová dvěma řadami kolem schodů, vedoucích k místu, kde všichni rtyňští zemřelí, po klopotném životě, nalézají lehkého odpočinku na svatém poli, pod památnou starobylou dřevěnou zvonicí.

Na protější straně hřbitova k západu je návrší a tam se říkalo "U lísky". Vede tam pěšinka od staré školy k Záduší a na křižovatce se starou zemskou stezkou, zvanou "Trhovkou", roste zdravě "Lípa svobody".

Byla zasazena slavnostním způsobem na památku osvobození národního naši České vlasti po světové válce. Při této slavnosti zúčastněno bylo četné občanstvo rtyňské, v čele s obecním zastupitelstvem, žactvo obou škol se sbory učitelskými. Slavnostní řeč přednesl odborný pan učitel Břetislav Kavan. Průběh této slavnosti byl důstojný.

Opodál Rtyně, na cestě z Červeného Kostelce přes Krákorku do okresního městečka Úpice, stojí zakrslá krkonošská borovice. Kolem se rozkládají lány polí již havlovické. Svými rozložitými a mohutnými větvemi zápasí s vichřicemi a vždy jim odolává. Místo kolem ní se také nazývá "U borovice", a stojí to za to na ni se podívat! Mnoho malířů povolaných i nepovolaných "borovici" zvěčnilo na plátně.

"U červeného kříže", na křižovatce okresní silnice do České Skalice s pěšinou s dolní Rtyně k Červenému Kostelci stojí krásná mladá lípa a stíní na dřevěný kříž tam umístěný.

Na hořejším konci od statku pana Ladislava Lelka, rolníka čp. 77, vede polní pěšina do Červeného Kostelce a tam před železniční tratí dráhy, na návrší se říká "U jeřábku". Roste tam sice menší strom jeřábový, ale dlužno to připomenouti, aby obrázek o našich pozoruhodných stromech byl poněkud úplný.

Na Zadech za "Veselkou" stávala vysoká jedle, kterou lesníci konečně odhodlali se skosit, ale místu tomu se podnes říká " U vysoké jedle".

Sázejme stromy i my na vhodných místech, aby po nás zůstala budoucím památka! Věnujte také pozornost stránce Velká jedle – královna.