Města a obce online - Rtyně v Podkrkonoší

Tam, kde jsou lada k jihu obrácena, v krátkém čase po zimě se rozvíjejí pestré korunky květní, tam, kde se opírá severák a kde šikmé ještě paprsky skrovně dopadají, hlásí se probuzený život mnohem pomaleji. Zato květy bývají větší, jaksi slavnější a život jejich delší. V zdejším kraji pozdě jaro se probouzívá a skrovnějším počtem rostlin se ohlašuje, protože do luk a strání má studený vítr volný přístup. Nedostatek listnatých lesů nese s sebou i nedostatek hájové květeny. V zdejším kraji jsou v tom směru význačné: Kubova stráň u Idaštoly a Vítova stráň v horní Rtyni.

Když roztaje sníh, některá místa zazáří spoustou květů. Tak rozvíjejí bledule na Mackově louce u Strážkovic, na Hejnově u pražírny, na Bernardově a Vítově louce. Za krásnou podívanou putují lidé na Paseky - "Brendy"-, ke Stárkovu, na Fraňk u Odolova i k Jívce. Tak jako bledule poskytují o něco později skvělý pohled podléšky, jichž množství kvete v Kubově stráni, v Záduší v Zálesí a na Pavlově stráni. Mezi šedou ještě travou bělají se z jara místa plná sasanek. Bývá jich na lukách, na mezích a hlavně v hájích mnoho.

Zato některé druhy rostlin najdeme jako vzácnost. Tak sedmikvítek obecný, hruštička okrouhlolistá a vstavač bezový rostou na Faifrově haldě na Zadech. Hořec brvitý a zvonek hadincový vybraly si vápenitou půdu na mezích a lukách v Záduší. Některé rostliny se vyskytují v místech vzdálenějších. Žluťocha orlíčkolistá a konvalinky rostou u Visenburku a u havlovické pily, všivec bahenní v Pavlově pasece, jalovec na Švédském vrchu. Violka vonná, jinde tak hojná, v celém našem kraji nikde divoce neroste. Jako bohatší naleziště květeny jsou známy:

háje: Kubova stráň, Vítkova stráň, Záduší, u hradu

haldy: Faifrova halda, u Ida - štoly

louky: Hozova, Maršíkova, Hanušova, Středova, Mertova v horní Rtyni, Mackova u Strážkovic, Mertlíkova u Odolova, u Jestřebce a u Stárkova

paseky: Kašparova, Andršova, Kadaníkova, na Švédském vrchu, na Fraňku

rokle: u Františky, Ladnarův důl

lesy: v Lánech, v Panském lese, na Verpáně, v Maternici,

skalky: u hřbitova, u Panského rybníka, Bernardova, Čermákova,

stráně: u kanálu v Borkách, Pavlova, u Vacátkových u trati, Vajsarova, Cublova, Prudičova na Zadech, u Brožových, na Kozinci, Kuldova stráň u Klokočku, u havlovické pily.

Lid mnoho rostlin dle jmen nezná a mnohde, zejména mezi dětmi jsou rozšířeny názvy místní, jež uvádím vedle.

Houby

Naše vlhké a dosti teplé lesy poskytují mnoho hub. Znalost všech jedlých druhů není mezi lidmi dosti rozšířena, takže se omezují pouze na sbírání některých. Všecky houby, které lidé považují za jedovaté - a je jich většina - nazývají prašivkami. Sbírají se lišky, hřiby, křemeňáci, kozáci, babky, podmásnici, borovinky, podříbky, ryzce, václavky, syrovinky, koloděje, žampiony. Tyto houby znají i děti velmi dobře, takže otrava jedovatými druhy bývá zde výjimkou. Ve vsi je vždy několik hubařů, kteří chodívají na známá místa v lesích radvanických, k "Lávkám", Nade mlejn a na "Pasy". O svých nalezištích zachovávají však úzkostlivé tajemství, jsouce hrdi na to, že najdou vždy, i když "nic neroste".