|
Rtyňské školství
Pod zvonicí stojí dosud stará rtyňská škola čís.4. Do válek husitských stávala tam první fara. Když tato v bouřích husitských za vpádu Slezáků byla vypálena a vůbec zanikla, byla tam zřízena v pozdějších dobách škola. Kdy to bylo, nelze udati. Možná, že v XV., možná až v XVI.st. Jisté však je, že za války 30 leté zpustla docela. Učitelé, kteří po válce 30 leté u nás vyučovali, učili jinde. Jiří Josef Paschal, farář v Kostelci, píše r. 1713, že filiální škola ve Rtyni je nezaopatřena a dokonce zpustlá. Proto lektoři rtyňské školy od r. 1667 Jan Hendrych a Jiří Hrozný učili v jiné chalupě. Posledně jmenovaný ve své vlastní v čís. 59. Nová dřevěná škola byla postavena náchodskou vrchností r. 1719, jak svědčí relace z 29.prosince 1725: "Škola byla postavena nákladněji, než bylo třeba: s třemi světnicemi a také učitel tam bydlí od 6 let." Stará škola č. 4 popisovaná je ve farní kronice z r. 1839 takto: "Škola je ode dřeva, šindelem krytá, má pro školáky jednu velkou světnici, jež pojme as 140 školáků /!/. Pak má 1 větší obytelný pokojík pro učitele a druhý maličký pro spaní, chlév a stodůlku, vše pod jedním krytem. Před síní v břehu je sklep". R. 1771 byl na škole řádně ustanoven náchodskou vrchností učitel Josef Petr, rodák z Machova u Police. Když zemřel, byl r. 1806 ustanoven nástupcem jeho syn Václav Petr, který již jinde učil od r. 1801. Ve staré škole učil až do své smrti r. 1854. Jeho hrob s pomníkem je na pravé straně při vchodu do kostela. Málo je známo, že ve staré dřevěné rtyňské škole narodil se také rektor pražské university. Byl to Dr. Eduard Peter, syn jmenovaného učitele Václava Petra. Zemřel v Praze, kde byl na pensi, roku 1898. Zapomněl však, že je synem českého kantora, odnárodnil se a dělal Němce. Povahou byl velmi nepřístupný a povýšený. Do Rtyně chodily také děti z Vodolova, Strážkovic a z Bohdašína. Nevešly se do té jedné učebny či klasy, jak se tenkrát říkalo, proto v létě učilo se také ve stodole na mlatě. Někdy také paní učitelová s dětmi v pokojíčku četla v slabikáři. R. 1814 odškolily se Vodolov a Strážkovice, kde byla zřízena samostatná škola. R. 1829 zřízena byla při zdejší škole druhá třída a ve Rtyni ustanoven první pomocník. Roku 1873 zřízena byla 3.třída. Ty dvě třídy byly v chalupách, a to v čísle 96 a 213. Roku 1877 zřízena byla čtyřtřídní škola. Roku 1883 změněna byla škola na pětitřídní. Roku 1901 zřízena byla šestá třída a konečně r. 1904 sedmá třída. Ve staré škole učilo se do r. 1875, kdy byla postavena nynější škola obecná, ale jen o jednom poschodí. Druhé poschodí postaveno bylo roku 1895. Starou dřevěnou školu obec prodala sousedu a truhláři Nývltovi. Kde dříve věda panovala, ale někdy také rákoska zašvihla, ozývaly se hoblíky. Roku 1885 odškolil se Bohdašín, neboť tam byla dne 1.ledna téhož roku otevřena jednotřídka. Roku 1905 otevřena byla u nás pokračovací škola pro učedníky a byla u nás téměř 30 let. Ve školním roce 1934 - 1935 převedena byla do Úpice. Roku 1909 otevřena byla ve Rtyni měšťanská škola, první na vesnici v dalekém okolí. Otevřeny byly ihned 2 ročníky a umístěny zatím ve druhém poschodí obecné školy. Roku 1911 postavena byla nová budova měšťanské školy. Stavba vyžádala si nákladu něco přes 100000 K. Na tehdejší dobu byla to suma ohromná a obec musila si ji vypůjčit. Nová budova náležela k nejkrásnějším v celém okolí. Hospodářská škola lidová zřízena byla r. 1910 a trvá dosud. Roku 1924 spojena byla obecná škola na základě výnosu zem.školní rady v Praze po odchodu řídícího učitele Jana Pižla do pense se školou měšťanskou pod jednou správou. I. Seznam starých učitelů - kantorů,
II. Řídící učitelé
III. Ředitelé měštanské školy
|
Zobrazit vyhledávací formulář »
Protože váš prohlížeč zřejmě dostatečně nepodporuje CSS2, vidíte tuto stránku bez formátování. Veškerý její obsah je však plně přístupný i pro vás.